Domov
Marilynne Robinson
Psychologická próza Domov představuje samostatný literární protějšek k úspěšnému románu Gilead, ověnčenému Pulitzerovou cenou, a je součástí stejnojmenné volné trilogie završené knihou Lila. Jack – „černá ovce“ rodiny Amesova nejbližšího přítele, presbyteriánského pastora Boughtona – se po mnoha letech vrací k zestárlému, mrzoutskému otci, z jehož láskyplného sevření zamlada věčně někam utíkal. O soužití i soužení v jejich domácnosti vypráví Jackova sestra Glorie, odkvétající neprovdaná učitelka, která do rodného domu přijela krátce předtím, aby se o churavého tatínka postarala. Oba sourozenci si pod pátravým otcovým zrakem pečlivě střeží své nitro a jen neradi se s okolním světem dělí o pocity ztroskotanců. Jejich snaha, aby k sobě v domově dávného dětství nalezli cestu, rámuje elegický příběh o touze překonat vlastní charakter, osudově ovlivněný předchozím životem. Přední americká spisovatelka Marilynne Robinsonová je přivedla na scénu, kde bude třeba svést zápas o vlastní názor, o schopnost přijmout laskavost, o upřímný úsměv. Domov je však i posvátné místo, poněvadž nabízí občasnou útěchu a prchavé okamžiky milosti, v nichž nehrdinské postavy překonávají samy sebe.... celý text
Přidat komentář
Vynikající román jako takový, ale jeho síla podle mě tkví v propojení s Gileadem. Stejné události vidíme očima jiné postavy příběhu, najednou lépe chápeme motivaci všech i jejich vnitřní utrpení. Podobná témata jako v Gileadu - víra, rasismus, chudoba, bigotnost konzervativní Ameriky. Ale zatímco v Gileadu vše sledujeme z pohledu starého moudrého muže, který nikdy netoužil hledat jiné cesty, v Domově se s životem potýká "nezapadající" chudák Jack. Musela jsem si po dočtení Domova znova prolistovat Gilead, i když jsem ho četla docela nedávno, a dohromady mají oba romány prostě dimenzi navíc. Těším se na Lilu.
Dej sa odohráva v období medzi príchodom a odchodom strateného syna, počas dlhých, rozpačitých, mlčanlivých dní, v ktorých sa vracajú prízraky minulosti a s ktorými sa hlavní protagonisti každý po svojom vyrovnávajú. Nádherná, hlboká knižka. Robinsonová dokáže aj ťaživé témy podať spôsobom, že človeka nedeprimujú, ale naopak, dovádza ho k porozumeniu a hlbokému pokoju. Aspoň ja som to tak cítila.
Moc pěkná a výstižná knížka. Jacka jsem si zamilovala a v hlavní hrdince se viděla. Není to knížka co by vás pohltila, ale je moc milá.
Nějak nedokážu odhalit, kde přesně je ukryta síla tohoto románu a čím mě tak zaujal. Možná detailním náhledem do psychologie postav, jejich životní situace (mezidobí, kdy je člověk donucen se zastavit, sebrat, nadechnout a pořešit minulost a rodinné vztahy), možná originálním stylem a krásným jazykem M. Robinson nebo filozofováním o životě.
Každopádně na první pohled opravdu nezáživné téma a děj, ve kterém se toho moc neděje - řešení a opatrnost v názorech a hovorech a až neúpřimné tanečky okolo problému mě semo tamo rozčilovaly, rozjímání o náboženství unavovalo. A přesto se mi knihu nechtělo odložit.
"Doma. Jenže duše si najde domov sama, pokud se vůbec kdy nějakého dočká."
Málokterý autor má tak nezaměnitelný styl jako Robinsonová; stačí pár vět a člověk má jasno, kdo to psal. Přečetl jsem před tím Gilead, a přiznám se, že se mi líbil více. Připadal mi myšlenkově bohatší a na této próze mi vadilo ještě jedno - i když mám psychologické romány rád, tady mi už ta "psychologizace" připadala trochu přehnaná. Skoro žádný děj, jen samé chození po špičkách kolem horké kaše, postavy se berou neskutečně vážně, jako by ani neměly žádný smysl pro humor, pořád se omlouvají (i tam, kde bych osobně žádný důvod k omluvě neviděl). Přesto ve výsledku hodnotím tuhle knihu pozitivně a nelituji, že jsem jí věnoval čas. Svým způsobem je to taková studie dvou (možná i tří, počítáme-li i starého pána) lidí na hraně deprese (či už za ní) z nevyužitého životního potenciálu - a v tom je (pro mne) hlavně síla této knihy.
Vskutku nádherný příběh smíření nezdárného syna se starým otcem, nalezení významu pojmu domov. Něžné, hluboké a filozofující. Tento román, jenž je součástí volné trilogie, považuju za velmi příjemné čtení, které se zaháčkuje člověku až v samé duši.
Štítky knihy
americká literatura psychologické romány
Kniha Domov je v
| Přečtených | 19x |
| Čtenářské výzvě | 8x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 32x |
| Chystám se číst | 28x |
| Chci si koupit | 9x |
| dalších seznamech | 1x |
Knihy přirozeně posuzuji podle toho, jak mi přijdou hrdinové knihy uvěřitelní, jak jejich prožívání koresponduje s mou zkušeností a jak je zároveň příběh chytlavý.
U Domova bohužel oproti zbylým dílům trilogie musím poznamenat, že jsem chování hlavních hrdinů příliš nevěřil a příběh nijak strhující již tradičně není. Přišlo mi, že Jack je přehnaně nepoučitelně zlý, Glorie zas přehnaně přecitlivělá a oba dohromady přehnaně neschopní normální komunikace.
Tím nechci říct, že takoví lidé neexistují, nebo že je příběh nutně umělý, ale prostě se to vymiká mé zkušenosti. Nicméně možná právě proto mi kniha přišla zajímavá a nutila mě k zamyšlení, což rozhodně cením.