Jediná vzpomínka Flory Banksové
Emily Barr
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/356545/bmid_jedina-vzpominka-flory-banksove-OyF-356545.jpg
4
153
153
Flora nemá krátkodobou paměť. Její mysl několikrát denně vymaže všechny zážitky, které nashromáždila, a vrací se do věku 10 let, kdy jí byl z mozku vyoperován nádor. Když však políbí Drakea, nezapomene! S přesvědčením, že jen on jí dokáže vrátit vzpomínky, se za ním vydá do malé vesnice na severu Norska. Za polárním kruhem ale nic není takové, jak se zdá, a Flora musí být víc než statečná, aby poznala sama sebe a dostala se do bezpečí.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno:
2017
,
CooBoo
Originální název:
The One Memory of Flora Banks , 2017
více info...
Přidat komentář
Zajímavá kniha. Pořád nevím, jaký z ní mám mít pocit. Rozhodně mě bavila. Přečetla jsem ji celkem rychle a nerada jsem se od ní odtrhávala. Zajímavý, originální a neobvyklý příběh. Rozuzlení trochu překvapivé. Respektive objevení pravdy.
Tak originální příběh už jsem dlouho nečetla. Rozhodně to člověka zaujme, protože si takový život neumí ani představit. A proto jsem Floře držela palce od začátku až do samotného konce. A že to Flóra nemá vůbec jednoduché o tom žádná. Nic ji nevystihuje lépe než heslo: Buď statečná!
Dojemné čtení. Když někomu moc chceme pomoci, můžeme mu tím někdy ještě víc ublížit.
Pokud si rádi přečtete čtivý příběh, který je napsaný jinak. Máte chuť na něco jiného než odpočinkovou četbu samé klišé, tak tady je.
Do typického současného dívčího románu má tato kniha hodně daleko, lze doporučit k přečtení i klukům a dospělým.
Pokud znáte knihu Jsem roztříštěná nebo Všechna pravda, co je ve mně a líbilo se vám, jak je napsané, že to je něco jiného, tak se vám bude líbit i tato kniha.
V anotaci je téměř komplet děj, ale co tam chybí je, že napsáno právě z pohledu Flory.
Štítky knihy
Norsko cestování první láska dobrodružství ztráta paměti, amnézie první polibek rodinná tajemství email dívčí romány zapomenutá minulost
Čekala jsem něco ve stylu na první pohled obyčejného příběhu s šíleným rozzuzlením, které by mě ani ve snu nenapadlo. Možná něco podobného Nocte nebo Chvíle před koncem. Třeba to v té knize je, ale já se to nikdy nedozvím, protože mě Flora neskonale iritovala. V polovině jsem musela knihu s těžkým srdcem zavřít a říct si "a dost". Pořád dokola to samé. Nezáživé dialogy, opakující se fráze, už se v tom plácám přes měsíc, ale dál už nechci.