Kolonie

04.03.2021

Hezká myšlenka ale to je tak všechno. Děj plytký a nedotažený. Souhlasím s recenzí: Mishak
Čekala jsem víc už jen kvůli tomu nápadu že kterého nakonec nebylo nic. A ta scéna mezi Evou a Riverem...trochu Titanic hadr ne? :D
Spoiler:
Každopádně i ten závěr mi připadal jako: Zachráníme ty kdo všichni chtějí aby přežily, ty hodný budou hrdinové a celá ta myšlenka nový život na Marsu bylo vlastně tak jako na zkoušku. Na jednu stranu ano fajn poznámka važte si Země protože to už nikde nebude jako tady ale i tak to nedokončení je prostě zklamání.

04.03.2021

Pro mně příjemné překvapení. Jasně, je to young adult a nebylo by fér čekat nějaké zásadní poselství o životě a vesmíru a vůbec. A přesto, když Kolonii srovnám se Sníš o druhé Zemi, Kolonie vyhrává na plné čáře.

Co mě vysloveně potěšilo je autorčin styl psaní. Nic komplikovaného, nic těžkopádného. Nic přehnaného. Knížka se četla sama a v ní se postupně rodila marsovská kolonie s diktaturou, nad kterou by mnoho politiků slintalo blahem. A druhá příjemná věc, která se už jen tak nevidí - autorka má, pánové prominou, koule. Když je čas střílet do davu, bude se střílet do davu bez řečí.
Snad jen ta romantická linka být úplně nemusela, ale ok, jsme v young adult a prostě se to očekává. Stejně jako v samotném příběhu není nic moc, co by vybočovalo ze šablonek zlá diktátorka - různorodá banda odbojářů.
Ale přesto, líbilo se mi to.

04.03.2021

Tyjo, tahle kniha byla teď dost vychvalovaná, takže jsem neváhala, a hned si ji koupila. A opět jsem lehce zklamaná. Pozitiva knihy- autorka vymyslela úplně nový svět, kde mají zajímavá pravidla, se kterými ne všichni souhlasí. Postavy jsou podle mého napsané dost dobře, líbilo se mi pozorovat myšlenkové pochody hlavní hrdinky. Popisy obětování se a celkově popisy, které jsou dotažené do konce jsou fajn. A teď k těm negativům- Bohužel, myšlenky dotažené do konce jsou fajn, ale tady jich moc není. Knížečka má 270 stran a o takhle komplexním tématu se toho na tak krátký příběh nedá tolik rozepsat . Autorka ráda "nadhazuje" předměty ,myšlenky, které by na konci měli být odhaleny, ale to se bohužel nestane. Vadilo mi, jak si zahrávala s postavou matky, jednou bylo suprčupr mamča, podruhý byla vražedná diktátorská mrcha. Jednou chce zachránit dceru, podruhé ji nechá klidně umřít. Tak se rozhodni sakra. Je to autorky prvotina, což je opravdu znát. Myslím, že kdyby kniha byla trochu obsáhlejší a autorka by si urovnala nějaké myšlenky v hlavně, mohl tento příběh být naprostá pecka. Bohužel od poloviny příběhu už to není moc scifi, ale spíš YA klasický románek. Zase se to hezky četlo a rozhodně to není žádný odpad. Za mě zlatý střed.

24.02.2021

Jde vidět, že je to autorčina prvotina. Vše začíná zajímavě, ale zhruba ve třetině knihy se začne vše strašně urychlovat. Je to hodně ploché a dost primitivní. Konec je zase hodně uspěchaný.
3⭐ dávám kvůli skvěle vystavěnému světu a fajn postavám.

