Jak zacházet se zlým

Jak zacházet se zlým https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/236946/jak-zachazet-se-zlym-2Rc-236946.png 5 9 3

Komentáře 3

Recenze 0

Hvězdičky 9

Přidat komentář
Dobraadresa
07.04.2024 4 z 5
Dobraadresa

Knížka určitě nepodává vyčerpávající návod k tomu, jak se postavit pudům/démonům/pokušením. Je to spíš nahlédnutí do způsobů, jimiž s nimi nakládali staří mniši v poušti. Byly to způsoby nečekaně praktické, ovšem čtenáře toužícího po Duchovnu s velkým D můžou svou věcností zklamat. Pro ostatní jde o nahlédnutí užitečné, místy i dostačující, jindy vyzývající a inspirující k další četbě a další práci na sobě.

JP71
17.09.2019
JP71

Knihu jsem dlouho sháněl, koupil v antikvariátu a přečetl. Přiznám se, že mě zklamala. Jak píše Bleska, kniha je psychologizující. Pro mě příliš psychologizující. Pro ty koho zajímají Pouštní otcové, jsou určitě lepší knihy, ze kterých nemáte pocit, že se vytratil duch křesťanství; pro ty koho zajímá duchovní boj a démoni jsou také lepší knihy ze kterých nemáte pocit, že zlí duchové jsou psychiatrická záležitost a pro ty koho zajímá psychologie jako taková se také určitě najdou lepší knihy naopak bez křesťanské omáčky.
Křesťanský fundamentalista.

bleska
24.05.2014 5 z 5
bleska

Dovolím si místo svého komentáře k této knize použít část jejího Závěru. Přesně popisuje o co tady jde.
"Z toho, jak boj s démony popsali Evagrius Pontský, Atanáš a Kasián poznáváme, že staří mniši měli mohutnou zkušenost v zacházení se zlým, v zacházení se stínem, s obsahem nevědomí. Ohrožení zlem popisovali mytologickou řečí jakožto útoky démonů, což jim bylo pomocí k zacházení s tím, co C. G. Jung nazývá našim vlastním stínem nebo personálním a kolektivním nevědomím. Mniši dovedli pojmenovat ohrožení, která jim z nevědomých obsahů hrozila. Nikterak je nepotlačovali, nýbrž nechali je vyplout na denní světlo, stavěli se jim a tak je zbavovali jejich nebezpečnosti. Dnes bychom v psychologické terminologii toto nebezpečí označili jinak. Avšak ani psychologie nedovede svou empirickou řečí vyhmátnout, co se za ohrožením skrývá. Mytologický jazyk ponechává za vším psychologicky srozumitelným ještě prostor pro neuchopitelné a pouze vytušitelné. Psychologie dokáže popsat pouze empiricky poznatelný odlesk skutečnosti, avšak skutečnost sama se jí vymyká. Na své cestě k Bohu prožíváme vždy znovu fascinaci zlem, zakoušíme, jak se nás snaží okouzlit. Psychologie pak popisuje, jaké psychické a fyzické jevy se přitom odehrávají. Co se ale za touto fascinací skrývá - ono tajemství zla, které se odráží ve všech náboženstvích, filosofiích a mýtech všech národů, to se psychologickému bádání trvale vymyká.
Mytologická řeč starých mnichů si nenárokuje dokonalé proniknutí těchto věcí, chce člověku jen podat pomocnou ruku, aby s nimi dokázal správně zacházet. C. G. Jung se domnívá, že mnoho neurotických poruch je způsobeno tím, že v našem nevědomí existují obsahy, pro něž dnes není pojmenování. Jsou tedy neoslovitelné a nevypověditelné, proto nemohou přejít do vědomí. Vznikají tak zdánlivě nepodložené fobie, obsese, hypochondrické představy, přepjaté názory atd."