Jak jsem stopoval letadlo
Stanislav Gálik
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/308912/bmid_jak-jsem-stopoval-letadlo-Cs5-308912.jpg
3
71
27
Tato kniha je přesně taková, jaký je svět. Je pravdivá i lživá. Je o všem, a přitom je o jednom. Je encyklopedicky nepřesná i zatraceně korektní. Je o každodennosti i dobrodružství. Je o holkách, drogách, jídle i józe. O lásce k cestování i cestovatelské lásce. O penězích, úspěchu, slávě, o jejich kráse i pomíjivosti. Je primitivní i filosofická. Je opravdu špatná…a dokonalá zároveň. Je to skutečný příběh o neskutečných zážitcích na cestě kolem světa. Měl jsem za sebou nejtěžší rok svého života. Rozvedl jsem se, přišel o hodně peněz, v ničem se mi nedařilo. Všechny předchozí úspěchy vypadaly jenom jako náhoda. Byl jsem na dně. Co teď? Skočit pod vlak? Taky možnost. Pokud chci ale před problémy utíkat, tak pořádně! Podepsal jsem rozvodové papíry, odešel z práce a všechny své věci zabalil do několika krabic. S jedním kufrem jsem vyrazil na cestu, kde každá událost měla změnit můj směr. Kam se dostanete když stopujete s košilí a v kravatě? Proč bydlí milionáři v San Franciscu v garsonce? Proč jsou chudí lidé ti nejštědřejší? A o co tady na světě vlastně jde? Primitivně intelektuální. Pravdivě lživá. Faktograficky fiktivní. Kvalitně nekvalitní. Neobyčejně obyčejná. Filantropicky sobecká. Sviňsky korektní. Jednoduše dokonale nedokonalá, tak jako my všichni.... celý text
Přidat komentář
Tohle bylo od začátku něco, s čím jsem se tak nějak nedokázala ztotožnit.. Celý přístup autora je pro mě tak nějak neuchopitelný.. Pravděpodobně je to i tím, že mám naprosto odlišný styl humoru a hláška typu: "Ona si neuvědomuje, že ji Bůh obdaroval tím největším darem? Mnou?!" mě vážně zvedla ze židle... Možná je autor pohodový mladík, ale jeho názory provázející celou knihou mi přišly chvílemi až arogantní. Těžko říct, jestli si z celé téhle akce něco vzal, nicméně názory a životní moudra, kterými jej obdařili lidé, se kterými se setkal, jsou tak nějak všeobecně známé, ale neměla jsem pocit, že by se jimi autor chtěl v nejbližší době řídit.. Ale to už je na něm.. :-) Pokud někde uvidím jméno Stanislav Gálik, rozhodně ne nepohrnu - ani ke čtení článku o něm nebo s ním a už vůbec ne po jeho případné další knize. Pokud bych ji někomu známému doporučila, měla bych opravdu špatné svědomí..
Mám ráda příběhy novodobých cestovatelů a tento je zase trochu jiný díky neobvyklému způsobu cestování. Zajímavé postřehy. Můžu jen závidět mladším generacím.
Zajímavý nápad. Mnoho výjimečných lidí a zemí. Chytrá moudra (většina z nich není nijak originální, ale vůbec není špatné si je přečíst). Příjemné překvapení. Jako oddechovku doporučuji.
Díky kombinaci různých životních "pravd a mouder" a absenci jakékoliv konzistentní pointy tvoří tato kniha ideální počteníčko pro lidi, kteří rádi instantní pravdy naservírované na stříbrném podnosu. Hlavně aby nad ničím nemuseli přemýšlet. Chtěla bych na té knize najít něco vyloženě krásného, nebo aspoň pro mě nového, ale nejde to. Všechny ty citáty tam působí tak nějak nastrčeně – jakoby bylo cílem zakaždou cenu dostat do svého života nějakou hloubku a podpořit ji chytlavou myšlenkou někoho slavného. Ale jak sám autor napsal: „Kdo ukazuje na někoho prstem, míří třemi prsty na sebe.“ Když už z té knihy nic nemám, tak tohle se mi fakt líbilo.
