Hodiny s kukačkou
Peter Andruška
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/303837/mid_hodiny-s-kukackou-Ae6-303837.png
3
3
2
Hodiny s kukačkou jsou typický inventář vesnické světnice,po léta odměřují čas jedné jihoslovenské rodiny.Jejich zvuk provází mládí venkovské krasavice Marianny,která má dost energie k tomu,aby se vzbouřila proti tyranské tchyni,vymanila se z falešné rodové soudržnosti a postavila nový domov pro sebe i své děti.Hodiny,dny,týdny a měsíce ubíhají a najednou je tu stáří-zešedivělá Marianna vypravujé svého syna na studie,což je příležitostí k bilancování prožitého času.Její bilance vyznívá pozitivně-i když neměla lehký život,nežila nadarmo a dosáhla svého cíle.... celý text
Romány Literatura slovenská
Vydáno: 1988 , Československý spisovatelOriginální název:
Hodiny s kukuškou , 1974
více info...
Přidat komentář
Generační román dvou rodin, na jižním Slovensku, které spojí svatba nejstarších dětí - Marianny a Josefa.
Příběh o lásce, touze, nesplněných a promarněných snech, o vzdoru a přežití. V knize jsou velmi dobře vykresleny generační rozdíly a povahy jednotlivých postav i vztahů mezi lidmi na vesnici.
Autorovy další knížky
| 1988 |  Lampa s růžovým stínidlem |
| 1989 |  Noční jízda |
| 1988 | Potomek |
| 1974 | Hodiny s kukučkou |
| 1989 | Dievča z osobitnej školy |
Hezky, čtivě napsáno, přečetla jsem po večerech a během cest veřejnou dopravou za tři dny. Celou knížkou lehce prostupuje smutek z neúprosného běhu času a pomíjivosti života. Jsou to věci, které si někdy neradi připouštíme, ale stojí zato se nad nimi zamyslet, tak, jako se zamýšlela Marianna – ústřední postava příběhu. Někdy je těžké něco změnit a čas, ten už vůbec nezastavíme, ale důležité je usilovat, navzdory všem nepříznivým okolnostem (a že jich v životě Marianny bylo!), nenechat se životem semlít.
Román končí okamžikem, kdy se mladší dítě Marianny a Josefa, syn Pavel, vydává studovat do vzdáleného města. Trochu mě mrzelo, že tím příběh skončil a víc jsme se o šikovném a chytrém Pavlovi, který byl matčinou nadějí, nedozvěděli, ale je pravda, že tři generace jsou na jeden román až dost a že každý příběh je konečný, tak, jako je konečný život sám...
Román je zalidněn spoustou postav, z nichž některé jsou vyloženě nesympatické. Autorovi se ale povedlo vykreslit jednotlivé postavy velmi realisticky, i na nesympatických postavách nachází alespoň občas světlé stránky a naopak kladní hrdinové jsou vždy lidé chybující. Autor jejich jednání zasazuje do širších souvislostí, a tak se nám před očima odvíjí plastický obraz života na malé jihoslovenské vsi od začátku 20. století až přibližně po 60. léta. Mnoho myšlenek, v románu obsažených, má ovšem univerzální platnost, bez ohledu na čas a prostor.