1984: The Graphic Novel
Matyáš Namai
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/463626/bmid_1984-graphic-novel-4HH-463626.jpg
5
218
57
Komiksová adaptace díla: Nineteen eighty-four / George Orwell. Anglická verze. Jedno z nejznámějších děl světové literatury v sobě pojí prvky společensko-politického a vědecko-fantastického románu. Je obžalobou diktatury ve všech jejích podobách. Čtenář se ponoří do osudů čestného, citlivého a uvažujícího Winstona Smitha, který se vzepře systému, za což zaplatí krutou daň. Orwell touto knihou předpověděl společenský vývoj a neustále vzbuzuje mezi novými čtenáři nadšení a fascinaci.... celý text
Přidat komentář
Komiksových adaptací klasických románů je dnes již celá řada. Z těch několika, které jsem měl možnost číst, mi tato adaptace přišla jako jedena z nejzdařilejších. Po jejím přečtení jsem konečně pochopil jaké to je, zvítězit sám nad sebou a začít milovat velkého bratra. :-)
Já jsem to nedala. Bylo to pro mě tak depresivní a bylo mi z toho tak psychicky špatně, že i když jsem to zkusila několikrát, poslední čtvrtinu jsem prostě nemohla číst , jak to bylo drsné, kruté, neutěšené....ale grafické zpracování super.
Skvěle zpracované. Černobílé pojetí s občasnou červenou se trefuje přesně, kam má. Je mrazivé a bezvýchodné stejně jako románový předobraz. Zase mi nebylo dobře po těle, když jsem se do 1984 pustila, tentokrát v komiksové podobě. A zase mě fascinovalo, jak nadčasový uměl George Orwell být.
Četl i slyšel jsem toto dílo už mnohokrát, ale komiks jsem četl poprvé.
A je to pecka. To zpracování je prostě boží. Klobouk dolů, 3x sláva a šup s tím do povinné četby, protože toto bude pro mládež daleko lépe stravitelné.
Velmi dobrý způsob jak "povinnou četbu" přiblížit i lidem co normálně příliš nečtou. Kresba byla úžasná a vystihla tu hnusnou atmosféru a na konci mi běhal mráz po zádech. Více takových grafických románů!
Úžasné!!! Kupte to svým dětem, přátelům, či komukoliv jinému. Mnoho lidí z mého okolí nezná 1984, což je děsivé o to víc, že právě podobnou situací prochází Tibet, Hongkong, Ujgurové v Sin-ťiangu a spousty dalších národů. V grafické podobě je kniha mnohem mrazivější než v klasickém zpracování, musím pochválit Matyáše, protože zpracování je dokonalé. Přelouskala jsem během dne a užívala si každou jednu ilustraci se všemi detaily.
Kresba a atmosféra příběhu je v grafickém románu zpracována příhodně. Hodnotit ale budu spíše po myšlenkové stránce.
[SPOILER]
Když jsem pře lety četl původní klasickou knihu, tak mi to tak asi nepřišlo (nebo jsem byl myšlenkově jinde), ale de facto je systém destruující pouze vůči členům strany. Proléti žijí v podstatě nerušeným životem. Sice nejsou považováni za plnohodnotné občany, ale na rozdíl od straníků si užívají klasické radosti a starosti života. Bez zatížení vysokou hrou. V tomto důsledku není popsaný systém tak hrozný, jak se na první pohled může zdát.
I přes nepopiratelnou snahu o vysvětlení přímo v knize jsem nepochopil plýtvání času a energie na W.Smithe. Sedm let neustálého sledování, hra na "spiknutí" a následná terapie na Ministerstvu lásky, ale proč? Jaký mělo účel vytvoření nefunkční tělesné schránky?
Nejhorší na tom je, že naše společnost se realitě románu 1984 významně podobá. Ale protože se utěšujeme iluzí demokracie (iluzí proto, že neexistuje), považujeme naši společnost za vyspělejší. I když se de facto opět vrací vývojově zpět.
