Hájili jsme hrad
William Eastlake
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/37251/bmid_hajili-jsme-hrad-4BL-37251.png
4
212
33
Román amerického autora, inspirovaný jeho zkušenostmi z invaze za druhé světové války, líčí osudy skupiny vojáků, která má úkol hájit hrad v Ardenách s velkou uměleckou sbírkou. Vojáci - příslušníci nejrozmanitějších společenských vrstev musí vyřešit každý sám v sobě etický problém, jaký smysl má jeho účast ve válce a jaké poslání mají ve světě vůbec. Teprve potom se mohou stát neporazitelnou obranou skutečných lidských hodnot, symbolizovaných uměleckým odkazem minulosti. Edice: ESO ; Sv. 85 Doslov: Jiří Gojda... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1986 , Naše vojskoOriginální název:
The Castle Keep , 1969
více info...
Přidat komentář
Velká slabota.Tohle jsem začal číst na doporučení. Ano místy byla kniha celkem vtipná, hlavně na začátku. Pak už to je pořád dokola, navíc dost absurdní až trapný, k tomu hloupé postavy. Závěr už byl opravdu boj s každou stránkou.Už nikdy více.
Válka má spoustu příběhů a tenhle je místy čtivý velmi a místy dějem jen tak proplouváte,až dočtete do konce.65%.
Tohle rozhodně není klasický válečný román, a kdo hledá čtení ve stylu např. Svena Hassela, nebo hollywoodské trháky, zákonitě musí být zklamaný.
Hájili jsme hrad je ironie a satira zabalená do válečného příběhu, navíc nejde o prvoplánový humor určený k salvám smíchu, ale o obsurdní a v podstatě blbé situace dotažené k realizaci, o děj v této knize v podstatě nejde. Spíše kombinace Woody Allena a Mashe než Toma Cruise a Ramba.
Kdo ale hledá takové knihy, ten zklamaný nebude. Jako válečný román průměr, jako psina z války mě to nadchlo.
Mám takové smíšené pocity, nejdřív jsem se ztrácela v postavách děj mi nebavil a vlastně jsem se nutila jí přečíst (abych splnila povinnou četbu), tak od poloviny to byla celkem vtipná parodie na válku, ale pořád se nic nedělo. Vlastně se něco začalo dít až na konci knihy, což mi děsně vadilo a víc než 3* tomu prostě dát nemůžu. Ten závěr mi za ten nudný začátek (no skoro 4/5 knihy) nestál.
Je to dobrá kniha , ne skutečnost,ale dobře a vtipně napsaná.Dialogy vtipné ,bavil jsem se výborně a určitě stojí za přečtení.Válečné příběhy moc nemusím a přesto mě docela nadchla.Četl jsem jí v roce 1980 a potom ještě 2x.
Bohužel, nesdílím názor většiny... Nuda a zase nuda, zbytečné dialogy, nic co by mě zaujalo. Musel jsem se kousnout, abych dočetl. Na konci knihy se autor snažil oživit děj rádoby bojovými akcemi a to knihu trochu zachránilo před mým totálním zatracením..:-)
No, musím se přiznat, že jsem nejdříve viděla film. A ten byl skvělý, vynikal jak námětem, tak zpracováním a krásnou barevností. Ale stejně mi to nedalo a knihu jsem doma našla a rozečetla... Dlouho (a snad skoro celou knihu) jsem se od předchozí vizuální podoby nemohla odpoutat, nicméně detailnější dialogy a ještě ostřejší ironie za to stojí. Jestli však z jakéhokoliv důvodu knižní verzi číst nechcete, vězte, že film není o mnoho pozadu a je dostatečnou náhradou.
Knižka mi bola doporučená ako klasický vojnový román. Teda čakal som všeličo, ale určite nie to, čo prišlo na prvých stranách. Bol som však veľmi milo prekvapený. Prvé 2/3 knihy sú plné absurdných situácii a miestami neuveriteľne vtipnými komentármi vojakov. Inak každú kapitolu rozpráva jeden z vojakov (plus majiteľ hradu a jeho mladá neter, ehm manželka) čo nemusí každému sadnúť, pričom ide o naozaj rôznorodú zmes osobností. Okrem iného sa dozviete aký je naozaj americký vojak, že zbabelci v skutočnosti neexistujú a množstvo ďalších zaujímavostí, vrátane námetu na divadelnú hru, ktorá naozaj „stojí“ za to. Zbrane sa dostanú k slovu až v poslednej tretine. Určite odporúčam, len nečakajte realistické vojnové dielo, čaro knihy je niekde inde a myslím, že tak je to lepšie.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) vojáci
Autorovy další knížky
| 1994 |  Hájili jsme hrad |
| 2001 | Umírali jsme v bambusu |
| 2003 |  Jdi v kráse |
| 2002 | Nezkrocení |
| 2002 | Portrét umělce s dvaceti šesti koňmi |
Ta kniha je jedna velká bláznivina. Ale měli bychom si jí vážit, stejně jako si ve středověku vážili (alespoň některých) bláznů pro možnost říkat pravdu do očí. V této knize se i přes záplavu "keců" objevuje spousta skvělých myšlenek. Dalo by se říct, že nastavuje zrcadlo heroickým válečným románům. Na druhou stranu musím říct, že jsem kolikrát počítala stránky, které mi ještě zbývají k přečtení, přestože mě kniha občas rozesmála.