Kdybych tě našla
Ava Dellaira
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/414590/bmid_kdybych-te-nasla-Qbh-414590.jpg
4
115
29
Sedmnáctiletá Angie žije jen s mámou. Její otec zemřel, ještě než se narodila, a máma o něm skoro nemluví. Angie už se dávno vzdala naděje, že by se o něm někdy něco dozvěděla. Dokonce ani netuší, jak vypadal. Dokud nenajde v komodě obálku s fotografií, na níž je usměvavý mladík v objetí šťastného děvčete. Okamžitě pochopí, na koho se dívá, a jelikož jí nález nedá spát, rozhodne se začít pátrat. Když objeví důkazy o tom, že by dokonce mohla mít strýčka, začnou v ní hlodat pochybnosti. Co když jí máma lhala? Co když je všechno úplně jinak? Ve společnosti bývalého přítele se Angie vydává z Nového Mexika do Los Angeles, aby tam hledala svého otce. Cestou se dovídá nelehkou pravdu nejen o něm, ale taky o sobě...... celý text
Literatura světová Romány Dívčí romány
Vydáno: 2019 , Yoli (ČR)Originální název:
In Search Of Us , 2018
více info...
Přidat komentář
Do knihy jsem šla hlavně kvůli Jennifer Nivenové, pro kterou je to mimořádně výjimečný příběh. A také kvůli obálce.
Prolínají se zde dvě dějové linie. Jedna se odehrává v současnosti, kdy se sedmnáctiletá Angie snaží najít svého otce. Druhou linku vypráví její matka. Ta se odehrává v minulosti, kdy je ve věku Angie.
Mimořádný příběh to opravdu je, ale zas tak výjimečný není. První láska, hledání pravdy, nalezení sebe samotné... to jsou témata, která se vyskytují v mnoha jiných knihách. Přesto knihu hodnotím kladně, protože se mi líbil styl psaní a postavy si mě získaly. A co si budeme povídat... klišoidní věci mi nevadí.
Rozhodně nejsem cílová skupina. A toto byl opravdu krok vedle. Příběh nebyl ničím originální a nepřekvapil. Většinou nuda bez nápadu. Vůbec si nedovedu představit, že toto může bavit mladé dívky.
Vybrala jsem si ji, protože Dopisy na konec světa bylo čtení, které mě chytlo za srdce. Jenže tohle nebylo ničím zajímavé, jen popis událostí, žádné vyvrcholení, krom toho, že Angie hledala svého strýce. I tak byly zajímavější pasáže z minulosti, o těžkém dospívání Marilyn, přesto pro mě nebylo pochopitelné její jednání v dospělosti a zatajování základních informací před svou dcerou.
Docela zajímavý příběh, v němž se prolínají dvě dějové linie vyprávěné matkou a dcerou. Matčin příběh je zajímavější a dojemnější a postupně se odkrývá, když se Angie rozhodne hledat svého otce. Pro mě to bylo i zajímavé srovnání prostředí, v němž vyrůstaly dvě generace mladých dívek v Americe s tím, co všichni známe u nás. Připadá mi, že mladí Američané jsou nuceni dospět a poprat se se životem mnohem dříve než naše děti. Knížka mě nenudila a jsem ráda, že se mi dostala do rukou.
Já ani nevím, tohle už je trochu nuda, ne? Další poměrně klišoidní příběh o hledání rodinné pravdy. Kopec romantiky, kopec emocí, snaha o filozofické momenty... Příběh rozhodně neutáhl takový rozsah, chvílemi opravdová nuda, chvílemi celkem fajn romantický příběh. Celkově takový slabý průměr.
Slovy Jennifer Nivenové, kterých si můžeme všimnout na překrásné a výstižné obálce s kolibříky, je Kdybych tě našla mimořádně výjimečná kniha. A mně nezbývá než s ní tiše souhlasit.
O TOM, ŽE K POCHOPENÍ TOHO, CO JE PRÁVĚ TADY A TEĎ, JE TŘEBA ZNÁT TO, ODKUD POCHÁZÍME A KAM SMĚŘUJEME.