Každopádně věřím, že spousta lidí, kteří tak nějak životem plují bez hodnot a nějakého zásadního smyslu nebo sebereflexe se v knize najdou, a možná se i nad něčím zamyslí. Pro mě její přečtení žádný životní zlom nezpůsobilo, ale tak aspoň jsem se celé Vánoce jenom nenacpávala cukrovím u televize :D
Nakonec k hodnocení přidávám ještě jednu hvězdu proto, že se mi kniha postarala o dokonalé překvapení. Pustila jsem se do ní více než méně z povinnosti a bez většího zájmu. I přes to, že mám zcela odlišný smysl pro humor než autor jsem v knize našla spoustu zajímavých pasáží, které by se daly označit za inspirativní. Nedosahuje to sice takového "naplnění" a erudice jako TED Talks, ale naštěstí to nesklouzává ani k připitomělým motivačním knihám, které omílají fráze a uměle se snaží vyhecovat čtenáře... kdoví k čemu.
Nejlepší části jsou rozhodně setkání s vlivnými a bohatými, a to ne proto, abych věděla, jaké poklady mají v garáži nebo jak velká a luxusní je postel v hostinském pokoji, ale proto, že je hezké slyšet jejich názory na peníze, bohatství, hodnoty a taky jejich návody na úspěch.
Nejde o to, že si v knize přečtete něco, co jste ještě nikde jinde neslyšeli nebo nečetli, nebo co vás ještě nikdy nenapadlo. Čtení je příjemné hlavně proto, že se člověk ujistí o tom, že je sice ve všem zcela sám, ale že to není největší nevýhoda a důvod k depresím: naopak, máme za sebe plnou zodpovědnost a svobodu se rozhodovat, a pokud nás to nenaučili ve škole (jakože většinu teda opravdu nenaučili), tak se to můžeme doučit sami a začít se rozhodovat správně. A to je nejlepší krok na cestě za úspěchem, ať už si pod tím představujeme cokoliv.
Bylo by mi sympatičtější, kdyby kniha nebyla formálně zabalená do tak blýskavého obalu - nemyslím doslova obal, ale formulování textu, rádoby humorné průpovídky atd. Ale ve výsledku to nebylo na škodu a knihu jsem si užila (není to důležité, ale přečetla jsem ji po cestě vlakem Ostrava Praha a zpět, cca 6 hodin čistého času, takže pokud kromě inspirace hledáte čtivost a nenáročnost, můžu doporučit).
Štítky knihy
Jak jsem stopoval letadlo
Kniha Jak jsem stopoval letadlo je v
| Přečtených | 107x |
| Čtenářské výzvě | 25x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 11x |
| Chystám se číst | 35x |
| Chci si koupit | 6x |
| dalších seznamech | 1x |
Nemohu se rozhodnout, zda se mi kniha líbila. Každopádně jsem ji přečetl za dvě odpoledne a něco si z ní odnesla. Takže jo, asi líbila.
.
Kniha je o mladém muži, který cestuje poměrně nekonvenčním způsobem. Občas působí trochu namyšleně, občas až moc pokorně. Po několika životních nezdarech se sebere a začne "richhikovat", tj. stopovat bohaté - ti mu zajišťují dopravu, ubytování a často i jídlo a také jej učí - o úspěchu, o lásce, o józe i drogách.
.
Co jsem si z knihy odnesla? Že ten, kdo ukazuje prstem na jednoho, ukazuje zároveň třemi prsty na sebe. Že pokud někoho milujeme, měl by být pro nás absolutní prioritou. Že abychom poznali, co je dobré, musíme zažít i to špatné. A že s jídlem roste chuť, jak se říká.
.
Jedna hvězdička nahoru za to, že založil UNIFER. Jedna hvězdička dolů za to, že z konceptu šlo vytěžit víc.