Jozova Hanule
Květa Legátová (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/57_/5721/bmid_jozova-hanule-zu1-5721.png
5
1727
1727
Novela Jozova Hanule uzavírá želarský cyklus Květy Legátové, autorky která v roce 2001 vtrhla na českou literární scénu jako meteor. Postavy této novely, situované do let druhé světové války, jsou opět titíž obyvatelé Želar, které čtenáři znají již z předchozí autorčiny knížky. V centru vyprávění je však tentokrát osud mladé lékařky, která se v zapadlé horské vesnici ukrývá před nacistickým pronásledováním, a která zde nachází hluboký milostný vztah k prostému vesnickému kováři.... celý text
Přidat komentář
No, budu upřímná a řeknu, že se mi to nelíbilo tak, jak jsem čekala, že bude. Všichni na to pějí ódy, takže budu asi výjimka. V každé kapitole je popsáno Hančino zvykání na horské prostředí, místní zvyky a tradice. Její vztah k Jozovi jsem úplně nepochopila. Přečetla se lehce, ale zřejmě si z ní neodnáším to, co bych měla.
Málokdy je film lepší než kniha. A ani v tomto případě tomu tak nebylo, nicméně to co není v knize bylo ve filmu a stejně tak i naopak a obé mi dalo dohromady nádherný příběh plný lásky, naděje, lidskosti i obyčejného strachu a lidské zloby. Vřele doporučuji
Miluju ten příběh, jazyk, jakým je napsán i jednotlivé postavy. Novela o lásce, strachu, naději, odvaze i předsudcích, které se objevují napříč společností. Kniha o tom, že smysl života, cit a porozumění, můžete najít tam, kde to vůbec nečekáte...V horské vesnici uprostřed ničeho, s mužem, kterého neznáte, a v chalupě, kde neteče voda. Jak málo stačí ke štěstí...Bohužel nic netrvá věčně. Kniha plná shovívavé lidskosti a životní moudrosti...
Pořád se k téhle knížce vracím. Je v ní prostě vše. A skvělá je i jako audiokniha.
Tahle útlá knížečka mě naprosto uchvátila. Nemá cenu to okecávat, tohle se musí přečíst, je to jedna z knížek, která zanechá pořádný dojem.
Nádherný příběh, krásně popisně podán, vyjadřující rozpor toho co člověk v životě skutečně potřebuje oproti tomu k čemu ho současná (byť už dnes trochu historická doba) vede. Knihu jsem nejdříve četl (největší zážitek), pak viděl film (tak dejme tomu) a nyní ještě jednou jsem si po letech poslech audioknihu (také nebyla špatná). Je škoda, že paní Legátová dostala chuť se s námi podělit o své moudro a náhled na svět tak pozdě a moc toho po ní nezbylo.
Jedna z mých nejmilovanějších knih, ke které se ráda opakovaně vracím. Škoda, že už autorka nic dalšího nenapíše. Kniha je snad ještě krásnější než film, a ten byl opravdu mistrně zpracovaný. Kniha je sice nevelká rozsahem, ale co slovo - to perla. Poezie v próze.
Příběh mě naprosto uchvátil. Knihu jsem si vybrala k maturitě a musím říct, že je to jedno z nejlepších děl v mém maturitním seznamu četby.
Člověka podobného Jozovi jen tak nepotkáte.
Je to zkrátka perla.
Příběh a hlavní hrdinka se mně líbily víc než ve filmu Želary, který byl podle ní natočený.
(SPOILER)
Zvláštní a zároveň zajímavá a smutná knížka. Na tuhle knížku jsem narazila díky Čtenářské výzvě. Je to knížka o něčem, i když vlastně skoro o ničem. Je to vlastně o tom, že nechcete měnit svůj život, ale musíte. A když ho změníte, tak se vám ten změněný život zamiluje a chcete v něm zůstat.
Děj téhle knížky byl zajímavý, Želary byly zajímavé, ale vadilo mi, že tam vlastně nebyla žádná cílová zápletka. Taky bylo celkem těžké zvyknout si na autorčin styl psaní. Každopádně, ty postavy jsem si zamilovala. Joza byl strašně fajn a zbožňovala jsem ho. Hana byla taky super postava a vyhovovalo mi, že ten příběh vypráví. Když se to tak vezme, tak tam vlastně byla přímá řeč strašné málokrát. Připadalo mi, že ta láska mezi Jozou a Hanou byla tak zvláštně až hezky popsaná. Ale strašně moc jsem jim to přála. Ten konec mě ale dostal. Netušila jsem, že to dopadne takhle. A co se týče ostatních postav, tak Lucka mě ze začátku štvala, ale potom už nebyla tak špatná. Richard mě hodně štval, hlavně na konci, ale i na začátku. No, co víc dodat. Taková smutná, melancholická, ale moc krásná knížka. Má v sobě hloubku. Želary jsem si pustila po přečtení téhle knížky a musím říct, že se mi film líbil víc. Zatím nejlepší česká kniha, co jsem četla.
