Jak obchodovat s Korejci

od:


KoupitKoupit eknihu

Publikace se zabývá kulturní charakteristikou Koreje, korejského národa a podnikatelským prostředím v této zemi. Pomocí ní budeme moci lépe pochopit rozdíly mezi kulturou Západu a korejskou kulturou. Nejvýznamnějším prvkem komunikace je bezpochyby jazyk, ale velmi důležité je uvědomovat si také kulturu jiných národů a respektovat ji. Jazykovou bariéru lze samozřejmě překonat tím, že se naučíme cizím jazykům, případně využijeme služeb tlumočníků, ale pokud nepochopíme charakteristické zvláštnosti lidí v jiných zemích, hrozí nám možnost nedorozumění či dokonce konfliktů. Kniha je užitečnou příručkou, jak tyto rozdíly pochopit a překonat a tím zlepšit vzájemnou komunikaci....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/22_/226707/jak-obchodovat-s-korejci-226707.jpg 21
Žánr:
Literatura naučná, Ekonomie a obchod
Vydáno:, Ideál
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (1)

Y2T
30.05.2017

Tuhle knihu je dost těžké ohodnotit.
Rozhodně ji lze doporučit jako průvodce tím, jak korejci vidí sami sebe, respektive co je ve společnosti jižní koreje považováno za všeobecně správný pohled. Velmi to koresponduje s knihou Nejčistčí rasa. Pokud se někomu nezdá, jak si některé národy vylepšují oficiální historii, tak tady bude jen zírat (který jiný národ se může pochlubit 30 000 let historie ?). Nelze to brát, jako objektivní prezentaci korejské společnosti, ale rozhodně to lze brát jako reprezentativní subjektivní oficiální sebeprezentaci. Prostě jak se vidí korejci sami výlučně v pozitivním světle, či ještě spíše, jak by Korejci chtěli být viděni zbytkem světa. V tomhle ohledu je kniha velmi přínosná.

Kniha není zdaleka jen o obchodování, ale i o historii, společnosti, zvycích a mravech - prostě takový průvodce do společnosti.

Celkově je ale její úroveň spíše nevalná, je až zarážející, jak podivné představy může mít o zbytku světa vysokoškolský učitel, který byl minimálně jednou v zahraničí (USA). Kdykoliv píše o něčem za hranicemi Korejského poloostrova, je to zcela neuvěřitelné. Vlastně rozlišuje pouze jakýsi téměř jednolitý Západní(=bílý) svět, kde dle jeho představ panují velmi zvláštní mravy. Věděli jste například, že běloši nejprve maso a zeleninu nakrájí nožem v drženým v pravé ruce na malé kousky a následně celé jídlo sní vidličkou drženou v levé ruce? A že ostatní jídla jí rukama? A pozor, v kapitole o zdravení vyjímečně dojde i na slovany, o nichž se dozvíme, že se objímají a líbají.

Kromě bílého světa autor rozlišuje ještě Čínu a Japonsko. Zde se zjevně orientuje o něco málo lépe, ale stejně to není žádná sláva. Autor se ze všech sil snaží dokázat, že korejci jsou ve všem absolutně odlišní, a když už nemůže najít a zveličit alespoň nějakou odlišnost, tak podstrkává Číňanům a Japoncům alespoň zcela jiné motivy pro jejich chování. Myslím, že by se oboji dost divili a nebili u většiny věcí příliš nadšeni.

Třeba z popisu stolování, a dlouhého rozboru rozdílů mezi zmíněnými třemi zeměmi člověk pochopí jen to, že korejské stolování je nesrovnatelně lepší, vyspělejší a také náročnější. Japonské a čínské znám, o korejském se budu muset informovat někde jinde, protože opravdu nevěřím, že by probíhalo tak, jak je popsáno v knize.

A tím se dostávám další slabině knihy. Spousta vět je zcela nicneříkajících, případně připouštějících více výkladů. Težko říct, do jaké míry je to chyba autora a do jaké překladatele, nicméně je nalezl jsem v knize několik velmi podivných věcí, u kterých bych řekl, že jde o překladatelovu hrubou neznalost dálněvýchodních reálií. Což by bylo i pochopitelné vzhledem k tomu, že kde o překlad z anglické verze knihy. O to víc mě překvapilo, že je v knize uvedeno, že prošla odbornou korekturou a kdo ji dělal. Domnívám se, že na mnoha místech šla práce odvést lépe.

Překladatel však zjevně řadu modelových příkladů adaptoval na české podmínky - nepředpokládám, že by v původním originále tři čtvrtiny situací zahrnovali lidi ČR. Spíše nějaké univerzální západní bělochy, jejichž vlastnosti jsou přece zcela zaměnitelné. (v některých případech mi příjde uváděné chování českých osob v modelových situacích mírně nezvyklé a možná spíše odpovídá autorově představě o američanech)

Zajimavá drobnost je, jak autor pracuje s pro Evropana dosti pofidérním pojmem "rasa". Zatímco v úvodních kapitolách o historii vymezuje "korejskou rasu" oproti
"čínské rase" a "japonské rase" (ano toto dělení se ve východní asii někdy používá - co stát, to "rasa" a ti praví zapáleí vlastenci, kteř mají jedinou a nezpochybnitelnou pravdu.......no vlastně stejně jako v Evropě, akorát v Evropě se od WWII ve stejném smyslu říká místo "rasa" ještě ne tak zprofanované "národ"), tak v druhé půlce knihy, když porovnává společenské zvyky a formy komunikace pracuje s asijskou rasou zahrnující japonce, korejce i číňany a pracuje s východiskem, že jsou vlastně stejní, a pouze proti nim staví do kontrastu západní lidi (aby nedošlo k mílce - celé knize snad není zmínka o běloších, velmi korektně se používá termín lidé ze západu, což může být vzhledem ke geografické poloze Koreje skoro kdokoliv, nicméně míněni jsou tím dle kontextu jmenovitě lidé z USA, Evropy, Ruska, Jižní ameriky). Jiné regiony snad v knize zmíněny nejsou.

Na závěr bych ještě zmínil, že autor náruživě používá různé modelové příklady situací. Jsou dost zdlouhavé, a nic - moc se z nich člověk nedozví, jen velmi zdlouhavě a někdy dost pochybně prezentují předchozí krátká sdělaní. Např. když autor zmíní, že je lepší vytýkat nedostatky korejským podřízeným mezi dvěma očima, než před celým oddělením, tak následuje na několika stránkách modelový příklad a následně jeho rozbor, z něhož se dozvíme, že korejci jsou zcela jedineční a odlišní od jiných a je třeba s nimi tak jednat. Tohle si mohl ušetřit.