Jako tažní ptáci

Ze začátku se to četlo celkem dobře,ale potom ty vzlety a pády,furt dokola. Tak jsem si říkala,zaplať pánbůh za mého manžela, protože hledat na seznamkách a potkávat takové individua, střídat vztahy ,do toho trochu labilní Báry, která si zřejmě nesla zranění z dětství,ale kdo z nás ho nemá. Já jsem ta , která když si pořidila děti tak jsem se přizpůsobila dané situace,ale Bára furt jen a jen myslela na sebe a to se mi dost na ní nelíbilo.

#jakotazniptaci @ema.sindelarova @motto_redakce

Už dlho sa mi nestalo, aby som nevedela čo vlastne napísať. Tak aspom pár viet.

Spoiler

Príbeh je emotívny, hlboký a skôr mi prišiel ako denník autorky či Báry. Je o hladaní seba, života či cesty... Aj keď v popredí, alebo vlastne tie cesty viedli skôr vždy k nejakému chlapovi. A ja som mala veľmi chuť jej povedať svoje, prefackať ju. Akoby Bára nevedela byť sama. Rozumiem tomu, že hľadala to pravé, tú lásku, ale už s deťmi to nie je ľahké a skôr hľadala niekoho pri deti. Milých, dobrých keď sa jej zunovali poslala k vode...

Priznám sa, že som v niečom aj súhlasila napr.ako sa správala k deťom (no tiež nie vo všetkom) a veľax som si povedala, no Bára za toto si môžeš sama. Jej reakcie boli niekedy pritiahnuté za vlasy, egoistické.

Skáče veľmi v časoch a kniha nemá ucelený dej. Ide skôr naozaj o rôzne myšlienkové pochody.

Ďakujem za štafetu @kafe.kniha.a.kolacek

#stafetovyzavislak
#stafeta

Viem, že na úvod je to také predstavovanie s postavami/dejom ale kapitoly sú podľa mňa dosť krátke a tým pádom mi príde príbeh trošku trhaný.

Postupne sa zoznamujeme s postavami. Je to oddychové čítanie, žiadne napätie netreba očakávať. Je to ako prechádzka životom hlavnej hrdinky.

Bára je dosť detinská, vzťahovačná a aj paranoidná. Občas mi to až bilo do očí. Ale zároveň sa mi páči, že v tejto knihe nie je emocionálna cenzúra. Autorka to napísala ako to naozaj človek občas máva. Aj keď je dospelý, občas sa dieťa prederie na povrch a dupne si. (Napriek tomu si však myslím, že Bára je až príliš emocionálna.)

Niekedy mi príde, že je dosť hlúpa, naivná. Pri niektorých mužoch jej mala svietiť výstražná žiarovka.

Páčili sa mi autorkine opisy. Píše vcelku pekne, opisuje pocity, aj vzťahy. Aj keď nie je to typický štýl písania, na aký som zvyknutá.

Knihu by som popísala asi tak, že je originálne napísaná. Ešte som sa nestretla s knihou, kde by nebola "citová cenzúra". Autorka píše takz ako to niekedy človek naozaj cíti, aj keď to nechce dať najavo. Každý v sebe máme kúsok dieťaťa, ktorý sa niekedy vynorí a ovládne situáciu.

Čo mi vadilo, že autorka skákala od jednej veci k druhej. Osobne sa mi lepšie číta, keď sa dej vyvíja postupne a pomedzi sú flashbacky, ale v tejto knihe to ide od jedného chlapa k druhému, potom zrazu návrat do prítomnosti. To ma trochu miatlo, ale aj tak sa mi kniha páčilo a vcelku sa dobre čítala.

Koniec ma trochu zmiatol. Prišiel mi otvorený a mala som k nemu pár otázok, ktoré zostanú nezodpovedané.

Napriek pár veciam, ktoré sa mi nepáčili, kniha ako taká má svoje čaro. Aj keď nie je písaná štýlom, na aký som zvyknutá, páčila sa mi. Čítala som ju naozaj s radosťou a určite by som si rada prečítala aj iné knihy od autorky.

"Jako tažní ptáci" je román, který nás zavede do nitra složitého vztahového labyrintu ženy, která se ocitá mezi dvěma domovy a hledá svou vlastní svobodu a lásku. Autorka nás vtahuje do světa Báry, ženy, jejíž křídla jsou roztažená mezi rodnými Čechami a novým životem v Nizozemsku, kam se vydala hledat svobodu a partnerské souznění. Cestou však musí překonat nejen kulturní rozdíly, ale i složité vztahy s muži, a také svá vnitřní citová zranění. I přes řadu nepovedených vztahů, se Bára nevzdává. Podobně jako fénix se stále znovu a znovu zvedá z popela a hledá novou naději na lásku.
Mimořádně čtivých způsobem se ocitáme uprostřed dramatických momentů vztahů a v nitru hlavní postavy, která je vykreslena do nejmenších detailů, což dává příběhu hloubku a autentičnost.
"Jako tažní ptáci" je emotivní a dojemný román, který osloví čtenáře hledající nejen zábavu, ale i hlubší reflexi nad vlastními vztahy a životními volbami. Je to příběh o odvaze hledat lásku a svobodu, i když se zdá, že svět kolem nás je plný překážek a bolesti. Autorka nás provede Bářiným životem s takovou intenzitou, že čtenáři nedá než se cítit jako součást jejího putování.