Všechna společenská uspořádání fungují pouze teoreticky a v praxi mají jeden zásadní nedostatek - člověka. Člověk jako entita totiž nemá zájem na prospěchu společnosti, ale pouze na prospěchu individuálním.
(SPOILER)
Bylo to moje první seznámení s tímto dílem (Ježíšek naježil). Abych byla upřímná, byla jsem zděšená současností příběhu a to tím víc, když jsem si uvědomila, v jakém roce bylo vytvořeno.
Propaganda, špína lží, lhostejnost...
Na konci jsem osud hlavního hrdiny obrečela, fakt jsem mu fandila a oni ho zlomili. Čekala nebo spíš doufala jsem v jiný konec.
Velmi silný příběh a na to, že běžně beletristické knihy opakovaně nečtu, grafické zpracování je jiná káva. Velmi kvalitní ilustrace umocňují prožitek a i při opakovaném čtení jsou to právě ilustrace, které umožní nové úrovně procítění.
Naprosto zdařile převedený klasický román do komiksové podoby. Je obdivuhodné, jak je román v dnešní době aktuální. Kam se člověk koukne, tam najde nějakou tu podobnost z románu, až je to zarážející. Knihu doporučuji všem a hodnotím nejvyšším počtem hvězdiček.
Sypu si popel na hlavu, ale tohle veledílo se mi dostalo do rukou k přečtení poprvé. Myslím, že zpočátku to byla chyba zvolit příběh ve formě grafického románu, jelikož jsem se vůbec nemohla zajet do textu. Ono to bylo daleko těžší soustředit se jak na zpracování, tak i na příběh. No ale potom? Když si všechno padlo do kolejí? Po pár kapitolách jsem začala chápat barevné zbarvení a musím říct, že Namai má u mě velký respekt.
Velmi dobře zpracované světové dílo. Pecka :)
Adaptace dnes už klasického díla ve stylu grafického románu. Jde tady vlastně o český počin, tedy aspoň v ohledu na grafickou stránku věci. Příběh ja samozřejmě stále stejný a původní od George Orwella. Je až neuvěřitelné jak moc jsou některé paralely z příběhu aktuální. Spíš než neuvěřitelné bych měl říct děsivé.
A teď k tomu hlavnímu a tedy tomu jak moc se povedlo adaptovat román do grafické podoby. Kresba je černobílá, jen na několika místech jsou akcenty červené. Tento styl podle mě krásně podtrhuje příběh a hodí se k sobě. Někdy je kresba opravdu krásná, jindy působí ne tak úplně dokonale provedená. Jediná moje výtka směřuje k vlastní adaptaci jako takové. Já mám osobně raději pokud grafický román dokáže plně využít toho přidaného rozměru a tím dokáže ubrat na množství textu, které je třeba. Tím nemyslím dialogy. Pro mě obsahuje někdy až zbytečně moc textu a šlo by využít grafické podoby více.
Ten příběh je samozřejmě strašnej, o to smutnější, že namísto aby varoval, tak některým lidem evidentně slouží jako učebnice, jelikož těch paralel s dnešním světem je zde požehnaně. Ale tak to bývá,...kdo se kdy poučil z historie, že?
Komiksové zpracování je fantastické a přesně vystihuje tíživou atmosféru navíc dramatické okamžiky podtrženy červeným prvkem, který jak víme z jiných komiksů, funguje naprosto bravůrně. Tady je zaděláno na jednu z nejhezčích knih roku. Bravo
O existencii tejto dystópie som, samozrejme, vedela dlhú dobu, no pustila som sa do nej až teraz, keď vyšla v podobe grafického románu. Ja totiž milujem ilustrácie, takže komiksy si neskutočne užívam.
A po grafickej stránke je táto adaptácia úplne dokonalá. Ilustrácie sú emočne a atmosfericky extrémne silné a dokonale dopĺňajú tento temný, nemilosrdný, depresívny a až hrozivo aktuálny príbeh, z ktorého som mala zimomriavky.
