Jak skončila Dolores?
Herbert George Wells
https://www.databazeknih.cz/img/books/62_/62938/jak-skoncila-dolores-62938.jpg
3
7
2
Poslední dílo H. G. Wellse. Její osobnost a osudy jsou symboly staré přežívající společnosti, jejíž konec patří nenávratně včerejšku.
Přidat komentář
19.06.2020
Příběh vyprávěný v první osobě Štěpánem Wilbeckem o několikaletém soužití s Dolores. Ženou krásnou, hysterickou, majetnickou, nešťastnou a pošetilou. Je to příběh o závislosti a hledání, o spokojenosti i osamělosti. Ani nejde popsat děj. Je to celé jedna dlouhá úvaha a zamyšlení nad životem. Moc pěkné, hezký jazyk.
4
Autorovy další knížky
| 2005 |  Válka světů |
| 1992 | Stroj času |
| 1990 |  Neviditelný |
| 1928 | Ostrov doktora Moreaua |
| 1927 | První lidé na Měsíci |
z knihobudky...
Myslím, že na 4 hvězdy bych ji ocenila, pokud bych s touto knížkou skončila na pustém ostrově ;)
potože...začla jsem číst a kecy kec kecy...tak jsem naběhla na rychločtení....úvodní (asi 50stran) dialog mezi Štěpánem a Foxfieldem (to jsem nějak nepostřehla, kdo byl :P) byl plný tlachů a filozofování, pro děj i mě aktuálně nepodstatného...pk se dostáváme k Dolores a její komplikované osobě...a to už byylo něco. Autor velmi živě vykreslil doslova monstrum...ženu ničící vše kolem sebe...ty nové a nové Doloresiny zlomyslnosti - to už chce jiný kumšt toto vymyslet...a Štěpán se drží, až jeden útok na jeho dceru a už se neudržel...A Dolores usla na věky...
Knížka psaná "archaickým" anglickým užvaněným stylem...ale po překonání úvodného balastu jsem se dostala do pasáží, které byly čtenářským pošušňáníčkem a opravdu jsem se dobře bavila (to jsem přišla na ten pustý ostrov ;))
Zhrnu - kdž půlku přeskočíte/rychlopřečtete, najdete ty perly...ten důvod, proč byl H.G.Wells tak oceňovaný...najdete ten humor, tu vážnost, ten bohatý jazyk. A spoustu pěkných, podnětných a zajímavých myšlenek. Poctivých 3,5*, a okrouhlím po rozvaze nahoru.
Doporučuji knihu nezavrhovat ;) a třeba jednou přečtu důkladněji...
"Takto jsem se tedy oženil. Oženil jsem se, abych se stal otcem dítěte, jež se proměnilo v jakousi prchavou formu rakoviny a skončilo občasnou křečí......Věřím příliš ochotně, co mi kdo řekne. Je ve mně kus ješitnosti, která se příčí a která se brání omyšlení, že by mne kdo mohl podvést. Kromě toho mám v sobě prvek lennosti, vyhýbaající se námaze, spojené s ověřováním faktů."
"Dolore," řekl jsem, "přemýšlel jsem o pokoji." "Nu, a ?, řekla, dychtíc po chvále. "Měla bys označit cenu všech věcí v číslicích." "Co tím míníš ?" "Vypadá to jako bazar." "Má to orientální nádech, " přisvědčila, rozhlížejíc se spokojeně kolem . "Má to bohatost a rozmanistot. Je to v naprostém souladu s mou osobností."