Když má štěstí kliku
Aurélie Valognes
Opuštěné dítě. Mrzutá stařenka. Jakou podobu může mít štěstí? Francie roku 1968. Jeanovi je šest let a matka ho ze dne na den nechá u jeho babičky. Na léto. Napořád. Vůbec to nečekal. Babička taky ne. Vycházet s babi Lucette není zrovna snadné, skrývá však velké a něžné srdce. Až dosud si žila mírumilovně po svém, chodila na hřbitov a vášnivě pletla. Jean je pro ni se svým hbitým jazýčkem jako závan svěžího vzduchu. Každý z nich na své životní pouti právě zdolává docela jinou etapu – ona už všechno viděla, on se všemu diví. Jean a Lucette spolu čekají, až se matka vrátí, a zatím si jeden druhého podmaní. V období plném překotných společenských změn zjišťují, že i prosté radosti mohou být kořením života. Tahle nepravděpodobná dvojice je zárukou léčivě dobré nálady.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2020 , JotaOriginální název:
Au petit bonheur la chance! , 2018
více info...
Přidat komentář
Krásná knížka. Moc hezky se mi četla i když mi bylo líto malého chlapce co všechno si musel prožít. Nechápu jak může vlastní matka odložit svoje dítě a vůbec se o něj nezajímat. Doba, ve které se příběh odehrává, mě zaujala. Navíc je knížka napsaná podle skutečné události a to mám ráda.
Ačkoli se zdá, že je kniha pouhým lehkým, letním čtením, není tomu tak. Otáčíte stránky jednu po druhé a najednou přestáváte, protože přemýšlíte nad tím, jak je možné vzdát se svého dítěte a jestli dokážete právě matku v této knize pochopit nebo se podivujete nad vzdělávacími metodami tehdejších učitelů a uvědomíte si, že doba do které je děj zasazen není až tak nám vzdálená. I přes hlubší témata je příběh milým čtením, které stojí za pozornost. Babička, malý chlapec i všichni jejich přátelé mi přirostli k srdci a nakonec i na Marii jsem se dokázala podívat jinýma očima a trochu ji i pochopit.
Milý příběh, oddychová četba, která mě ale donutila se nad pár tématy zamyslet. Jediné, co mi na knize nevyhovovalo byl nejednotný vypravěč - většinu času jsem byla v hlavě Jeana, ale najednou jsem četla odstavec Mariina pohledu, nebo úplně obecného vśevédoucího vypravěče, což trochu nabouralo atmosféru...
Knihu jsem si vybrala do letošní výzvy - jako novou knihu. Zaujal mne název i obálka. Podařilo se mi ji sehnat "z druhé ruky", s tím, že ji po přečtení dál prodám nebo někomu věnuji. Tolik se mi ale líbí, že si ji hodlám nechat! Je to opravdu kouzelně napsané.
Štítky knihy
humor Francie 70. léta 20. století Normandie babička podle skutečných událostí vnoučata prarodiče a vnoučata
Autorovy další knížky
2020 | Když má štěstí kliku |
2021 | Snachy za všechny prachy |
2022 | Čerešnička na torte |
Tentokrát si zaťukala o pozornost mé srdeční komory tahle skvostná obálka... bez váhání jsem malému Jeanovi otevřela chlopeň a prožila s ním nejedno dobrodružství... osud k němu nebyl úplně nejvlídnější a přesto mi mezi řádky jeho života bylo tak nějak milo na duši... a vlastně mi tenhle malý rozumbrada dokázal sem tam vykouzlit i drobný rohlík na tváři ;) , který alespoň maličko vyvážil smutnotu nad nelehkou dobou trousící za sebou prázdnotu a beznaděj.