Zo začiatku som mala z dialógov trochu chaos, keďže som originál nikdy nečítala. Chvíľku mi teda trvalo sa začítať a zorientovať v tomto dystopickom svete, no ani neviem kedy, ale zrazu všetko zapadlo na svoje miesto a mne zostalo z tohto desivého príbehu ťažko na duši.
Mám veľkú radosť z toho, že v poslednom čase vychádza stále viac klasík v komiksovej podobe a približuje tieto diela nielen mladšej cieľovke ale aj čitateľom, (ako som napríklad ja) ktorým sa do tých klasík nejako extra nechce .
Kniha se mezi čtenáře začala šířit v době, kdy právě ve stalinistickém Rusku započaly monstrózní inscenované procesy s domnělými vlastizrádci. Nikomu se nedalo věřit a ten, kdo na to jako jediný v davu vypadal, vám nakonec vrazil kudlu do zad. Ideální období... svět jako stvořený pro žití v klidu a míru. A právě takový svět je možné najít v komiksové verzi románu 1984, kterou naprosto bravurně ztvárnil Matyáš Namai. Do detailu provedené kresby, které vše ještě umocňuje kontrast mezi černou, bílou a rudou, jsou nejen pastvou pro oči, ale zároveň tím dalším, co čtenář od příběhu dostane jako jakýsi vizuální bonus - chlad, odměřenost, mistrovskou řemeslnost a přesnost.
Grafické zpracování slavného románu je povedené a dává mu nový rozměr. Zpočátku mi provedení přišlo příliš temné - černo-bílá kresba (příležitostně červená), ale musím uznat, že se to k tomu příběhu hodí a perfektně ho dokresluje. Místy mě množství textu odvádělo od samotné kresby. Řekla bych, že toto zpracování dobře vystihuje myšlenky a poselství 1984, takže pro ty, co si třeba netroufají na román v klasické podobě, nebo si chtějí oživit již předchozí čtení, je to dobrá volba.
Skvěle zpracované. Kresba se výborně hodí k příběhu a kupodivu ani nemuselo být moc vynecháno.
Nejvic se mi líbila podoba Julie. Ty vlasy do mikada, ten nosik nahoru... Na prvni pohled udavačka a fanatička.
Je až děsivé, jak dokázal Matyáš Namai román 1984 oživit. Obyvatelé jím vykreslené dystopie vypadají tak opravdově, realisticky. Ministerstva mají svůj jasný design, všudypřítomná šeď, rozpad (i osobnosti samotného Winstona), špína, propaganda. Každá z velmocí jasně vyznačená na mapě má svůj znak, produkty svůj design, místnosti jasné rozložení. Je to jako nějaký hodně špatný sen, časosběrný dokument ze Severní Koreje. Fuj toto. Už tomu chybí jen pach vařeného zelí a starých hadrových rohožek...
A pak je tu samotné převedení textu do komiksu. Mnoho textu, minimalistická práce s barvou (odstíny černé a červené a do toho bílá, toť vše). Normálně podobný přístup nemám rád a tady to vyznívá skoro až jako mechanické přebírání celých stránek. Ale není to tak. Autor musel sekat, ořezávat, vybírat. Výsledkem je pocitově původní román s vizuální formou navíc a proplétáním několika linií. Každodenní život se prolíná s myšlenkami, neustálý dohled s ukrytým myšlením, vzpomínky s přítomností. Vlastně si neumím představit, jak lépe by se originální text dal zpracovat ve formě grafického románu aby neztratil nic ze své naléhavosti, a přitom ještě graficky získal.
A román samotný? Pamatuji si, když jsem knihu četl poprvé jako malý (nějakých 10 let po Sametové revoluci) a vůbec jsem nechápal, jak mohl autor v době psaní textu vědět, co se bude (z jeho pohledu) dít o desítky let později v nějakém malém středoevropském normalizačním Československu – jak se budou mezi sebou soudruzi bavit a jak bude fungovat (zdaleka nejen) tajná policie, propaganda a totalitní válčení. Teď už je mi o mnoho let později jasnější, kde a jak informace "našel" a že nejen "komunistická" diktatura funguje v knize popsaným stylem. Vždyť ono i v textu samotném se dohromady plete oligarchie se socialismem a dalšími režimy. A dnes už mě ani nepřekvapí, že země "komunistického bloku" zdaleka nebyly první, které se snažily podobným způsobem ovládnout své obyvatele a upevňovat si moc těmi nejhnusnějšími praktikami.
