Konec Přemyslovců v Čechách

Čtvrtého srpna 2006 si připomínáme 700 let od chvíle, kdy byl v Olomouci, dva měsíce před svými 17. narozeninami, zavražděn český a polský král Václav III., jímž po téměř 450 letech vymřela přemyslovská (a současně jediná domácí) panovnická dynastie. Během těchto let se na českém trůnu vystřídaly více jak tři desítky Přemyslovců, rodu, pozdvihnuvšího se ze středočeských nížin až k výšinám elitního klubu sedmi volitelů císaře Svaté říše římské národa německého. Přemyslem Otakarem I. začíná řada silných panovníků, výrazných osobností, kterým se daří vymanit České království ze závislosti na německých vládcích. Od jeho časů již byla královská hodnost v Čechách dědičná, takže posledních pět přemyslovských panovníků už zdobila koruna. Ve finále přemyslovského období (za Václava II. a Václava III.) držela tato česká dynastie dokonce tři královské koruny najednou – kromě české také polskou a uherskou. Koláž z nejrůznějších dobových kronik, korespondence i výzkumů historiků vytváří strhující kaleidoskop poutavého čtení, dokládající, že historie nemusí být jen souborem suchopárných faktů a dat. Nakladatelství tímto titulem navazuje na své starší popularizační práce z české historie. Kniha Konec Přemyslovců v Čechách dává čtenářům mj. odpověď na otázku kam se poděly Přemyslovy střevíce a mošna z lýka, přechovávané dlouho na Vyšehradě, proč se Zlaté bule říká právě sicilská, kdo nařídil v Čechách světit neděle – bez trhů a těžké práce, proč bitva u Kressenbrunnu dopadla tak jak dopadla, jak to bylo na Moravském poli, jaká byla výše výkupného za mladičkého kralevice Václava (II.), kdy se v Praze čepovalo víno zadarmo a kdy byla zdejší veřejná prostranství poprvé celou noc osvětlována, proč byla Václavova druhá žena uklizena do Budyně nad Ohří a která tajemná houslistka zatím vládla na Pražském hradě, jaké bylo věno přemyslovských princezen, jak to bylo s účastí Přemyslovců na křížových výpravách, kdo k nám zavlekl rytířské turnaje a který z našich králů psal milostné básně, zda Tannhäuser pobýval v Praze, jak se dostala svatoštěpánská koruna na Pražský hrad, proč se chtěl Václav II. přátelit s francouzským králem Filipem IV., který český panovník používal jméno László V., proč byl v závěru přemyslovské éry problém se „zlatou mládeží“? Jak to bylo s Kumány? K čemu všemu bylo používáno kutnohorské stříbro, kdo byl strýcovrah, která žena patřila za Přemyslovců v Čechách k nejbohatším, jaké byly osudy přemyslovského pohřebiště na Zbraslavi, ničili zde víc boží bojovníci nebo Švédi za třicetileté války? A jaká tajná jednání ukončila interregnum a přivedla na český stolec Lucemburky? To vše a mnoho dalších zajímavostí vám nabízí kniha, kterou přinášíme našim čtenářům.... celý text