Jarmila
Ernst Weiss
Znovuobjevená novela „ohně, jiskry nebo krve, slz a křiku“ – tak označil svoji prózu Jarmila brněnský rodák, německy píšící spisovatel a lékař Ernst Weiss. Více než půl století po napsání se podařilo badatelům v Památníku národního písemnictví v Praze objevit strojopis novely Jarmila. Do té doby byla existence této prózy Ernsta Weisse známá pouze z několika zmínek, odkazů a stručných charakteristik. Autorův přítel, spisovatel Stefan Zweig, neváhal Jarmilu označit za označit za nejlepší Weissovu novelu. Jarmila má podtitul Milostný příběh z Čech. Vypravěč se při své obchodní cestě do Prahy náhodně setkává s mladým hodinářem a pouličním prodavačem mechanických ptáčků Bedřichem. Ten mu svěřuje svůj životní příběh. Vypráví o své vášnivé lásce k Jarmile, mladé ženě obhroublého starého sedláka a obchodníka s peřím. Ernst Weiss Jarmilu napsal v roce 1937, v době svého pařížského exilu. Tři roky poté, v den vstupu německých vojsk do Paříže, sám dobrovolně ukončil svůj život.... celý text
Literatura světová
Vydáno: 1998 ,Originální název:
Jarmila : eine Liebesgeschichte aus Böhmen , 1998
více info...
Přidat komentář
Novela si vyznačuje jistým napětím, jako když se od rána čeká na bouřku. Ale očekávání se někdy nemusí splnit. V této novele bouře sice přijde a to dosti krutá, avšak krátká a její odeznívání je poněkud zdlouhavé a žádná další nepřijde, ačkoliv jste teprve lehce za polovinou knížky. Přesto však zajímavé dílko, zaplněné postavičkami jako byste vstoupili do nějakého Brueghelova vesnického obrazu. Dobrá je i myšlenka určité věci, zde jedněch hodinek, jako předmětu uvádějícího, protupujícího dějem a ukončujícího celý příběh. Bonbónkem na této knize byla jedna z nejlepších "erotických" scén co jsem kdy četl. Možná to zní směšně, ale přečtěte si sami scénu, v které vypravěč popisuje jak Jarmila škube peří z husy. :-)
Autorovy další knížky
| 1985 |  Georg Letham, lékař a vrah |
| 1968 |  Očitý svědek |
| 1998 | Jarmila |
| 1927 |  Daniel |
| 1926 | Muži v noci |
Ty vole, na světě je kolik, odhadem tak 14 000 slov a Weiss se to rozhodne pojmenovat Jarmila. Co k tomu dodat. Ještě že nevymyslel třeba televizi, to bysme tomu teď mohli říkat Lenka.
V této útlé novele se jeden švýcarák připlete na Václavák a tam mu nějakej vošoust začne opravovat hodinky, protože to jsme celý my češi - vždycky všem zadarmo rádi pomůžeme, popovídáme si, zasmějeme se, prostě takové vřelé duše. No a přitom mu povídá jak se na jihu Čech zamiloval do Jarmily, ale jak už její jméno napovídá, byl to armageddon a skončilo to hůř než bys řekl televarieté a možná přijde i kouzelník.
Velmi civilně a normálně napsaná povídka, která by byla tak za 6/10, ale za to, že je to vlastně tak kurevsky morbidní a dopadne to špatně jako anál po pečený kachně se špagetama, dávám 8/10.