Kdo chce koťátko?

07.11.2020

Krásná kniha pro malé čtenáře. Verše jsou půvabné a čtou se skoro samy. A to i přes to, že jeden dva verše mi tam příjdou nějak navíc - jako by byly z jiné knihy, nebo zkrátka autorku napadly, hezky se to rýmovalo, tak je tam "napasovala" tak nějak navíc. Ale to knize neubírá na kráse. A hlavně na oblíbenosti. Obě dcery se dožadovaly mnoha a mnoha a mnoha opakování.

18.08.2020

Další z klenotů mého dětství.

Ten, kdo je chce, ať nekřičí, ať řekne tiše: Čičičí..

Já jsem ten příběh milovala. A když znovu po létech vyšlo leporelo, musela jsem ho mít - abych z něj mohla předčítat vlastním dětem. A zase se na chvíli vrátit zpátky proti proudu času - do dětství. Kde bylo tak hezky a bezpečně...

To koťátko se diví: Páni! Tady je toho na dívání...

29.03.2020

* Přiznám se, že knihu z dětství neznám, ale teď jsem na ni náhodou narazila v knihovně a půjčila jsem ji pro našeho synka. bohužel mám pocit, že ilustrace mívá Helena Zmatlíková v jiných knihách mnohem lepší (třeba kohoutky vody na listech tulipánu pro berušky mi evokovaly kříže :). Hlavně mi asi vadily některé rýmy - jako když se něco snažíte vymyslet, nejde to, tak tam dopasujete cokoliv, hlavně ať to sedí.
Našemu kloučkovi se to líbí, moc rád si ji prohlíží. v 11. měsíci měl s knížkami trochu pauzu, vůbec ho nezajímaly a tahle ho přivedla zpátky. Několikrát za den mi ji nosil, chtěl z ní předčítat a na ni se naučil (velmi něžně) otáčet stránky. Za něj 5*.

21.07.2018

Nestárnoucí klasika od Mileny Lukešové s překrásnými ilustracemi Heleny Zmatlíkové. Koupila jsem ji v antikvariátu pro dcerku a při prvním čtení jsem si uvědomila, že jsem ji v dětství sama měla, ale četla jsem ji tak často, že se úplně rozpadla. Škoda, že se v poslední době nedočkala dotisku.