Jaroslav Seifert a Jan Zrzavý
Jaroslav Krejčí
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/242741/bmid_jaroslav-seifeert-a-jan-zrzavy-242741.jpeg
5
3
2
Řada fotografií autora obou umělců -básníka a malíře při práci i odpočinku, doprovázená texty, dopisy i textu Rajská jablíčka po provensálsku a báseň Hlava panny Marie.
Přidat komentář
Jaroslav Krejčí měl to štěstí, že směl a mohl fotografovat několik vzácných lidí ve chvílích, kdy jimi nic vnějšího už nemohlo otřásat. A o tomto okamžiku jejich života nám zachoval svědectví.
To jsou slova Zdeňka Kirschnera, kterými uvedl tuto knihu. Použila jsem je proto, že sama nenacházím ta správná, kterými bych vyjádřila obsah knihy. Je jedinečná. Můžu vřele doporučit. Já jsem naplno prožívala už autorovo předmluvu. Těším se na další komentáře.
Štítky knihy
Jan Zrzavý, 1890-1977 černobílé fotografie Jaroslav Seifert, 1901-1986
Autorovy další knížky
| 2009 |  Ženy ve spektru civilizací |
| 1990 | Jaroslav Seifert a Jan Zrzavý |
| 1995 | Zpráva o pohřbu básníka Jaroslava Seiferta ve fotografiích Jaroslava Krejčího |
| 1978 |  Patologie |
Kniha Jaroslav Seifert a Jan Zrzavý je v
| Přečtených | 3x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 3x |
Tak jsem tady. :-) Vskutku jedinečný kousek. Děkuji za těch pár slov. Sama napíšu o tom, kde knihu najdete, protože to není skladovka a není možné si ji odnést z ústřední knihovny domů.
Poslali mě pro ní do informačního střediska, tam v úzké uličce mezi stolem a regály seděla šedovlasá paní knihovnice, v počítači zjistila signaturu, poznamenala si ji na papírek, řekla: „Ta je nějaká stará.“, vstala a pak to začalo. Nejdřív z uličky odklidila tři židle, přesunula těžké dřevěné schůdky před příslušný regál, vystoupala na ně, zjistila, že horní police to není, tedy, že schůdky skoro nestačí, tak šla na špičky, odemkla skříňku nad, otevřela její dvoukřídlá dvířka, levou rukou zachytila okamžitě prchající titul, pravou se chytila dvířek, protože hrozila ztráta rovnováhy, chvilka soustředění, povedlo se, tak převrátila spousty tenkých složek uvnitř uložených, ta to není, ta to není… a ta je ta správná. Paní knihovnice opatrně slezla ze schůdků dolů a s úsměvem mi ji podala.
Je to složka vyšší než širší, přičemž jednotlivé dvojlisty, jak jsem po rozbalení zjistila, nejsou sešité k sobě. To mě překvapilo. A rovněž to, že na žádném snímku nejsou J. S. a J. Z. vyfotografováni spolu. // Pět.
----------------------------------------
CITÁT:
Plachost a samota, dobrovolná i nucená – je spojovala. Potkávali se před obrazy, na stránkách knížek a časopisů – později jen v dopisech.