Citlivý příběh o hledání své vlastní identity a místa v životě, který jako by mi mnohdy promlouval do duše. Možná právě proto jsem z knihy tak nadšená, neboť i já stejně jako Angie procházím určitým stádiem své existence, kdy mám pocit, že vzhledem k těm sedmi miliardám živých a o sto miliardám více mrtvých tvořím naprosto nepodstatnou součást lidského společenství. S hlavními hrdinkami sdílím i onen krizový sedmnáctý rok života, což je nejspíš další důvod, proč se mne jejich příběhy natolik dotkly a zasáhly to něco v mé duši, co už nikdy nebude jako dřív.
„Je skvělý, že dokážeš nahlížet na věci z takového nadhledu, jenže se nesmíš zapomínat dívat i zblízka. Protože z detailů se dozvíš spousty důležitých informací. Jde o to, aby člověk koukal na věci z vícero stran, aby zjistil, že jsou naše životy nepatrné, ale i obrovské zároveň.“
Příběh Marilyn a Jamese nejprve začínal jako naivní dívčí zalíbení, ale když jste se nechali unášet na vlnách romantických procházek podél pobřeží a pravidelných schůzek v knihovně, zjistili jste, že jejich lásku prožíváte, jako by byla vaše, a modlíte se za šťastný konec, který si však osud nebo náhoda, říkejte si tomu, jak chcete, prostě nepřeje. Ve skutečnosti je to příběh plný zármutku protkaný slzami žalu, ovšem děj plyne tak rychle, že si nic z toho neuvědomíte, dokud nedospějete k samému konci. Protože navzdory negativním událostem, které ovlivní i další generace, si z tak poutavého a až kouzelného vyprávění odnesete především spoustu krásných a mimořádných prožitků a myšlenek, které ve vás snad také tak hluboce zakoření jako ve mně.
Jen škoda, že u nás kolibříci ke krmítku nikdy nezavítají...
„Na kráse je zvláštní to, že nepopírá utrpení, nespravedlnost ani bolest a zůstává oddaná svému právu na existenci, své vlastní pravdě.“
KNIHU BYCH DOPORUČILA VŠEM, PROTOŽE SI MYSLÍM, ŽE JEN MÁLOKDO Z NÁS SKUTEČNĚ VÍ, KÝM JE A KÝM BY CHTĚL BÝT. A už mi zbývá se jen pozastavit nad tím, jak nízké hodnocení zde i přes výše zmíněné kniha zatím získala...
Další příběh vyprávěný dvěma vypravěčkami ve dvou časových rovinách (současnost a minulost). Marilyn a její příběh v minulosti, byl poutavý, zajímavý a svým způsobem strašně smutný. Angie (její dcera, která vypráví současnost) mi tolik sympatická nebyla, přesto jsem každou stránku četla s chutí. Autorce se podařilo držet mě v napětí až do samého konce - nešlo o to, co se stalo, ale jak se to stalo - co k tomu vlastně vedlo? Není to lehké čtení, ba dokonce ani veselé čtení, ale je to příběh, který vás donutí přemýšlet o tom, jak je důležité vážit si každého okamžiku se svými nejbližšími, protože nikdy nevíte, který okamžik bude ten poslední...
Štítky knihy
láska rasismus první láska rodinné vztahy pro dívky pro dospívající mládež (young adult) otcové a dcery
Hodně příjemné čtení. Nerozbije vás to na milion kousků, ale rozhodně to ve vás zanechá takový zvláštní pocit a na některé myšlenky si po jejím přečtení vzpomenete "chca, nechca". Krásně psané, dojemné, celý příběh se odkrývá jako když se otevírá květina. Střídání dějových linek je přirozené a nijak neruší čtenářský zážitel.
A velký bod za to, že se konečně mluví o masturbaci - nejen teenagerů, ale taky dívek! Hurá, 21. století konečně dorazilo!