A jak říká Hanule: ,,Ke všemu je třeba nadání. I ke štěstí."
Po znovu přečtení po několika letech mě kniha utvrdila v tom, že právoplatně patří mezi mé nej. :)
Po Želarech (knize) jasná volba. Příběh je tentokrát z pohledu lékařky, tedy ženy velmi inteligentní a zvyklé na pohodlí města.
Naprosto mě uchvátila svou přímostí a dojala Jozou, kterému se měla Hana po svatbě podle nepsaných pravidel cele (a nerada) oddat, ale on ji nechal být a byl k ní něžný.
Škoda, že paní Legátová už nenapíše další příběhy...
Překvapilo mě, kolik hloubky se dá najít na tak málo stranách textu. "Jednoduchost" vesnického života a poznání jeho krásy kontrastovalo s dnešní uspěchanou dobou a motivací lidí věčně se za něčím hnát, aniž by člověk to štěstí, které zažívala Hanule, našel.
Zpočátku pro mě bylo těžké zvyknout si na stručnost jazyka. A asi jsem zhýčkaná moderní dobou, která všechno prvoplánově servíruje, takže jsem si někdy lámala hlavu nad tím, jak jsou některé náznaky míněny...
Nerada čtu knihu, když jsem předtím viděla film. Po knize jsem šáhla díky čtenářské výzvě. Krásná kniha... několik rovin ke čtení.
,,Proč je mezi lidmi tolik zla!" povzdychla jsem si. Nebyla to otázka.
Lucka odpověděla.
,,Protože neumějí žít"
Verdikt mě rozjitřil a zmátl. Luštila jsem ho jako kryptogram.
Umím žít já?!
Doporučuji přečíst každému.
Tak to byla nejlepší česká novela, jakou jsem kdy četla! Od začátku až do konce mě strašně bavila, a když jsem dočetla poslední stránku, nemohla jsem uvěřit svým vlastním očím, že to takhle opravdu dopadlo (nechci nic prozrazovat...).
Eliška (Hana) je sama o sobě bezvadná postava, která toho musela hodně vytrpět, ať už to byl odjezd do úplně cizího kraje, svatba s cizím mužem nebo vnik Rusů na území ČR.
Uvědomuji si, že větu, kterou zamýšlím znovu napsat, píšu skoro u všech mých přečtených knížek, ale u této knihy to platí dvojnásobně: Opravdu doporučuji přečíst!!!
A co se týče filmu Želáry s úžasným hereckým výkonem Aňy Geislerové, také doporučuji zhlédnout! Stojí za to! Jen mě trochu irituje, že film pojmenovali Želáry místo Jozova Hanule. Pak to člověka mate...
Tak to jsem nečekala. Tohle podle mě beze zbytku splňuje termín "krásná literatura". Závažný námět (vlastně hned několik rovin, kromě té protektorátní, na první pohled zřejmé), krásný jazyk, krásné charaktery, sem tam lehounký vtip, navíc čtivost. Jenom mi z konce bylo hrozně smutno, tak jsem si to po té skoro až idylce vážně nepředstavovala (moje chyba - neměla jsem zapomenout, o čem vlastně čtu...).
Některým knihám tu vytýkám, že pro mě kloužou po povrchu, šetří detaily a tím si nevytvořím hlubší vztah k postavám, místům, situacím..Tady je to přesně naopak. Je to tak niterné, hluboké a silné, že mnou, knihou vyvolané pocity, prostupovaly až do morku kostí. Možná spíš než do Želar, to ale moje nitro zaválo do mé srdeční krajiny..Tam, kde mám vztah ke každému stromku či kameni, tam, kde vztahy s lidmi jsou tak opravdové, že opravdovější ani být nemůžou a tam, kde cítím, že jsem jako Hanule své srdce odevzadala a ať já chodím kdekoliv, ono bloudí v těch luzích a hájích. V krajině mých Želar..
Jako první jsem viděla film a ač se mi libil, na knihu nemá. Nepředpokládala jsem, že mě vyprávěný příběh znovu takto vtáhne do děje.
Doporučuji!
Nádherná knížka s dechberoucím tempem. Snad poprvé mi nevadilo, že jsem první viděla film a až poté četla knižní předlohu.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) láska zfilmováno Beskydy rozhlasové zpracování klasická literatura
Autorovy další knížky
| 2002 |  Jozova Hanule |
| 2001 | Želary |
| 2003 | Pro každého nebe |
| 2006 | Nic není tak prosté |
| 2009 |  Návraty do Želar |
Film Želary je pro mě silný zážitek a pro knihu ani nemohu najít vhodný superlativ, prostě čistá energie. Líbí se mi, jak se autorka v knize dotýká podstaty bytí. Dále se mi pořád vrací úryvek: Joza neby ideál, on jej naplňoval. Těším se na další.