Generál Bagration

Generál Bagration https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/134037/bmid_general-bagration-9zP-134037.jpg 3 5 2

Biografie slavného ruského vojevůdce, nejtalentovanějšího žáka legendárního Suvorova nás provede bojišti v Itálii, na Balkáně, na Moravě i na pláních Ruska.

Přidat komentář

stainc
06.01.2022 5 z 5

Přestože se jedná o populárně-naučnou publikaci, dosahovala by úrovně publikace odborné, kdyby byl k textu připojen poznámkový aparát. Prostého „zájemce“ o dějiny, který je zvyklý číst povrchní historické romány, zřejmě nijak zvlášť nezaujme (pokud se vůbec dokáže v textu orientovat), zato pro studující či absolventy historických oborů se jedná o velmi přínosnou studii věnovanou jednomu z nejvýznamnějších vojevůdců carského Ruska.

Autor se mimo jiné věnuje i národnostní otázce v ozbrojených silách mnohonárodnostního ruského státu, přičemž správně zdůrazňuje, že i příslušníci neruských národností carského impéria (samotný Bagration byl potomkem gruzínského panovnického rodu) během svého působení v armádě přejímali ruskou identitu.

„V jeho pojetí nebylo místo pro úzce nacionální stanovisko. V tomto smyslu [Suvorov] ovlivnil i Bagrationa, který, ač původem Gruzínec, o sobě prohlašoval: ‚Jsem Rus! Jsme Rusové!‘“

kingmaker
01.09.2012 2 z 5

Napsat biografickou knihu o vojevůdci může být ošidné, protože se v tom ukrývá několik nebezpečí. Tím největším je, že autor může sklouznout pouze k suchopárnému popisu bojových operací typu-táhl tam, pak táhl tam, statečně bojoval tuhle, nepřítele zahnal támhle. Člověk se pak začne v těch geografických pojmech ztrácet, zvláště když knize chybí mapová příloha, což ostatně považuji za její hlavní chybu. Pokud chce mít člověk nějakou představu, musí mít v hlavě GPS a nebo číst s velmi podrobným atlasem, nejlépe historickým. Popis bojů začne být také po nějaké době trochu monotónní, zejména když podle autora je Bagration dokonalý a nedělá chyby. je škoda, že třeba soukromému životu nevěnoval víc než jednu krátkou kapitolku, protože soukromý život ruského generála byl také zajímavý. Autor také nehodnotí některé kontroverzní Bagrationovi kroky, třeba jeho sprosté udavačské dopisy na Barclaye de Tolly, jehož taktika nakonec vedla k Napoleonově porážce v Rusku. Kdyby velel Bagration a řídil se obvyklou Suvorovovou taktikou-Na bodák vpřed, pak by Rusko jistě prohrálo. Autor tyto dopisy popisuje , to ano, ale hodnocení nepřidává, nechává ho na čtenáři.