Křesadlo
Hans Christian Andersen
Klasická pohádka o vysloužilém vojákovi a kouzelném křesadle.
Literatura světová
Vydáno: 1942 , Moravské nakladatelství (B. Pištělák)Originální název:
Fyrtøiet , 1835
více info...
Přidat komentář
Od dětství jsem vnímala Andersenovy pohádky jako jiné, kruté a temné oproti našim, ale s věkem jim přicházím na chuť.
Pohádka spíše pro dospělé vzhledem ke konci. Jsem zvědavá na další, protože jsem na pohádku narazila náhodou v rámci e-knih.
Jednou jsem tuhle pohádku viděla "zfilmovanou" a byla trochu zvláštní, ale vlastně docela hezká. No, musím přiznat, že si opravdu neumím představit ty psí oči. Ta přirovnání k šálkům, mlýnským kolům a věžím jsou pro mě dost neskutečná. :-D
No a samozřejmě konec, kdy všichni jsou zabiti a princezna se vdá za vojáka, aniž by se k tomu sama nějak vyjádřila, je na mě už trochu "moc", ale tak je to pohádka, navíc překlad z roku 1905...
Taková pohádka nepohádka. Andersena prakticky neznám, takže nemůžu srovnávat s ostatními. Úplně nevím, co si o příběhu a zápletce myslet.
Tak trochu jiná pohádka. Po přečtení jsem se zamýšlela nad tím, kde se poděl pohádkový boj dobra se zlem? A také jsem marně hledala morální ponaučení. Možná jsem měla v dětství číst Andersena a nebyla bych po tak dlouho dobu bláhová a naivní. Šla bych ještě více za svým cílem a to i přes mrtvoly...
Pohádka se mi moc líbila a těším se na další :)
Hodně dospělácká pohádka. Společnost vychcaná až na půdu. Hlavní hrdina trochu bezcharakterní hovado a bůhvíco se spící princeznou prováděl - prej plibek... Princezna je taky pěkná mrcha, bez skrupulí si vezme prvního chlapa kterého potká, přestože je to vrah jejích rodičů. Rodičů, kteří mysleli jen na její dobro. Takže jediná kladná postava v knize je čarodějnice a celkem by mě zajímalo, jak by se vyvíjel příběh, kdyby jí voják křesalo dal. Za mě dobrý a bylo mi líto, že se Andersen trochu víc nerozepsal, délka mohla být klidně pětinásobná.
I přes to, že Hans Christian Andersen patří mezi autory klasických a velmi známých pohádek, musím přiznat, že právě tuto pohádku jsem ještě nikdy nečetla. Jde o docela "morbidní" příběh vojáka, který za pomoci čarodějnice přijde k velkému bohatství. Má jí odevzdat křesadlo, ale neučiní tak a ponechá si ho. Brzy zjistí, že křesadlo je kouzelné a dokáže mu splnit přání. Chce se tedy setkat s princeznou, která nevychází z věže, jelikož jí bylo předurčeno, že si má vzít obyčejného vojáka. Král s královnou brzy za pomoci lsti zjistí, kde je voják ukrytý a kam si vodí princeznu a nechají ho zatknout. Voják chce, aby mu bylo splněno poslední přání, než ho pověsí na šibenici. Použije křesadlo, kterým přivolá kouzelného psa. Ten zabije krále a královnu a voják se tedy může oženit s princeznou a začít vládnout.
Pohádky od Andersena mám ráda, ale některé jsou krapet depresivní. Každopádně Křesadlo je čtivé, pohádkové. Jen ten konec ...
U Křesadla by si Jung ruce umnul! Dánský pohádkář mu na podnosu přináší tolik archetypálních postav (ježibaba, voják, nevinná unylá princeznička...), že i Freud by spráskl ruce, lehl si na pohovku a začal uvažovat o významu nočních setkání vojáka a princezny prostřednictvím psích kuplířů. A co si budeme povídat, závěrečnou scénu z popraviště by si vůbec nejvíc užili proletáři všech zemí, trhačům by v jejich sápání dozajista pomohli a dopomohli by i Castrovi a jemu podobným na hrad, že? Kdyby tak Andersen věděl, jak nesmyslně se dají jeho pohádky interpretovat, snad by radši nic nenapsal. Protože mi ale právě ty skryté obsahy straší vzadu v hlavě, nemůžu hodnotit líp, byť i jen z úcty ke klasice.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2000 |  Pohádky Hanse Christiana Andersena (41 pohádek) |
| 1979 | Sněhová královna |
| 1956 | Pohádky a povídky 1 |
| 2006 | Malá mořská víla |
| 1969 | Flétnové hodiny |
za mě jedna z nejslabších pohádek.