Fimfárum
Jan Werich
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/125558/fimfarum-125558.jpg
5
1839
1839
Fimfárum je sbírka pohádek Jana Wericha, obsahující například pohádky Rozum a štěstí, Lakomá Barka, Fimfárum, Jak vyhynuli obři na Šumavě atd. Kniha je určena nejen pro děti, protože i dospělí v ní najdou jakési Werichovo moudro a jeho osobitý styl humoru.
Přidat komentář
Jen pomyšlení na Mistra Wericha ve mně vyvolává extázi, vidím ho a víc neprozradím, nesmí se produkovat myšlení.
Krátce: je to boží.
PS: Ta kniha, /né dnešní doba/.
PS: ...
Tato kniha je naprosto úžasná. I teď s odstupem času jako dospělý člověk vnímám kvalitu pohádkových příběhů. I teď po čase mě kniha naprosto dostala. Jsem velmi rád, že jsem ji mohl opět po letech otevřít a nahlédnout do tajů netradičních pohádek. Werich má osobitý styl, který mně velmi vyhovuje. Musím též doporučit filmy (minimálně 1. a 2. díl), který příběhy vtipně doplňuje za pomocí loutkových postav.
Poslední kousek do seznamu k maturitě. Krásné pohádky s nezaměnitelným Werichovým stylem vyprávění. Možná mi trochu vadil levicový postoj pana Wericha, který byl z pohádek trochu cítit. Ale to se o něm ví. (Viz. filmy Pekařův císař, Císařův pekař, nebo Byl jednou jeden král) Ráda jsem si pohádky připomněla. Čítávala mi je jako malé babička. Pamatuju si i na kreslený seriál. Miluju pohádky a došlo mi že minimálně dvě jsou úplně stejné jako jejich filmové zpracování. Královna Koloběžka První a Tři veteráni. V hlavě mi během čtení hrály písničky z dílny Svěráka a Uhlíře. Které k nim pro mne už naprosto neodmyslitelně patří.
Jsou pohádky dobré, lepší, skvělé, a pak je Fimfárum! Pohádky, které se musí číst nahlas dětem před spaním. Pohádky, jejichž krásný jazyk se v ústech změní v lahodnou manu, která pomalu, líně steče do vašeho hrdla, uspí vaše děti, a vás probudí jako živá voda!
Knížka je skvělá,četla jsem ji,už je to dosti let a stále ji mám v živé paměti,leč vlastniti se mi ji z nějakého důvodu nedařilo a nyní jsem ji s láskou darovala pod stromeček mým milým,kde velké a upřimné radosti nadělila.
Nevím, jak k tomu mohlo dojít, ale Fimfárum jsem poznala až v dospělosti, přičemž jsem se s ním prvně setkala ve formě animovaného filmu, ze kterého si pamatuji několik legendárních scén či písníček, proto jsem se na čtení moc těšila. Až u knížky mě překvapilo, že mj. Tři veteráni i Koloběžka první pochází z dílny Jana Wericha, ale když se zamyslím nad vtipem obou pohádek, vlastně mě to na pana Wericha dost sedí :) Musím říct, že psaná forma mě vůbec nezklamala, naopak vyvolala nadšení - díky košatému jazyku vyprávění, díky vsuvkám z moderního světa, díky humoru. Krásné pohádky, které bezpochyby budu číst svým dětem :)
Fimfárum jsem ráda četla v dětství. Teď jsem se vrátila ke čtení v rámci výzvy.
Krásné, jazykově vytříbené pohádky. :-) Dá se číst stále dokola a neomrzí se. :-)
Klasika všech klasik, když jsme si jednotlivé příběhy/pohádky před spaním předčítali, byla to zábava, a fascinace - s jakou lehkostí Jan Werich používá češtinu, jazyk. :) Obdivuhodné.
Knihu jsem četla několikrát jako malá, moc se mi líbila, ale příběhy jsem spíš brala jako vtipné pohádky. Teď jsem se k ní vrátila díky povinné četbě a už jsem v příbězích vnímala i nějaké ponaučení, která přinášely.
Asi nejvíce se mi vždy líbil příběh Tři sestry a jeden prsten (který jsem měla nejradši i v animované verzi), co se týče jazyka, je pak nejlepší Chlap, děd, vnuk, pes a hrob.
Mám moc ráda Werichova pohádky, které jsem dřív znala jen z gramofonové desky, takže ne všechny. Pak přibyl animovaný film, ale opět nebyly všechny. A teď je mám knižně a s chutí čtu čas od času podle nálady, jako třeba dnes.
Prostě nádhera. Kniha i filmové zpracování a teď čtení jsem si naprosto užívala. Moje topky jsou Lakomá Barka a Až opadá listí z dubu. :-)
Od postaršího člena rodiny, který má jinak Jana Wericha, co se týče umělecké tvorby, v oblibě, jsem slyšel názor, že jeho Fimfárum se mu vůbec nelíbí. Vzal prý krásné známě pohádky, které následně zparchantil a zpitvořil do zrůdné podoby. Sám bych to definoval trochu jinak. Běžnými pohádkami se jistě inspiroval, ale vytvořil naprosto originální pohádky oproštěné o klasickou naivitu a zažitá klišé. Ovšem opřené o důkladnou znalost světa a lidských povah. Vdechl do nich skutečný život ve vší jeho absurdnosti i kráse. Není to školometské, ale přesto poučné. Není to ani smutné (či dokonce depresivní), ale plné srandy!
Ostatně pohádky Jana Wericha považoval, vedle těch Čapkových, za ty nejlepší v české literatuře dokonce i Karel Kryl (více v knize Půlkacíř).
Štítky knihy
pohádky zfilmováno české pohádky
Část díla
- Až opadá listí z dubu 1960
- Chlap, děd, vnuk, pes a hrob 1960
- Fimfárum 1960
- František Nebojsa / Franta Nebojsa 1960
- Jak na Šumavě obři vyhynuli 1960
Autorovy další knížky
| 2008 |  Fimfárum |
| 1957 |  Balada z hadrů |
| 1965 | Osel a stín |
| 1965 | Italské prázdniny |
| 1980 | Kat a blázen |
Fimfárum jsem četla až nyní v dospělosti své dceři. Když jsem často viděla její nechápavý výraz, došlo mi, proč jsem se k tomu vlastně dostala až teď. Pár pohádek (hlavně díky filmovému zpracování) pochopila, ale zbytek je protkán výrazy a politickými narážkami natolik, že to ani pochopit nemůže. Nicméně právě tyto výrazy dost pobavily mě a tolik moudra se skrývá v nenápadnych větách.
“Na světě je zavedeno, ze spousta hloupých si hraje na chytré. Z chytrých, kterých je na světě nedostatek, jen ti nejchytřejší si hrají na hloupé..”
”Malí se často bojí velkých, ale stojí za úvahu, že velice velcí se skoro vždycky bojí nepatrných.”
”Ono asi přijde na to, z jaké výšky se člověk na věci dívá, pomyslil si Paleček a letěl domů.”