Když jsem poprvé otevřela stránky knihy "Jako tažní ptáci", nečekala jsem, že to bude tak hluboký a působivý a velmi osobní příběh. Byla jsem vtáhnutá do světa Báry, ženy, která hledá a nachází. Příběh o hledání nového života, vypořádávání se s kulturními rozdíly, vlastními démony a mezitím ta neutuchající potřeba hledání svobody. Autorka nás zavede do Bářina nitra s takovou intenzitou, že se mi zdálo, že prožívám každý její pocit a myšlenku. Její touha po partnerské harmonii a schopnost znovu a znovu se zvednout je obdivuhodná a zanechává dojem, že i když se zdá vše ztraceno, vždy existuje naděje na nový začátek, lásku a svobodu.

Ema Šindelářová prožila značnou část svého života v Nizozemí, kde jí v roce 2021 vyšla kniha částečně pojednávající i o emigraci do této země. V českém překladu ji loni vydalo nakladatelství Motto a jmenuje se Jako tažní ptáci.

Bára je nespoutaná žena, která si chce žít po svém. Touží milovat a být milována. Žít šťastně a spokojeně. Ovšem když se věci začnou komplikovat, ona jako tažný pták roztáhne svá křídla a prchá - ze vztahu, ze země, od svých dětí. Spokojená není ani v Čechách, ani v Nizozemí. Má pocit, že jí nikdo nerozumí, ale ona také nechce porozumět ostatním.

Kniha Jako tažní ptáci Emy Šindelářové je velmi čtivé vyprávění o poněkud netypickém osudu české ženy Báry, které vlastní rodina, město a země byly malé. Při hledání svého štěstí udělala vždy tu chybu, že místo toho, aby ho hledala v sobě, myslela jsi, že jeho gró je nutné hledat pouze v bezpodmínečné lásce, kterou jí budou projevovat muži. A při tomhle hledání nebrala ohledy ani na svoje děti. Je otázka, co za to může. Jestli její povaha, nebo nevydařený vztah s otcem, který jí neprojevoval dostatek lásky, takže ji musela hledat u ostatních.

Kniha se odehrává ve dvou časových rovinách. V přítomnosti vypravěčka popisuje vztah Báry s posledním přítelem Basem, vášnivým tanečníkem tanga, které se stává jakousi metaforou toho, jak by chtěla Bára, aby vypadal jejich partnerský život. Zároveň retrospektivně vykládá hrdinčin životní příběh od mládí v komunismu, přes první manželství, emigraci do Nizozemí a další a další rozvody. Za některé zlé věci, které se jí staly, si mohla sama, za jiné vůbec ne. Jak se to tak stává i v obyčejném životě.

Nebudu lhát, hlavní postava Bára mi k srdci vůbec nepřirostla, za některá její životní rozhodnutí ji pochválit rozhodně nemohu, já sama bych se zachovala úplně jinak. Přišla mi strašně sobecká a sebestředná. Každý asi známe či ve svém okolí máme někoho, kdo je vždy se vším nespokojen a nic mu není dobré. Taková mi přišla i Bára. Přitom stačilo maličko se uskrovnit nebo na chvíli potlačit své ego a spokojenosti by alespoň v některém vztahu dosáhla.

Podobných lidských příběhů kolem sebe najdeme jistě celou řadu, ale Ema Šindelářová ho dokázala podat velmi čtivě. Kniha pomalu plyne, vlastně se v ní neděje žádná velká akce, ale čtenáře nutí přemítat o vlastních rozhodnutích a tom, co jeho osobně činí v životě šťastným. Velkou pochvalu si zaslouží nádherná obálka, která evokuje Bářinu rozlítanou duši. Škoda jen, že si hlavní hrdinka neuvědomila, že šťastnou ji neudělají jen ti okolo. Vždyť šťastnou se může udělat i sama, a to i v tom případě, že neuletí, ale zůstane chvíli stát na místě.

Děkuji autorce a nakladatelství Motto za poskytnutí knihy k recenzi.

Podobných lidských příběhů kolem sebe najdeme jistě celou řadu, ale Ema Šindelářová ho dokázala podat velmi čtivě. Kniha pomalu plyne, vlastně se v ní neděje žádná velká akce, ale čtenáře nutí přemítat o vlastních rozhodnutích a tom, co jeho osobně činí v životě šťastným. Velkou pochvalu si zaslouží nádherná obálka, která evokuje Bářinu rozlítanou duši. Škoda jen, že si hlavní hrdinka neuvědomila, že šťastnou ji neudělají jen ti okolo. Vždyť šťastnou se může udělat i sama, a to i v tom případě, že neuletí, ale zůstane chvíli stát na místě.

