Jen jedno jablko denně
Emma Woolf
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/177868/jen-jedno-jablko-denne-177868.jpg
3
40
40
Emma se ve svých dvaatřiceti letech rozhodla čelit největší výzvě svého života: zvítězit nad svou závislostí na hladu, cvičení a sebekontrole a konečně porazit anorexii. Po desetiletém boji se rozhodla, že je na čase přestat hladovět a začít žít. Otevřeně píše o plíživém začátku nemoci, nejhorších obdobích i řadě malých úspěchů, o své touze po dítěti, ale také strachu z „normálního“ života. Anorexii představuje jako nemoc, která více než tělesný vzhled a váhu postihuje duši nemocného i jeho blízkých. Knih s podobným tématem bylo napsáno i vydáno mnoho, ale tento příběh představuje anorexii z jiné stránky, než ji známe – že to není pouze nemoc dospívajících dívek toužících po postavě modelky a vyléčení z ní je mnohem těžší než přibrat pár kilogramů. Emma Woolfová je praneteř Virginie Woolfové. Studovala v Oxfordu, pracovala v nakladatelství a nyní je novinářkou a spisovatelkou na volné noze. Žije v Londýně a připravuje další knihu Ministry of Thin.... celý text
Literatura světová Literatura faktu
Vydáno: 2013 , Mladá frontaOriginální název:
An apple a day , 2013
více info...
Přidat komentář
Zajímavá kniha - taková osobní zpověď anorektičky. Jen by to mohlo být o 50 stran kratší a nic by se nestalo, na konci jsem už pasáže přeskakovala...
Někdy nezáživné díky opakování některých věcí. Ze začátku mě kniha pohltila že jsem nedokázala přestat ale potom mě to přešlo. Konec krásný.
2,5 hvězdičky za pozitivní zavěr.... Kniha je zajímavou sondou do života a hlavně myšlení již dospělé ženy trpící psychickou nemocí, která se hrozně špatně léčí.
Bohužel styl psaní mi neseděl, hodně informací se opakovalo...dočetla jsem jen proto abych se dozvěděla jak k to z Em dopadne a zda se přiblíží vyléčení.
Myslím si, že ten který něco takového zažil to vnímá jinak, než ti co si ničím takovým neprošli... Ke konci mi ukápla i slza.. Podle mě je kniha dobře zpracovaná!
Je to zajímavý pohled na anorexii, ale na můj vkus se autorka v knize často opakuje, což dělá knihu místy dost nezáživnou.
Konečně příběh, který dokazuje, že anorexie není je poblouznění mladých nespokojených holek.
Vzhledem k věku autorky je to trochu jiná knízka o anorexii. Autorka se zaměřuje na problémy ve své hlavě a příběh dokresluje cestopisnými pasážemi. Škoda, že se často opakuje, ke konci už to knize ubíralo na čtivosti.
Jen jedno jablko denně
Autorka, ač navštěvovala nespočet specialistů, docela pokulhávala v základech zdravé výživy. Ze všech stran se na ni valily informace o zásadách, avšak některé byly na pováženou (Že snídaně musí být pouze sacharidová?). Ale to jsem si neodpustila jen tak na okraj. Mimoto byla kniha psána spíš jako deník. Často se opakovala, a i když jejím myšlenkovým pochodům rozumím, možná měla strukturu knihy lépe promyslet a knihu tvořit později, až se emoce ustálily.