Mé srdce je motorová pila

Tak toto je typ knihy, která se hodí tak leda na táborák

Bohužel musím říci, že to je strašný paskvil - hodně mrtvol a nechutných scén, ale dějová linka postrádá smysl. A to jsem fanynka hororů....

Takže ne, opravdu nebrat

12.02.2024

"Mé srdce je motorová pila" je milostný dopis všem slasherům, zabijákům v maskách a vyvražděným letním táborům. Všichni, kdo vyrůstali s "Texaským masakrem", "Vřískotem", "Pátkem třináctého", "Noční můrou z Elm Street", "Halloweenem" a nekonečnou zásobou dalších laskomin, si knihu Stephena Grahama Jonese fakt užijí. Ostatní se budou plácat v referencích na filmy, o kterých možná nikdy neslyšeli a dost možná je odradí i Jonesův styl. Prostě musíte mít nakoukáno a načteno, jinak budete chvílemi mimo. Hlavní hrdinka Jade je křehká holka s traumatem, žijící s násilnickým otcem a po pokusu o sebevraždu. A také miluje horory, píše o nich školní eseje a ve chvíli, kdy potká novou spolužačku, je přesvědčena, že právě ona je final girl a městu zvěstuje brzký masakr dle pravidel slasheru. V momentě, kdy se v okolí konečně objeví pár mrtvol, hodlá využít svých encyklopedických znalostí a místní na události připravit. Jenže ji nikdo nebere vážně. Jones v knize dekonstruuje hororový subžánr, hraje si s jeho leitmotivy a také se čtenářem – místy se zdá, že se nic neděje, ale právě v těchto momentech autor rozvíjí Jadeinu komplikovanou osobnost, nelehkou životní situaci, odkazuje přitom na slavné hororové scény a kultovní snímky a také se připravuje na finální masakr. Tempo knihy bylo neúprosné a posledních 25% bylo naprosto zabijáckých. A to ve více ohledech. Je to neuvěřitelně vypiplané mistrovské dílo s mnoha vtipnými detaily a odkazy...

31.08.2023

Mé srdce je motorová pila v sobě kloubí jak smysl pro nesmysl, tak v důsledku i nekomplikovanou zápletku. Důležité je ovšem nadšení pro slasher horor a s tím související znalost filmů napříč historií tohoto žánru. Navíc láká jistá potřeštěnost ústředního motivu, tedy hrdinka natolik zblázněná do krvavých bijáků, až své nastřádané znalosti jednoho dne využije hned v první linii.
Jenže ono ejhle, už ani ty strašidelné historiky nejsou, co bývávaly. Stephen Graham Jones se pouští do komplikované hry zvané psychopatologie a na paškál si nebere nic menšího, než je hluboko uložené trauma. V kostce nic složitého, ale autorova stylistika celou věc komplikuje, stejně jako potřeba všelijak zašmodrchat vývoj událostí, aby si David Lynch a jeho blízcí přátelé mohli spokojeně mnout ruce. Já mezi ně bohužel nepatřím, takže jsem krom prvních padesáti stran trpěl až do konce.
PS: S tvými doporučeními jsem, Borisi Tesáčku Hokroviči, definitivně skončil. A můžeš si za to sám, nerde jeden intelektuálská.

