Globální dějiny a postliberální společnost: Budoucnost západní civilizace
Ivo T. Budil
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/495410/bmid_globalni-dejiny-a-postliberalni-spo-rCe-495410.jpg
4
7
3
Kniha přibližuje v širších historických, politických, kulturních a ekonomických souvislostech globální dějiny Eurasie od poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu po počátek jednadvacátého století. Od úsvitu středověku až do sklonku raného novověku byly rozsáhlé oblasti rozkládající se od Číny přes Střední Asii po Indii a Středomoří integrovány prostřednictvím orientální globalizace, která soustředila největší světový hospodářský a intelektuální potenciál. Evropské společnosti se nacházely na periférii této obrovské zóny tvořené množstvím obchodních a politických vazeb. Atlantická globalizace, jež se zrodila v osmnáctém století v prostoru mezi severozápadní Evropou a Severní Amerikou, byla podmíněna vznikem silného merkantilistického státu, vědeckého světonázoru a ideologie liberalismu. Na přelomu osmnáctého a devatenáctého století atlantická globalizace definitivně zastínila orientální globalizaci a vyústila do západní hegemonie a moderní globální civilizace. Současná stagnace Západu a opětovný vzestup asijských mocností souvisí s krizí euroamerického racionalismu, scientismu a liberalismu, která může být překonána přehodnocením odkazu liberalismu a vytvořením ideologie postliberalismu.... celý text
Přidat komentář
Převyprávění historie orientální globalizace bylo sice informačně štědré a detailní, a přece jsem v něm nenalezl odpověď na otázku po historických podmínkách a širších souvislostech nástupu globalizace západní. Dozvěděl jsem se, že vzestup globalizace s centrem v západní civilizaci byl historickou nahodilostí, nikoli výsledkem nutnosti, ukotvené v samotné podstatě liberalismu jakožto dominantní západní ideologie. Souhlasím s tím, jen mi to přijde navzdory tak obšírnému textu jako pouhé konstatování. O samotném liberalismu a jeho kladné úloze při expanzi Západu autor podotýká, že se jednalo o efektivní nástroj adaptace k dobovým podmínkám. Je v tom určitě kus pravdy, ale tímhle způsobem se dá vysvětlit každý relativně "úspěšný" historický fenoném, čímž ztratí po mém soudu ale mnoho z deklarované historické nahodilosti a jedinečnosti. Liberalismus stojí podle autora na chybné antropologii, která pojímá člověka jako svobodné individuum, emancipované od vší tradice, a dokonce i od své biologické podmíněnosti. Křesťanství vedlo také člověka k novému životu, dalece překračujícímu lidskou podmíněnost světem vezdejším. Jinými slovy, Nietzsche anebo Stirner mi mají k liberalismu co říct spíše než autor této knihy. Doba liberalismu a negativních projevů jeho chybné antropologie je pojatá na rozdíl od historické části, věnované orientální globalizaci, žánrově i tematicky zmateně a vyúsťuje v literární procházku po představách postliberalistů, které nemají daleko k vlhkým snům fanoušků cyberpunku s literárními ambicemi.
Tých 40% dávam za mimoriadne poctivo rozpracované dejiny Osmanskej, Mughalskej a Čínskej ríše ako i za dejiny Strednej Ázie. Oceňujem i ekonomické súvislosti jednotlivých dejinných fáz. Postliberálna ideologická nadstavba je však slabučká. A vlastne aj zbytočná- akoby autor násilne zlepil dve knihy do jednej väzby. Už len prezentácia veľkoruského šovinistu Dugina ako nástupcu liberálnej ideológie a apoštola budúcnosti je smiešna a svedčí o autorovej názorovej zaslepenosti. Aj keď to explicitne nepriznáva, názorovo často skĺzava k fašizmu. A hlavné problémy liberalizmu pritom vôbec nepomenúva, alebo len veľmi okrajovo, o ich riešení ani nehovoriac. Našťastie oná dejepisná časť tvorí väčšinu, čo túto objemnú knihu zrejme zachráni pred potupným výpredajom v zatuchnutej pasáži.
Štítky knihy
západní civilizace dějiny civilizace
Autorovy další knížky
| 1998 |  Mýtus, jazyk a kulturní antropologie |
| 2013 | Úsvit rasismu |
| 2010 | Druhá světová válka. Případ Tachovsko |
| 2001 | Za obzor Západu |
| 2009 | Jitro Árijců |
Kniha Globální dějiny a postliberální společnost: Budoucnost západní civilizace je v
| Přečtených | 8x |
| Knihotéce | 7x |
| Chystám se číst | 8x |
| Chci si koupit | 7x |
Hledal jsem v tom obdobu Vzestupu a pádu Velmocí od Paula Kennedyho, rozšířenou o další civilizační okruhy a pevně ukotvenou v hlubokém základu kulturní a sociální antropologie. Částečně jsem to tam našel, ale bohužel ne v takové formě, v jaké bych chtěl. Ivo T. Budil se snažil pojmout široké téma tím nejhorším možným způsobem - vychrlil na čtenáře záplavu encyklopedických znalostí a nechal ho, aby se v nich utopil. Značná část knihy jsou drmolivým způsobem převyprávněné dějiny pomíjivých říší a ambiciózních vládců. Ten zbytek je nesouvisející úvaha na téma "liberalismus - jeho triumf a degenerace". Autor měl raději napsat dvě knihy. Dějepisné měl věnovat víc prostoru - 800 stránek ani omylem nestačí, a politologicko / filosofickou část měl doplnit o pečlivou analýzu. Pět hvězdiček si kniha zaslouží i tak, protože v takové hloubce a takové erudici se tématu smyslu lidských dějin věnuje jen málokdo.