Jak jsem dobyl Nový Zéland a jak Nový Zéland dobyl mě

Jak jsem dobyl Nový Zéland a jak Nový Zéland dobyl mě https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/261838/mid_jak-jsem-dobyl-novy-zeland-a-jak-no-meZ-261838.png 2 5 3

První z knih odvážného cestovatele, který projel svět křížem krážem. Někde zkoušel uspět pracovně, jinde prostě přežít. Kniha, která vám dokáže, že se kdokoliv může ze dne na den sebrat a vyrazit do světa. Tato kniha neslouží jako průvodce či album plné fotek. Spíše se jedná o důkaz, že i ten nejhloupější a nejnezodpovědnější člověk může uspět daleko od rodiny a svých nejbližších. Záleží jen na vás, jaké si z této knihy vezmete (nebo raději nevezmete) ponaučení.... celý text

Přidat komentář

pif69
24.03.2024 1 z 5

Jako první jsem si v knihovně půjčil Jak jsem dobyl Londýn... , a to číst nešlo .
Pak jsem jen letmo nahlédl do Jak jsem dobyl NZ... , a to je to samé .
Rádoby vtipné historky z pařeb (a je jedno kde) , co se dělo pře nimi a co se dělo po nich . Je opravdu nutné jet až na Nový Zéland kvůli tomu , abych se permanentně ožíral , hulil a probouzel se po škarpách a u popelnic ??

KalamityJane
25.10.2015 1 z 5

Autor v knize několikrát upozorňuje, že se nejedná o průvodce, a to je vlastně nakonec největší chyba téhle knihy. Nejzajímavější jsou totiž právě ty pasáže, ve kterých se náhodou zmiňuje o zajímavostech z Nového Zélandu, popisuje některá z turistických míst. Všechno ostatní, což zahrnuje alkohol, trávu a vymýšlení způsobů, jak něco (nebo někoho) "ojebat", je nekonečná nuda a pořád to samé dokola a fakt si neumím představit, komu je ta kniha vlastně určená.


Arocrynn
27.09.2015 1 z 5

Přesně nedokáži říct, co jsem od knihy čekala, ale pravdou je, že v podstatě mi nic nepřinesla. Snad kromě zjištění, že opíjet se můžete i bez peněz a opíjet se na Novém Zélandu má své kouzlo, když se probudíte uprostřed tržnice místo na pláži. Autor v podstatě popisuje svoji cestu po Novém Zélandu jako jednu velkou pařbu, kterou doplňují názvy měst, kde se zrovna "zakalilo", a pár jmen, s kým se zrovna "kalilo". K tomu se povrchně dovíme, že peníze se vydělávají trháním ovoce (jablka, kiwi), že "trávu" seženete všude a občas jak lze "občůrat" systém. Bezva! Jestli budou i jeho další knihy, které slibuje, ve stejném duchu, tak to bude never ending "prokouřená pitka" na pozadí světa. Autorovi však nemůžu upřít, že čtenáře neustále upozorňuje na skutečnost, že se nejedná o turistického průvodce. Doporučuji všem, kteří rádi čtou o pití, popíjení a chlastání, kouření trávy a ranní (odpolední) kocovině a chtějí vědět, ve kterém městě na Novém Zélandu lze koupit Burger King.