24.02.2021

Na tuhle knihu jsem se hodně těšila, ale byla pro mě spíše zklamáním. Příběh je hodně slabý, nedomyšlený a nedotažený. Rozhovory většinou o ničem, prázdné, opakující se a postrádající nějakou hloubku. Svět na Marsu prakticky nepopsaný a nezajímavý – vždy se něco nakouslo, ale jen mezi řečí a pak se k tomu už nikdo nevracel (viz. Nákaza, vital, kara, atd.). Postavy jsou málo vykreslené, nedokázala jsem si je oblíbit, protože i jednání dospělých bylo dost dětinské – vezměte si jenom paní prezidentku, hrůza! A to ani nemluvím o stránkách 82-84, na kterých jsem našla totálně okopírovanou scénu z Titaniku.

Co se knize ale upřít nedá, je obrovská spousta nádherných myšlenek, které stojí za to si vypsat. Díky nim také přidávám jednu hvězdičku k celkovému hodnocení. Na druhou stranu ale dostanete i spoustu velmi trapných okamžiků. Jsem asi moc přísná – hold nejsem cílová skupina a kniha mi nesedla.

20.02.2021

Kolonie mě hned ze začátku zaujala svojí anotací, která mi připomněla takové ty dystopické knížky typu Hunger games a Divergence, které já osobně mám moc ráda a naštěstí ani Kolonie nezklamala. Především s Divergencí jsem zde, co se týče obsahu, viděla poměrně velkou podobnost. Kolonie je typickou dystopií - v budoucnosti zde máme jakýsi "dokonalý" svět, ale postupně se ukazuje, že všechno není tak růžové, jak se může na první pohled zdát. Autorčin styl psaní byl čtivý a svižný a díky tomu, že se nezaobírala žádnými zbytečnostmi, příběh odsýpal a musím říct, že až na prostřední část, kdy se děj maličko zasekl na místě, se tam pořád něco dělo. Bavilo mě objevovat celý ten svět a všechna ta pravidla a vynálezy, co se tam vyskytovaly, byly taky super. Jediný velký problém jsem měla s hlavní hrdinkou, kterou jsem občas fakt nedávala, jelikož se chovala absolutně nelogicky, naivně a celkově mi byla dost nesympatická. U ostatních postav tomu autorka taky moc nedala, přišlo mi, že jsme je poznali jenom tak okrajově, a některé by si přitom podle mě určitě zasloužily více prostoru. Na druhou stranu se však něco takového dá u 260 stránkové knihy čekat, a přišlo mi fajn, že kniha nebyla zbytečně dlouhá, jako většina dystopií v dnešní době bývá. Takže za mě velký doporučení a už jsem zvědavá na zfilmování knihy.

4, 5⭐/5⭐ Pokud jste fanoušky dystopie, tak by byste neměli Kolonii minout, protože podle mě budete nadšení.

Za knihu děkuji Albatros Media

13.02.2021

Kolonie je vesmírná scifi dystopie (což je moje kombinace snů, o které jsem doteď nevěděla, že ji mám) z Marsu, kde v roce 2217 existuje kolonie celá pod skleněnou kupolí zvaná Éós. Všichni tam berou pilule na potlačení emocí a jakýsi zákon jim tam třeba říká, že si dva Marťané při každém pozdravu musí složit navzájem kompliment, takže se všichni imrvére strašně přetvařujou a nikdo s tím - a obecně s ničím - zdá se nemá problém, dokud hlavní hrdinka Eva, dcera prezidentky (čti diktátorky) kolonie, nepřijde o bráchu a její matka nezruší veškerou spolupráci s Matičkou Zemí... přičemž jejím jediným snem je Zemi navštívit. Zemi, kde jsou oceány, můžete si zapálit oheň, poslouchat hudbu, která vyvolá skutečné emoce, a nadýchat se čerstvého kyslíku, který není konstantně přefiltrováván. A pak potká někoho, kdo jí tvrdí, že jí to umožní.

Hlavní hrdinka Eva mi totálně sedla. Jsme totiž v hromadě věcí úplně stejné. Obě máme obsedantní a kompulzivní sklony a různé takové “rituály”, které prostě musíme dodržovat, přestože si jsme vědomy jejich zbytečnosti. Obě všechno nadbytečně analyzujeme, nad vším moc přemýšlíme a obě zažíváme takové menší úzkostné krize. Jako kdybych četla o sobě. Hned jsem si díky ní přišla líp, že nejsem tak divná sama.

