Červený pohřebák
Tim Cockey
Hitchcock Sewell série
2. díl >
Detektivní román s originálním hrdinou, jímž je majitel pohřebního ústavu, pátrající se svou přítelkyní po vrahovi mladé servírky, nalezené při jednom důstojném obřadu na prahu pohřební síně. Dvojice samozvaných detektivů se vydává po stopách zavražděné servírky nejprve do pochybné restaurace, kde naposledy pracovala, a od kolegů a hlavně její sestry se dozvídají potřebné informace o její pochybné minulosti. Oběť, matka nemanželského chlapce, patrně chtěla začít nový život a zpřetrhat svazky se světem pornosexu a pro někoho to znamenalo ohrožení. Vyšetřování zavádí oba hrdiny do nejrůznějších prostředí, kde všude narážejí na možné důvody k vraždě a odpovědi na otázky po minulosti zavražděné ženy začínají být velice nebezpečné. Amatérskému detektivovi i jeho přítelkyni začíná jít o život.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2007 , BB artOriginální název:
Hearse of a different color , 2000
více info...
Přidat komentář
Jednodušší detektivka, která ale zaujme. Na přečtení mi stačily 3 dny. Amaterský vyšetřovatel, jinak majitel pohřebního úřadu a jeho přítelkyně pátrají po tom kdo položil mrtvé tělo mladé servírky na schody pohřebního ústavu právě ve chvíli kdy tam probíhal pohřeb jiného nebožtíka.
Autorovy další knížky
| 2007 |  Červený pohřebák |
| 2010 | Omnibus: Vražda prvního stupně, Nůž v zádech, Červený pohřebák |
| 2008 |  Ďábel v ulicích |
| 2008 | Mrazivý den v pekle |
| 2006 | Nůž v zádech |
Detektív-amatér v akcii!
„Kdybys ty někoho zabil, chtělo by se ti jít mu na pohřeb?“
Americký autor Tim Cockey napísal 5. častí detektívnej série Hitchcock Sewell. Neviem, čo viedlo české vydavateľstvo BB/art k tomu, že ju preložilo, takpovediac, od buka do buka!? Začalo knihou č. 4, potom č. 5. a celé dobrodružstvo ukončilo „dvojkou“ – Červený pohřebák. Hlava mi to neberie. Len také moje zamyslenie, rozhodujúci je zrejme zisk...
Tim vytvoril amatérskeho detektíva, spolumajiteľa pohrebného ústavu v meste Baltimore, štát Maryland. Jeho povaha a zmysel pre humor mi sadli. Čo mi však na tom všetkom vadí, je celkové vyznenie jeho „posadnutosti“ vyriešiť zamotaný prípad. Ten sa začal zavraždením mladej ženy, ktorej mŕtvola sa objavila na prahu budovy jeho pohrebného ústavu. Nejako sa neviem stotožniť s myšlienkou, že amatér má toľko času na pátranie po vrahovi, pričom mu takmer všetci dotknutí i nedotknutí otvárajú svoje dvere, srdcia. Samotný hrdina na to nevie jednoznačnú odpoveď. Snáď laxný prístup polície, ktorá odsúva násilnú smrť „obyčajnej“ čašníčky na vedľajšiu koľaj, pretože má na stole vraždu prominentného advokáta a jeho manželky? Či tlak zo strany Hitchcockovej lásky Bonnie, rosničky baltimorskej televízie, ktorá za tým vidí možnosť ešte viac preraziť v zamestnaní a dostať sa na pozíciu moderátorky hlavných správ?
Čo napísať na záver? Nevedel som, čo mi prinesie stretnutie s amatérskym očkom Hitchcockom Sewellom. Nebolo to zlé, Tim Cockey sa číta ľahko, ale priznám sa, čakal som viac. Prečo? Na mňa príliš „ukecané“, málo akčné a akosi neuveriteľné. Proste sa neviem stotožniť s predstavou, že ľudia, bez rozdielu pohlavia, si takto pustia k telu cudzieho človeka a budú sa s ním rozprávať o vražde. O tom, čo videli, počuli, robili, spôsobili. A koniec à la Hercule Poirot!? To ma teda riadne zaskočilo...