Julius Winsome
Gerard Donovan
Julius Winsome žije sám v chatě v lesích státu Maine, společnost mu dělají jen knihy a jeho milovaný pes Hobbes. Jednoho chladného zimního odpoledne najde Julius svého psa umírat ve sněhu. Ukáže se, že ho někdo z velice krátké vzdálenosti postřelil. Brzy Winsome přijde na to, že Hobbesova smrt nebyla jen pouhá nehoda, a zničený žalem a zoufalou touhou po spravedlnosti se vydává vraha hledat, aby nakonec zjistil, jak lehce dokáže násilí přemoci život…... celý text
Přidat komentář
Opravdu krásný příběh, zvláště pokud jste jako já vášnivý pejskař.
,,Psi žijí krátce a silně vnímají každou prožitou chvilku. Žerou celým svým srdcem, hrají si celým svým srdcem, spí celým svým srdcem. Psi znají jen věrnost a v ní najdou smysl života.”
,,Hobbes byl můj přítel a já ho miloval. Nic víc.”
Je rozdíl žít v samotě z vlastního rozhodnutí nebo zásahem někoho neznámého. Milovaná samota se pak stane nesnesitelnou a Julius Winsome volí svérázné řešení. Čtvrtou hvězdičku dávám za styl, za jazykově bohaté a výstižné popisy, za vylíčení lásky ke knihám a v neposlední řadě i za překlad Renaty Dlouhé.
Není to špatná kniha a i příběh se mi líbil. Uzavřený svět neproputsných mainských lesů, dům plný starých knih a jeho osamělý obyvatel libující si ve zbraních a shakespearovské angličtině. Co bych ale vytknul, byl předvídatelný děj, který zvlášt ke konci působil hodně vykonstruovaně a samotný závěr mi přišel jako ukázka literárního kýče. I přes svůj nevelký rozsah (150 stránek) působila novela dost rozvlekle. Donovan je pro mě silný především v povídkách, které vřele doporučuji - vyšly pod názvem Za irských nocí u stejného nakladatele jako Julius Winsome. Celkově bych řekl, že by to byla skvělá povídka, ale jako novela je to jen za silnější 3*.
Skutečně výjimečný příběh o výjimečném lidském charakteru. Osamělý muž, vyrůstající na samotě v lesích Maine, jen on a jeho tři tisíce knih. A jeho sociální odloučenost má vliv na jeho jedinečný pohled na právo a spravedlnost.
Julius Winsome
Bom dia.
Julius žije v chatě a má čokla, ale toho čokla někdo zastřelí a to kámo nechceš. Se střílením psů kategoricky nesouhlasím, ale souhlasím s tím, aby někdo střílel pejskaře, kteří mi před barákem pořád nechávají bobky a já do nich pořád šlapu. Bohužel, kvůli Gretě teď celá planeta řeší maličkosti místo toho, abych na chodníku neměl hovna. Ano, milý příteli, můžeš říct - proč do toho pořád šlapeš, milý Palivo s obrovským,snad největším penisem jaký jsem kdy viděla, a na toto můžu jednoduše odpovědět: Co je ti do toho bro? Seš očkovanej nebo chceš tečku?
To jsem ale zaběhl do technikálií. Takže tomu Juliojoovi zastřelej psa a Julius na to má dost nečekanou reakci. Stane se z něj seriálový vrah! Vocuď pocuď, pá, vezme pušku a de na lov. Do toho se tam řeší nějaký fofry s jednou bábou a jeho otcem, takže kromě střílení dojde i na emoce. Knížka byla dobrá, svižná a levná, takže bych hodnotil 10/10, ale úplný konec mě moc nenadchnul a proto musím ubrat přesně 2,14762 bodů, takže naschle.