22.08.2023

Mé srdce je motorová pila potěší všechny, kteří tento hororový žánr vyhledávají a užívají si ho. Obsahuje přes 160 různých odkazů na různá díla, takže vám rovnou mohu říct, že jestli mezi fanoušky nepatříte, asi budete dost tápat. Každopádně do knihy můžete jít s tím, že si nějaké nové znalosti osvojíte a nahlédnete do toho, jak takový slasher funguje. Jenže to je tak vše, co si z knihy můžete odnést..
I když příběh samotný začal docela fajn, autor se až moc věnoval pomalému budování zápletky. Čtenář po čase ztratí přehled, co se odehrává doopravdy a co je jen v hlavě hlavní hrdinky. Jako celek mi to prostě nefungovalo. Možná, kdyby měla kniha poloviční počet stran. Takhle jsme čekali na velké finále, které skončilo během pár stran a navíc dost možná i úplně jinak, než čtenář očekával. Asi jsem od knihy měla úplně jiná očekávání, která se bohužel nenaplnila. Začátek byl slibný, někdy po sto stranách ze mě ale nadšení opadlo a až do konce mě čtení spíš trápilo.
Co se týče postav, tak mi všechny přišly dost ploché a i když se Jade potýká s nějakým vnitřním traumatem, nedokázala jsem se do ní vžít. Žije ve svém světě, který je tvořený slashery a vlastně nemluví o ničem jiném. Ve finále tak působí až otravným dojmem malého dítěte, které se stále opakuje. I když zde byla snaha o to ukázat nám, jak si někoho pustila k tělu a celkově nějaký pokus o emoční scénu, nedokázaly mě emoce v příběhu zasáhnout a spíš mi to přišlo až vynucené.
Kniha je nicméně zajímavá, odkazy mě potěšily, našla jsem i trošku inspirace a je fajn, že Jade kouká na slashery trošku jinak. Každopádně znova bych knihu číst nechtěla a jsem ráda, že je příběh za mnou.
-
kniha v rámci spolupráce s Knihy Dobrovský

07.08.2023

Nope.
Nope. Nope. Nope. Nope.
Na máloco jsem se tak těšil, jako na první českou vlaštovku od SGJ. O to víc mě mrzí, jakým obloukem mě Motorová pila minula. Děj se sprostě vleče, slasherový odkazy přespříliš připomínaj školní referát na vybraný téma nežli spontánní znalost, a ani matnej konec bohužel nedokázal zapít všeobecnou pachuť. Zklamání roku. Možná i pětiletky.

21.07.2023

Krvavá zátoka, Žár, Před úsvitem, Všechno nejlepší k mým narozeninám, Hrůza na jevišti, Pátky třináctého a Noční můry - slasher hororové filmy mám rád a líbilo se mi jejich začlenění do děje knihy, všechny odkazy, postavy, postřehy a poznámky o nich. Společně s motivem tzv. poslední dívky to bylo však jediné, co mě na knize bavilo. Kniha se mi nečetla dobře, přišla mi zdlouhavá a trochu zmatená. Slasher v reálném světě mě zklamal. Půl napůl. 50%

08.06.2023

Ani nevíte, jak moc mě mrzí, že musím psát následující řádky

Tato kniha pro mě byla 400 stran pekla. Hlavní hrdinka Jade má za sebou docela složitou minulost a je jí na hrb naloženo víc než by kdejaká teenagerka zvládla. Co je nepřehlédnutelné - miluje slashery.

Názvy hororů, jména hororových hrdinů a děj protkaný jejich osudy, to je alfou a omegou této knihy. Velice často jsem se dostávala do stavu, že jsem se musela vrátit a zjistit, co se ještě děje Jade v hlavě, co se děje v hororu a co je tedy realita příběhu, který se snažím číst. Právě díky slasherovým částem je kniha brutálně nacpaná všemi možnými jmény, je velmi složité se v tom všem orientovat, o nějaké radosti ze čtení tady nemůže být řeč.

Když už se konečně člověk dokodrcá ke konci, kde se i něco málo děje, tak je všechno velmi rychle utnuto, protože nezbývá čas a stránky. Přitom kdybych seškrtala nepodstatné a nudné části, byla by z knihy ve skutečnosti jen povídka.

Jako jediné pozitivum tohoto veledíla vidím to, že mi byla doporučena spousta hororů. Tento žánr mám ráda, takže jsem si naivně myslela, že si knihu užiju. Dle názvu, krásně udělané obálky i anotaci jsem se na čtení velmi těšila, bohužel zbytečně.

