Koala
Lukas Bärfuss
Úplně obyčejný člověk, jeho úplně obyčejný život a jeho zcela obyčejný konec. Ale román Lukase Bärfusse je všechno jiné než obyčejný. Neboť v něm vypráví o sebevraždě svého bratra. Přestože se jedná o poměrně častý způsob smrti, jakmile na ni ve společnosti dojde řeč, mlčí se. Pozůstalí přitom bojují s otázkami, na něž nenacházejí odpověď, začnou prověřovat minulost, současný život a jeho smysl. Lukas Bärfuss se zamýšlí nad bratrovým osudem a dochází k tomu, že ho vlastně téměř neznal. Proč mu ve skautu říkali Koala? A neovlivnila tato přezdívka jeho podivný osud? Jak koalové vlastně žijí? Jaká byla role zvířat, která dnes vymírají, při kolonizování Austrálie? A je vlastně možné žít bez ctižádosti? Není sebevražda něčím logickým a pochopitelným?... celý text
Přidat komentář
Kniha je zpočátku vypsání se, vyrovnání se se sebevraždou bratra. Autor zakrátko však zjišťuje, že o svém bratrovi neví vůbec nic, ani o důvodech jeho smrti, ani o jeho životě, ani o přátelích. Takže kniha by byla příliš krátká a proto je nastavena různými nesouvislými odbočkami. I tak se dá zpracovat téma sebevraždy blízkého člověka.
Koala
Zajímavá kniha, která je svojí odlišností opravdu vzrušující, jak slibují krátké recenze na zadní straně přebalu. Autor se v ní vyrovnává se sebevraždou svého bratra a čtenářům nabízí řadu úvah, které se k tématu pojí. Je to opravdu silné, obzvlášť pokud jste k těmto tématům citlivější.
Jak se dozvídáme v průběhu četby, bratr autora dostal ve skautu přezdívku "koala", a autor se domnívá, že to v určitém směru ovlivnilo jeho život, předurčilo jeho osud - žil bez ctižádosti, bez chuti vzepřít se osudu, nechal se jen unášet, až to jednoho dne prostě skončil... Ve druhé vrstvě tohoto krátkého románu se tedy Lukas Bärfuss zabývá osudem koalů, roztomilých medvídků z Austrálie, kteří by dle "zákonů přírody" vůbec neměli existovat.
Pro někoho to může být nesouvislá, nesmyslná odbočka od hlavního tématu, pro mě to bylo velmi osvěžující a naprosto logické pojetí, které do knihy vneslo nečekanou dynamiku. Nebudu ale popírat, že v několika krátkých pasážích (zejména u popisů výpravy Barralliera na několika stránkách) jsem se trochu nudila, proto nemohu v hodnocení udělit plný počet hvězdiček. Zároveň chci ale jedním dechem dodat, že celkově ve mně kniha zanechala hluboký otisk a číst ji pro mě bylo vskutku zajímavým zážitkem.