Hon na lovce
George R. R. Martin , Gardner Dozois , Daniel Abraham
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/193721/bmid_hon-na-lovce-BpB-193721.jpg
4
150
37
Na útěku před chudobou a beznadějí nastoupí Ramon Espejo na jednu z velkých vesmírných lodí záhadných, odpudivých Enyánců, ale nový život, který nalezne na odlehlé planetě São Paulo, není o nic lepší než ten, který odvrhl. Když nad ním jedné noci zvítězí vztek a přemíra alkoholu, následují chvíle vražedného násilí, po nichž Ramon musí prchnout do divočiny. V téméř spokojeném osamění – daleko od hlučícího, hemžícího se lidstva, které nesnáší se sociopatickým zápalem – má smolařský prospektor konečně možnost pátrat po drahocenných rudách, které by ho jednou provždy finančně zajistily. Jenže místo vzácných kovů objeví zástupce vyspělé cizí rasy: zoufalé uprchlíky skrývající se jako on v nehostinném prostředí cizí planety. A poté, co se odhalí jejich nebezpečné tajemství a zaplete se do dechberoucí štvanice na nepřátelské, nevyzpytatelné planetě, musí Ramon napřed utéct... a nějakým způsobem i přežít. A jeho nejnesmiřitelnějším nepřítelem je on sám.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2014 , Laser-books (Laser)Originální název:
Hunter's Run , 2007
více info...
Přidat komentář
Velmi příjemné oddechové čtení. Hlavní hrdina je zpočátku (alespoň pro mě) vrcholně nesympatický grázl, ale postupem času (hlavně po prvním větším zvratu), kdy se začne zamýšlet nad sebou samým, získává větší hloubku. Nejsem si jistý, jak jinak to vyjádřit, ale ta kniha je prostě pěkná :)
P.S.: ta závěrečná Ramonova klička byla velmi elegantní.
Tak tohle je parádní sci-fi jízda. Chce to jen prelouskat první strany, ale od probuzení v hoře paráda. Část psaná Martinem se mi líbila nejvíc. Já jsem si knihu opravdu užila.
Knihou jsem se nechal zlákat zde na DK. Už samotná předmluva mě odradila, po třech kapitolách jsem to vzdal. Velmi divně nečtivě brakovitě psané, nezajímavé, nudné.Opět se vrátím ke svým dřívějším instinktům, kdy jsem se většinou nikdy nezklamal s výběrem knih, než se řídit dle přemrštěného hodnocení a chvályhodných komentářů na DK. Možná to dál bude zajímavější a jako celek kniha vyzní dobře, ale když mě to nechytne hned od začátku a nevtáhne do děje nehodlám riskovat ve čtení zbytečným mrháním drahocenným časem.
Hon na lovce začal vznikat v roce 1976 a do své finální podoby dospěl až v novém tisíciletí. Prošel rukama tří autorů, z nichž jeden každý je v žánru ikonou. Díky tomu příběh nese znaky jak tvorby let sedmdesátých, tak i moderní science fiction. Za akční podívanou se ukrývá nejedna metafora a překvapivé zvraty střídají neotřelé nápady.
Osobně jsem však přesvědčen, že by text mohl fungovat lépe na menším prostoru. Ústřední motiv je vynikající, o tom žádná, jenže množství rozprav mezi hlavními aktéry a rozumování hrdiny nad sebou samým, to vše je pro zápletku vlastně zbytečné. A to nezmiňuji popisy cizích krajin, ani zdlouhavé pátrání po kořisti. Ovšem v tomhle ohledu je znát, že se díla chopili profesionálové - přestože utrácejí slova na potkání, pořád je to ve vyrovnaném poměru vůči gradaci. Akorát mě trochu překvapila koncepce, kdy s tím nejzásadnějším vyrukují v polovině a pak už jen důstojně zakončují.
Takže i když nakonec nejde o majstrštyk, stále je v tom kus dobře napsané sci-fi.
Hodně jsem se nasmál při této knize, některé hlášky a nadávky ve španělštině od Ramona jsou prostě k popukání. Zaujal mě popis planety Sao Paulo, flóra, fauna i geografie. Příběh sám o sobě měl menší nedostatky, přeci jen na 30ti leté dílo 3 autorů, bych očekával větší parádu :-)
Hlavní hrdina pro mě nebyl zrovna sympaťák, ale s příběhem jsem se sžila poměrně rychle a příjemně. Tohle sice nebude kniha, ke které bych se musela hodněkrát vracet, ale četla jsem ji ráda. Co mě potěšilo nejvíce, byly zřejmě detaily tamějšího světa, především všelijaká "zvířátka" :-).
Kniha mě neoslovila tak, jako jak se zdá oslovila ostatní. Příběh mi nepřišel ničím zvláštní a nenabídl nic moc originálního. Rozhovory s Maneckem byli zajímavé (občas), ale jinak jsem čekal mnohem více. Naprosto obyčejný nezajímavý vztah hlavního hrdiny skoro jak ze španělské tele-novely. Ramon Espejo mi pak nepřirostl k srdci vůbec, celou knihu jsem byl nucen sledovat zločince a opilce, který mi byl mi krajně nesympatický. Za mě 45 procent.
Na začátek přiznám, že jsem po knize sáhl kvůli Martinovu jménu a nepovažuji se za nějakého znalce sci-fi, snad proto mi snad budiž odpuštěno, že si do komentáře vypůjčím pár myšlenek z dovětků v samotné knize.
Román je přirozeným výsledkem složité spolupráce tří geniálních myslí. Svou konečnou podobu nabíral dlouhých 30 let - a stálo to za to. Jedná se o propracovaný, mnohaúrovňový příběh, který i přes svůj cynický obal skrývá hutnou a spletitou změť morálních a psychologických otázek.