Jako narovinu, není to nic dystopicky převratného. Pokud máte po krk šablony holka-kluk-odboj proti režimu, tak z tohohle u vytržení nebudete. Tady se akorát jedná o režim na Marsu, což mě osobně tenhle scifi prvek hodně bavil, když teda pomineme fakt, že dystopie jsou můj nej žánr, takže mě bavila i ta šablona. Kromě toho ale kniha otvírá jiná zajímavá témata a donutila mě se zamyslet. Fakt jsem nečekala, že se v dystopii z Marsu budou řešit tak aktuální a důležité věci. Eva si na jednu stranu Zemi strašně idealizuje, díky čemuž jsem vnímala, jaké štěstí máme, nebo že bereme věci jako stromy, hudbu nebo západ Slunce za samozřejmost, na druhou stranu tam jsou pasáže, ve které obyvatelé Marsu Zemi odsuzují a vy zjistíte, že fakt mají proč. Všechny ty věci jsou fakt reálně přesné a je zajímavé číst o pohledu na Zemi z obou stran.

Musím ale vytknout obálku, která je hezká pouze zezadu - obávám se, že ta potenciální čtenáře odradí - a minus je vlastně i délka a absence pokračování. Tady bych vážně brala aspoň 100 stran navíc, spousta věcí mohla být vysvětlena podrobněji (hlavně poslední třetina knihy), nebylo by tam tolik insta momentů a taky mohla být prodloužená romantická linka.

Moc jsem od Kolonie nečekala, o to příjemnější je výsledek, jak to tak bývá. Myšlenky týhle knihy jsou za 5/5 a celý svět mě taky bavil, akorát škoda, že to nebylo rozepsanější. A nejlepší překvapení byla samotná Eva. Velmi, velmi osvěžující číst v YA o někom, kdo má tady ty obsedantně-kompulzivní sklony jako já. A ještě v dystopii!

11.02.2021

Podle mě kniha stojí za přečtení, má v sobě hezké myšlenky a postavy jsem měla ráda. Obdivuji autorku za to jak to všechno vykreslila na 272 stranách. Je to dystopie z Marsu s potrhlými pravidly a zvyky. Čekala jsem něco jiného, tato kniha to předčila. Doporučuji.

Kristepane to byla zase jednou katastrofa...dal nez na stranu 200 jsem se nedostala, i kdyz jsem se fakt snazila...ta knizka byla tak strasne spatna ze jsem moc horsich necetla. Spatna jakl scifi, spatna jako young adult, spatna jako uplne vsechno co vas napadne...fakt priserny, odlozila jsem v zivote tak 5 knizek, ale tohle se fakt nedalo...

09.02.2021

Odpočinkové a čtivé scifi z prostředí uzavřené, ale rozdělené společnosti Marsu.
Hlavním tématem je totalitní režim, hledání svobody (vyjádření pocitů, lásky) a touha po návratu na Zem, kde je zeleň, svoboda mysli a krása šplouchání vln moře.
Doporučuji přečíst, pokud jste fanoušky knih s tématem života v budoucnosti po nějaké krizi, jako je např. série Divergence.

08.02.2021

Úžasný dystopický román o životě na Marsu. Kromě napínavé akce se autorka v příběhu zabývá duševním zdravím a jinými důležitými otázkami týkajícími se života. V průběhu čtení je skvělé sledovat vývoj hlavní hrdinky v silnou a uznalou osobnost, schopnou postavit se na stranu dobra a za to, v co věří... Kniha se četla jedním dechem a vyvolala ve mně spoustu silných pocitů. Moc se mi líbilo její zakončení, ale z celého srdce si přeji pokračování, protože bych s hrdiny příběhu ráda strávila více času... Vřele doporučuji!