Jozova Hanule
Květa Legátová (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/57_/5721/bmid_jozova-hanule-zu1-5721.png
5
1723
1723
Novela Jozova Hanule uzavírá želarský cyklus Květy Legátové, autorky která v roce 2001 vtrhla na českou literární scénu jako meteor. Postavy této novely, situované do let druhé světové války, jsou opět titíž obyvatelé Želar, které čtenáři znají již z předchozí autorčiny knížky. V centru vyprávění je však tentokrát osud mladé lékařky, která se v zapadlé horské vesnici ukrývá před nacistickým pronásledováním, a která zde nachází hluboký milostný vztah k prostému vesnickému kováři.... celý text
Přidat komentář
Moc pěkná kniha, autorce se povedla. Přečetla jsem ji rychle, je krátká. Film je dosti podobný.
ztotožňuju se s komentáři. Tyhle pasáže mě zaujali:
Joza byl nejprostším způsobem něžný. Něžný svou podstatou. Později jsem tento ryc jeho osobnosti označila jako: „pečeť matky.“ Ještě později jsem ho nazvala syndromem neublížit.
A ještě něco jsem si ostře uvědomila. Že se nechci vrátit. Svůj život prožiji s Jozou. Kdybych se s ním byla nepotakala, babičko, nikdy bych nepochopila tajemství starých manželů, kteří spolu prošli životem a bok po boku přijímají na konci cesty společný hrob.
„Proč je mezi lidmi tolik zla!“ povzdychla jsem si. Nebyla to otázka. Lucka však odpověděla. „Protože neumějí žít.“
Jedna z mála knih, které jsem četla až po shlédnutí filmu, který se jmenoval Želary (námětem filmu je právě tato kniha, nikoliv druhá kniha od autorky s názvem Želary). Film byl velmi povedený, pro mě ještě kapánek povedenější než kniha samotná. Je to silná a emotivní kniha, ale za mě příliš čtivá nebyla, respektive nesplnila moje očekávání. Za mě opět mohu říct, že na podobná témata jsem četla mnohem lepší knihy.
skvělá kniha, po dočtení se mi stáhl žaludek a chtělo se mi brečet, tak silný příběh jsem dlouho nečetla. Vřele doporučuju :-)
Nezbývá mi než souhlasit s předchozími komentáři - byla jsem nadšena úrovní této knihy - silný příběh, syrový styl, nádherný jazyk.
Tato kniha mě naprosto uchvátila, autorka skvěle popisovala ničím nenarušenou krajinu a život obyčejných želarských lidí. Kniha mě vtáhla do rychlého děje a já mohla společně s Hanulkou prožívat lásku s Jozou. I filmové zpracování se mi zdá velmi zdařilé. Prostě musím jedině chválit !
Nádhera a souhlasím s tím předchozím komentářem od K.is.Lunatic - je úžasné, že jsme se nezastavili a doufám, že se nezastavíme i nadále..
Věra Hofmanová je úžasná paní a hrozně ráda bych se s ní setkala. Myslím, že bych nebyla jediná.
Obdiv, poklona téhle skvělé spisovatelce !!!
"Pochoduji jako voják, kterému bubnují do kroku. Má duše mě opustila. Bloudí horskými stráněmi a hlídá zbytečné hroby. "
Víte, je tak krásné vědět, že tady v republice pořád vycházejí kvalitní kvalitní knihy a že jsme se nezastavili u Lustiga, Kundery a Škvoreckého.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) láska zfilmováno Beskydy rozhlasové zpracování klasická literatura
Autorovy další knížky
| 2002 |  Jozova Hanule |
| 2001 | Želary |
| 2003 | Pro každého nebe |
| 2006 | Nic není tak prosté |
| 2009 |  Návraty do Želar |
Knihu jsem přečetla takřka během noci. Díky ní jsem si trošku srovnala děj filmu, který jsem viděla nedávno..