1/5

Budu moc ráda, když mě pro další recenze budete sledovat na IG: little.monday a FB: LittleMonday - Rádi čteme

23.05.2023

2/5*


V prvé řadě bych chtěla uvést na pravou míru tvrzení uvedené na přebalu knihy, že se jedná o hororový román, což tedy rozhodně není tezí pravdivou. Spíš bych tohle dílo zařadila do sféry psychologických románů s náznaky nadpřirozena v závěrečné části. Přeci jen velká část textu se odehrává v hlavě ústřední protagonistky.

Samotný příběh se tak nějak stále točil v kruzích a hlavní postava ze sebe sypala jedno slasherové moudro za druhým. Z velké části je kniha pouhým encyklopedickým přepisem těch největších hororových bijáků, které jsou provázány společným jmenovatelem - a to pomstou. Jakási touha po vendetě proudí i žilami hlavní postavy, Jade, které se v dětství něco stalo, a přestože se snažila zasunout tyto vzpomínky, co nejhlouběji to šlo, tak se prodraly zpět na povrch.

Od knihy jsem čekala něco naprosto jiného a jsem bezmezně zklamaná. Ke čtení jsem se opravdu musela nutit a emoce z příběhu ke mně nepronikly zhola žádné. Zakončení příběhu bylo hozeno do pléna bez jakéhokoliv ladu a skladu, autor si asi prostě řekl, zbývá mi už jen 40 stran, tak tady máte jednu urban legend, o které se Jade zmiňovala v jedné ze svých prací na historii :-(.

Postavy byly ploché a nudné. I když měly těžký životní úděl, nedokázaly ve vás probudit ani zbla jakékoliv náklonnosti či alespoň náznaku nějakých sympatií. Zajímavé se jevily snad jen stopy rasových prvků, které ale autor do hloubky nepitval. Text byl kostrbatý a hodně špatně čitelný. Spousta věcí nedávala žádný smysl. Za mě, se jedná o jedno z největších zklamání za tento čtecí rok.


PS: Netenčící se počet pracovního oblečení Jade na šňůře za domem byl až k neuvěření.

01.05.2023

Milostný dopis slasherům, zabijákům v maskách a vyvražděným letním táborům. Všichni, kdo vyrůstali na VHSkách s Vřískotem, Pátkem třináctého, Noční můrou z Elm Street, Halloweenem a nekonečnou zásobou dalších laskomin, si knihu Stephena Grahama Jonese fakt užijí. Ostatní se budou plácat v referencích na filmy (je jich přes 170), o nichž možná nikdy neslyšeli a dost možná je odradí i Jonesův styl. Prostě musíte mít nakoukáno a načteno, jinak budete chvílemi mimo.

Hlavní hrdinka Jade je tady křehká holka s traumatem, žijící s násilnickým otcem a po pokusu o sebevraždu. A taky miluje horory, píše o nich školní eseje a ve chvíli, kdy potká novou spolužačku, je přesvědčena, že právě ona je final girl a městu zvěstuje brzký masakr dle pravidel slasheru. V momentě, kdy se v okolí konečně objeví pár mrtvol, hodlá využít svých encyklopedických znalostí a místní na události připravit. Jenže ji nikdo nebere vážně.

Jones v knize dekonstruuje hororový subžánr, hraje si s jeho leitmotivy a také se čtenářem - velkou část se nic neděje, jak určitě někdo brzy napíše, ale právě v těhle momentech autor rozvíjí Jadeinu komplikovanou osobnost, nelehkou životní situaci, odkazuje přitom na slavné hororové scény a kultovní snímky a taky se připravuje na finální masakr. Trochu tady přístupem připomíná film Tenkrát v Hollywoodu, jenž si užili primárně fandové dané éry, ostatní spíš nudil. Možná škoda, že v zahraničí poslední roky oceňovaného Jonese na tuzemském trhu uvádí právě tato kniha, má totiž v zásobě přístupnější díla. A moc si přeju, abychom se jich dočkali.