Křehkost

13.04.2024

(SPOILER) Křehkost mě jako společenský román a sonda do moderních vztahů vážně hodně bavila. Primárně svou prací se sociologickými koncepty a otázkami o identitě a (ne)zakořeněnosti – ostatně autor je sociolog. V mnohém mi román připomínal Sally Rooney, z níž, jak se domnívám, silně čerpá inspiraci. Naneštěstí si z ní nebere jen kvalitní prvky, ale silně jsem cítil při četbě stejnou nevoli, jaká se projevovala u Normálních lidí.

Má výtka se týká především jazyka. U Rooney jsem napsal, že styl psaní považuji střídavě za skvělý a za zcela ohyzdný a zde tomu není jinak. Skvěle působící úderné věty jako vystřižené z Kundery se v následujícím odstavci proměňují v roztahanou hovorně psanou prózu. Navzdory této kritice jsem byl stále nakloněn čtyř hvězdičkám, ale hlavní problém Křehkosti spočívá jinde.

Základní idea za knihou je silně patrná, ale zhruba v polovině knihy se snaží dosadit další motiv, který by sám o sobě stál za zpracování a nemohu se zbavit hořkého dojmu ze závěru, který mi zde neseděl. Nikoli kvůli své tematice. Doposud jsem se sice s transvestitismem v literatuře nesetkal, nicméně věřím, že by stál za samostatnou knihu. V Křehkosti však nepůsobí příliš dobře a román původně o jednom tématu k sobě poněkud těžkopádně a neelegantně přibírá svého ne zcela se hodícího partnera. Nebo partner jen neměl dost prostoru, aby své působení validně obhájil.

Mám dojem, že v příběhu došlo k poněkud nelogické změně v Báře, která působí jako nutnost k přerodu do dalšího tématu. Celé to ve finále působí uspěchaně a hloupě. Její averze vůči Filipovi se odehrála takřka na jedné straně a určovala zbytek knihy, jenž se najednou začíná stylizovat do příběhu Eddyho B.

V tom podle mě spočívá nevole místních komentujících ohledně konce.
Nařčení, že Křehkost jako by nevěděla, čím chce být.

Naneštěstí musím souhlasit a přehršel témat v jinak skvělém románu spíše škodí. I tak se ale jedná o skvělé dílo a na debut takřka vynikající.

21.10.2023

Velmi čtivé. Ale ten konec

26.07.2023

.. o přijetí sebe, odhození masky, vymanění se ze společností (a sám sebou) přijaté role, osobní svobodě být tím, kým jsem... + .. o (ne)schopnosti (ne)přijetí toho druhého takového, jaký je - bez masek.
Bára mne docela s*ala a konec byl trochu zbrklý.
Jsem rád, že mi byla kniha doporučena a skončila v zorném poli mých očí ..s řasenkou.. a mohl jsem tento příběh (či náhled do mysli a pocitů autora) číst.

08.01.2023

Komorní příběh o složitosti vztahu mezi mužem a ženou ....

Pro mne soužití jiné - mladé generace - hledání sounáležitosti a ambicioznost ve vlastním profesním světě ....

Jak těžce se hledají styčné body - a jak lehce můžeme být blízko nepochopení toho druhého ....

V dnešní době jsou nastavené hranice podmíněné dobou ....
Ale ta křehkost - ta by měla zůstat - a ne jako zbraň, ale jako možnost vlastní citlivosti ....

Autor otevřeně vystihl rozpolcenost mladého člověka .... ale ani já ten konec moc nepochopila ....je to spíše rozvaha o osobní svobodě ....

10.11.2022

Hodně zvláštní kniha. Na jednu stranu plně chápu, proč to má tu cenu. Ta kniha se četla sama. Půlku jsem měl v sobě za necelý den, což v současné době v mém osobním životě je super výsledek. Až na nějaké klasické odchylky nebo divno-momenty rozchodů a podobně to byla pecka. Konec jsem hodně kontroverzní pro nejednoho člověka. Spíš divný a uspěchaný. Já ještě chápu, že on neustále bojuje se svým nitrem a nějakou mužností, což ho přivede ke konci, který udělá. Osobně mám bizár rád, ale tady mi to moc nepřijde, že by to autor chtěl. Pokud jo, tak to za mě špatně napsal a připravil mě o zážitek roku. Místo toho zde máme konec, který je divný, nečekaně nesourodý, ale zase na druhou stranu nic z čeho bych se střílel.