Zároveň mi každé další čtení přináší dříve skryté pohledy, tentokrát se mi opakovaně do mysli vkrádaly myšlenky na studenou válku a mezinárodní politiku obecně. Zástupné války mimo území velmocí, změny spojenectví (triangulární diplomacie USA s Čínou a naopak spory SSSR a Číny), nutnost vnějšího nepřítele pro udržení vnitřní stability, nesmrtelní vůdci a jejich kulty (viz KLDR až do dnešních dní, kdy jde prakticky o jedinou existující nekrokracii) apod. Objevuje se i jistá "parodie" klasických geopolitických pouček – Kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost. – myšlenkopolitika? Časopolitika? Orwell byl buď neuvěřitelný génius, nebo k němu někdo přicestoval časem s paklíkem poznámek.
Při prvním čtení pro mě byl román 1984 jedním z prvních setkání s temnou politickou dystopií. Dnes už je ona knižní a románová temnota překryta četbou reálné historie. Ta je totiž často o mnoho hnusnější – příkladem je ta ze Sovětského svazu (Doba z druhé ruky), nejen nacistického Německa (Krvavé země) nebo komunistické Číny (Hovory se spodinou). Přesto pro mě 1984 zůstává důležitou knihou plnou všeho, co by si současná i nadcházející generace měly číst a připomínat si tak, proč stojí za to demokracii chránit. Mj. i před těmi, co "nikdy neodejdou".
A úplně na závěr – 1984 je také unikátní svým jazykem, kde slovo "doublethink" (resp. newspeak) zlidovělo podobně jako Havlovo "ptydepe". V tomto pohledu je dovedení totalitního režimu ad absurdum až geniálním počinem. Dodatek původního románu věnovaný principům newspeaku a jeho slovní zásobě je pro každého zájemce povinností.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie
Autorovy další knížky
| 2021 |  1984: grafický román |
| 2018 | Kapsy |
| 2023 | Černobyl: Pád Atomgradu - grafický román |
To je v knížce výslovně zdůrazněno, že se jedná o křečák zrovna na noze?:) Ale vzhledem k ilustrátorovu mlází fakt špica, spíš jsem měl problém s tou uzoufalou předlohou, neomylně spějící k ubohýmu nothappyendu, vedle čehož se mi obrázky krapet slily... jako odpočátku zapřísáhlej odpůrce sociálních sítí si jsem od svýho dospívání dost dobře vědom s jakym poděděnym pokryteckym svinstvem a začarovanym brajglem máme tu čest v samotnym reálnu, natožpak polapeni ve virtuálních komoušskou-fašounsko-kolaborantsko-fízláckejch spletích...
Zkrátka fakt nepotřebuju podobný sáhlodlouhý kázání, abych prozřel:/ Lidstvo má k dispozici tohle, Terminátory, MatriX a stejně pak většina lidí klidně vstoupí do tej Zuckebergovy sekty, pozéři!
Ani ten jejich pseudovztah mě vůbec nechyt za srdce, na to su moc deviantní poděs. Prachobyčejná tragédská romance. Ovšem ty úpravy řeči byly geniální + stěžejní myšlenka VB (Bůh s ohledem k davové psychoze) = vrchní šikanátor rebelantů, smutná pravda, což asi nejde podat vesele, jen s rezignovanou pokorou aneb "TVÝ PROBLÉMY NEJSOU TVÝ, NĚGDO TI JE VNUTIL, UCHLASTÁŠ SE K SMRTI, ZA JINÝ?". Smutně reálnej román, potřebuju něco víc magickýho v čem ještě zbývá naděje pro vytrvalé odpůrce systému o intelektuelní neoblomnosti toho sadistickýho pancharta.