Kupředu levá, zpátky ni krok!

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Jsou herci, kteří nikdy nesklouzli k žádné ideologii a dnešní divák je vnímá jako silné osobnosti, jež se nezpronevěřili svému svědomí. Bohužel vzhledem k době nedávno minulé je takových umělců jen špetka. Proč nás tolik zajímají osudy lidí, kteří údajně spolupracovali s režimem a „zklamali“, když většina z nás rovněž patřila k šedé zóně? Na to se pokusí odpovědět kniha, jejímiž hlavními hrdiny jsou většinou vynikající herci, kteří však svůj um dali do služeb více než podivných projektů. ...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/19_/19190/kupredu-leva-zpatky-ni-krok-19190.jpg 1.43
Žánr
Literatura česká
Vydáno, XYZ (ČR)
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (2)

Kniha Kupředu levá, zpátky ni krok!

Přidat komentář
Pavelpi
15.08.2018

Tahle kniha mne zklamala.Očekával jsem nějaká neznámá fakta nebo neznámé skutečnosti.Nic,velké nic.Nad tímhle vedou i Rozkvetlé konvalinky,protože tam je to i lepší obalené a podané.Podle mne herci chtějí hrát za každého režimu a tak se podivuji tomu,že někdo řeší to jestli hráli nebo nehráli v komunistických agitkách.Málokdo byl tak odvážný,že si sám podřezal větev a přišel o práci.Horší je podle mě to,že ti,které jsme vídali na obrazovkách denně,dnes dělají,že hráli z donucení a pod hrozbami a bránili se rolím,ale copak to šlo odmítnout?Daleko víc si vážím herce Jana Šťastného,který např.v Majoru Zemanovi nikde nehrál,ale ne proto,že odmítl.Nikdo mu to totiž nenabídl a on dost těžce přemítal nad tím,že se u nás natočilo v tomto případě 30 celovečerních filmů a on v nich nehrál.A to by mohl dělat dnes,jaký byl odbojář,ale nedělá.Naopak jsem ho slyšel,že tohle uvedl veřejně v televizi (už nevím v jakém pořadu).

kiddlinka
29.09.2011

"Naše kniha nechce soudit a kritizovat, jen znovu poodhalit některá dilemata z doby nedávno minulé, připomenout, dát k zamyšlení." Ok, nic proti. S nepřítomností osočování komančky Švorcové už se nějak vyrovnám, méně už s tím, že autor nedostává svému záměru a nepoodhaluje a nepřipomíná vůbec nic, pokud za odhalené dilema nepovažujeme obdiv nad tím, jak inkriminovaní herci dokázali stíhat svou práci i stranickou činnost. Jednotlivé kapitoly připomínají spíš zkratkovité medailonky nebo průměrnou biografii na ČSFD a nabízí se myšlenka, jestli by nebylo účelnější napsat rovnou monografii dotyčných herců, než si knihu zahlcovat pouhým výčtem faktických informací.