(Celá recenze v recenzích)

Po přečtení knihy mě svírá úzkost z jejího života. Celá kniha je vlastně pojatá Bářinými vzpomínkami, myšlenkami, emocemi, prožíváním různých vztahů. Jen místy je tam přítomný život s Basem, se kterým má také problémy, hádky a nedorozumění.

Vychovala 3 děti, Kristýnu, Sebastiana a Thomase. Partnerů za svůj život měla 5. Každé dítě mělo jiného tatínka. Emigrovala z Čech do Nizozemska. Rodiče tak měla přes 800 km daleko. Celý život hledala svobodu a lásku.

Velmi se mi líbila její výchova respektování dětí. Nenesla se zákazami a příkazami. Nechala je zkoumat a učit se a hlavní motto byla komunikace. Už méně se jí dařila komunikace s partnery.

Bylo zajímavé proplouvat knihou s jejími myšlenkami. Nutilo mě to přemýšlet nad svým životem. V něčem jsem s ní souhlasila, v něčem jsem si říkala, že si za ledacos může sama. Vždyť tak jako ona chtěla nějakou svobodu, volnost, tak i partneři chtěli mít svou částečnou svobodu.

Její reakce mi někdy přišli moc přehnané, jindy zase krásné myšlenky vůči dětem. Bára je prostě takový tažný pták, který po čase hledá další domov. Jednou nohou stále v rodném Česku, druhou v Nizozemí a časem přibude třeba další země, další mužje volná jako pták.

Kniha nemá moc děj, ale čte se hezky. Takové to přemýšlení nad životem.

Po přečtení knihy mě svírá úzkost z jejího života. Celá kniha je vlastně pojatá Bářinými vzpomínkami, myšlenkami, emocemi, prožíváním různých vztahů. Jen místy je tam přítomný život s Basem, se kterým má také problémy, hádky a nedorozumění.

Vychovala 3 děti, Kristýnu, Sebastiana a Thomase. Partnerů za svůj život měla 5. Každé dítě mělo jiného tatínka. Emigrovala z Čech do Nizozemska. Rodiče tak měla přes 800 km daleko. Celý život hledala svobodu a lásku.

Velmi se mi líbila její výchova respektování dětí. Nenesla se zákazami a příkazami. Nechala je zkoumat a učit se a hlavní motto byla komunikace. Už méně se jí dařila komunikace s partnery.

Bylo zajímavé proplouvat knihou s jejími myšlenkami. Nutilo mě to přemýšlet nad svým životem. V něčem jsem s ní souhlasila, v něčem jsem si říkala, že si za ledacos může sama. Vždyť tak jako ona chtěla nějakou svobodu, volnost, tak i partneři chtěli mít svou částečnou svobodu.

Její reakce mi někdy přišli moc přehnané, jindy zase krásné myšlenky vůči dětem. Bára je prostě takový tažný pták, který po čase hledá další domov. Jednou nohou stále v rodném Česku, druhou v Nizozemí a časem přibude třeba další země, další mužje volná jako pták.

Kniha nemá moc děj, ale čte se hezky. Takové to přemýšlení nad životem.

Hlavní hrdinka Bára žije životem mnoha expatů.
Jako mladé děvče vyrůstala v Česku, ale život s ní měl jiné plány a tak se natrvalo usadila v Nizozemí.
Bára má ráda lásku a ještě raději pocit zamilovanosti.
Lásce se poddává ráda a naplno a své vztahy má tendenci analyzovat do nejmenších detailů.
Při výběru partnera nemá bohužel vždy nejšťastnější ruku, byť chyba nebývá pouze na druhé straně.
Kniha nutí člověka zamyslet se nad vlastními životními rozhodnutími, nad lidmi, kterým dovolíte Vám do něj vstoupit.
Bára se několikrát ve svém životě dostane do tíživé finanční i existenční situace a s přibývajícími dětmi, které se svými partnery má, je o to těžší dané okolnosti ustát.
Se svými rodiči má komplikovaný vztah a to samé se dá říci i o své nové domovině.
Pokud měl čtenář někdy ve svém životě možnost si svět za hranicemi vyzkoušet v jiné než turistické roli, musí se mu kniha číst o to lépe. Autorka se této stránce života hrdinky věnuje opravdu do hloubky a Vám na mysl vyvstanou všechny vzpomínky, probrečené noci i pocity, že Vám nikdo nerozumí.
Jestli se těkavá osobnost Báry nakonec usadí se správným partnerem, či se bude dále životem probíjet sólo Vám už neprozradím, nicméně tuto sondu do křehké a zkoušené ženské duše Vám mohu jen doporučit.

Knihu som dnes dočítala. Životný príbeh ženy, ktorá ten život nemala jednoduchý. Žije ako keby v dvoch svetoch, veľmi veľa vecí zvažuje. Premýšľa o sebe, o svojom partnerovi, o tom, či ona je tá, kto robí chybu. Vždy keď sa zobúdza, rozmýšľa, kde je a kým je.
Je to veľmi zaujímavý príbeh, v ktorom si človek uvedomí zmysel života a aj hodnoty v ňom. Určite neľutujem, že som po knihe siahla a prečítala som si ju