Karel Čapek na Strži
Tereza Todorová
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/274416/mid_karel-capek-na-strzi-2xT-274416.png
3
4
3
Život a dílo Karla Čapka v období jeho pobytu na Strži. Publikace zachycuje události posledních tří let života Karla Čapka, naplněných osudovými okamžiky v jeho osobním i veřejném životě. Sleduje příběh jeho vztahu s českou herečkou Olgou Scheinpflugovou, který vyvrcholil sňatkem v roce 1935. Vedle toho předkládá důkazy o neobyčejném vzepětí tvůrčích i veřejných aktivit spisovatele, zaměřené v této době největší měrou k politickému vývoji v Evropě, k zachování demokracie. Seznamuje s aktivitami Karla Čapka na jeho letním sídle ve Strži.... celý text
Přidat komentář
Zcela souhlasím s komentářem kolegyně Lenka4. Napsal bych vlastně totéž. Ta kniha opravdu není jako celek povedená, byť v jednotlivostech tu čtenář nějaké zajímavé informace najde. Podle názvu bych opravdu čekal, že se tu dozvím hlavně o Čapkovi (a jeho hostech) na Strži. V tomto ohledu nám ale autorka zůstala hodně dlužna.
Kniha působí roztříštěným dojmem. Autorka se snažila pospojovat dost nesourodé celky. Otázka je, co hlavně chtěla čtenářům přiblížit - dějiny druhé poloviny třicátých let dvacátého století, filosofii a tvorbu Karla Čapka, jeho soukromý život, nebo stavební úpravy jednoho domu? Historický nástin doby je vzhledem k rozsahu publikace pochopitelně dost obecný. Myšlenky Karla Čapka k politické situaci v Evropě by vydaly na samostatné dílo, které by však vyžadovalo hlubší studium. Obsahy uvedených Čapkových děl připomínají školní referáty. Nejzajímavější částí (kterou dle názvu knihy čtenář očekává), jsou kapitoly o Strži. Dovedu si představit, že by z nich byla pěkná informační brožura pro návštěvníky památníku. Jen by to chtělo text doplnit více fotografiemi exteriérů i interiérů popisovaných budov a jejich okolí, vhodné by byly s ohledem na detailní popisy úprav objektů i půdorysné plánky.
Karel Čapek na Strži
Spíš než Karel Čapek na Strži, by se měla kniha jmenovat Život a dílo Karla Čapka v letech 1935 až 1938.
I když o letním Čapkově sídle ve Staré Huti je tu toho taky dost, včetně fotografií a dokumentů, základ pojednání je ale přece jen o díle a aktivitách Karla Čapka v předmnichovském období. I o jeho soukromém životě. Návaznost na historické události té doby oceňuji, protože tvorba Karla Čapka vytržená z kontextu doby může být pro současného čtenáře ne zcela pochopitelná. Takže dějinné souvislosti jsou pro mě nakonec na knížce nejzajímavější.
A čím více čtu o Mnichovu 1938 a mnichovských souvislostech, tím víc si uvědomuji, jak se dějiny opakují, jak aktuální pro dnešek je období evropských dějin v letech 1935 – 1938. Dnes řešíme obdobná dilemata a možná se dopouštíme obdobných chyb. Pamětníci Mnichova už dnes nejsou (mojí mamince, které je 92 let, bylo v době Mnichova 8 let), ponaučení pro dnešek už čerpáme jen z historie…
I tato kniha ve mně utvrdila přesvědčení, že hojně prosazovaná představa Karla Čapka, uštvaného událostmi podzimu 38 k smrti, se nezakládá na pravdě. Naopak, byl bojovník a chtěl proti zlu bojovat, jako bojoval celý život; to jeho kritici v té době se pošklebovali, že po Mnichovu utekl z Prahy na Strž, protože se bojí. Nebál se, nerezignoval, ale nemoc, v rozsahu, jakém ho postihla, byla na tehdejší dobu neléčitelná.
*
„Mnichovská dohoda umožnila Německu, Polsku a Maďarsku převzít dohodnutá území, případná obrana ze strany Československa dávala Hitlerovi zelenou pro obsazení celé země. V nejtěžších chvílích pro ČSR oslavoval zbytek Evropy mír. Čapek neváhal ironicky glosovat jeho pochybnou hodnotu: ,Dík úsilí státníků byla zachována světová nejistota….v zájmu míru zakročili se vší energií proti napadenému. Pro věc míru není žádná cizí oběť dost velká.‘ “
K tématu doporučuji knihy Marie Šulcové, která zvládla čapkovskou tematiku na výbornou, konkrétně k předmnichovskému období titul Brána věčnosti.