Hon na Lovce je vším tím, co říkají autoři - dobrodružným příběhem (Gardner) obsahujícím hlubší filozofická témata (George) i psychologickou alegorií, za níž ji považuje Daniel Abraham. Ten dále říká: "Máme tu chlapíka, který se setká s něčím, co lze sotva vysvětlit, a to ho tak změní, že se stane jaksi hodnověrněji sám sebou. (Ramon) se vydává na cestu sebeobjevování."
Vhled do mysli hlavního protagonisty, jeho uvěřitelný, i když možná někdy nepochopitelný pohled na svět a lidi i ne-lidi v něm, jeho starosti i touhy a přede vším jeho hodnoty, které se v průběhu příběhu mění a přeskupují - to vše nám dává text k dispozici a právě pro to je román tak geniální. Přidejme úžasně autentický popis mimozemského prostředí a rozličných tvorů je obývajících; Martinův vliv osobitého stylu, náboje a jiskry a v neposlední řadě v rozhovorech zmíněný doslovný výklad metafor, jenž dodává příběhu spád a také hororový podtext; a dostaneme extrémně záživný příběh, vyprávěný s brilantním minimalismem, mimo jiné o rozporu člověka se sebou samým a hledání svobody a volnosti.
Mě osobně donutila kniha k zamyšlení nad mnohým: Kolik je ve mě lidství? Na kolik si vážím sám sebe a toho, kým jsem? A jsem skutečně tím, kým si myslím, že jsem? Co je vlastně moje tatecreude?
Na Ramona Espeja, jeho otázky a myšlenky, na Manecka, ba ani na ten odporný Sahael dlouho, a spíše nikdy, nezapomenu...
Ramon sice není hrdina, kterého byste si oblíbili, do svého prostředí ale výborně zapadá a jeho vnitřní vývoj je zachycen perfektně.
Lehce filozofická dobrodružná kniha o hledání nejen cesty domů, ale také sebe sama. Hlavní hrdina, z počátku velice nesympatický zmrd prochází při hledání cesty domů i jistou duševní proměnou. Sci-fi atributy slouží především jako zpestření, děj by se klidně mohl odehrávat kupříkladu v Amazonském pralese, či na divokém západě. Přidané bonusy (především o vzniku spojenectví tří a jejich vlastní náhled na příběh) jsou příjemným doplněním knižního příběhu.
Příjemné sf dobrodružného střihu, s jednoduchou zápletkou a humorem. Kniha se dobře čte, trochu z ní dýchá duch starších scífek a dobrodružek.
Docela mě to chytlo, přerod hlavního hrdiny, na začátku poměrně nechutného zm**a, vyvolává podnětné otázky. Až na ten konec, jejejejej ... :((
Příběh vzniku příběhu, jak se dali dohromady tři autoři je neméně zajímavý.
Ramon Espejo...beznádejný prípad...muž ktorý je bez peňazí a necháva sa vydržiavať od ženy ktorá pracuje a rozťahuje mu nohy....Ramon Espejo...muž ktorý je furt v problémoch....z krčmy do krčmy..z bitky do bitky....Ramon Espejo opustil planétu Zem a vydal sa na novo objavenú planétu aby tu začal nový život ako mnoho ďalších ktorý snívali o lepšom živote....Je prospektor....človek ktorý pátra po nerastných surovinách a informácie o nálezisku predáva za peniaze ťažobným spoločnostiam....Ramon Espejo však je po jednej veľmi búrlivej noci na úteku..na rýchlo musí utiecť pred zákonom...vydá sa na sever planéty a dúfa,že nájde rudy a čas na to aby sa na jeho zločin zabudlo....Okolností sú však zase proti nemu....sú dramatické a ..... neuveriteľné.....Ramon nájde exil starej mimozemskej rasy....ktorá sa presne ako on ukrýva....pred čím alebo pred kým ? To všetko postupne odkrýva tento román ktorý nešetrí akciou...realisticky pojatou planétou a jej faunou a flórou....takisto sa dočkáme silných dejových zvratov....Ramon stretne človeka ktorý mu zásadne vstúpi do života a .... aj on jemu....budú mať viacej spoločného ako si myslel ( mysleli ) Ramon Espejo je hajzeľ a človek ktorý je drsný a život berie len ako miesto kde môže parazitovať....ale....stránku za stránkou mu pomaly ale isto budete držať palce...aj napriek tomu,že morálne ho odsúdite a zavrhnete ....dávno som nečítal román kde je tá hranica medzi človekom a jeho samým postavená pred tak brutálne úprimne zrkadlo. Doporučujem !
Kniha je super, doporučuji. Několik velice překvapivých momentů, hrdina není žádný svatoušek, přesto mu člověk fandí až do konce.
Potýčky medzi sterilne pôsobiacou rasou a nedokonalým človekom pre fanúšikov sci-fi nie sú žiadnou novinkou. Do úplnej predvídateľnosti však kniha neskĺzne. Dej sa stáva dosť pútavým na to, aby nútil čitateľa dychtivo prevracať stránky. Ponúka niekoľko možných rozuzlení, a do ktorého napokon dospeje, zostáva záhadou.
Kniha však vo mne vyvolala otázku: Prečo na spísanie tohto bolo treba troch autorov a, ako som sa dočítala v doslove, tridsať rokov času? Je to dobrý dobrodružný príbeh s prvkami filozofovania, to áno. No okolnosti jeho tvorby akosi nútia človeka čakať viac. Toto by uspokojilo u jedného autora (a rozumnej dobe tvorby), ale u trojice, navyše svetového formátu?