Filosofie a politika

A. M. Děborin patřil mezi přední představitele sovětské filosofie dvacátých let dvacátého století. Velký vliv na něj měl G. V. Plechanov, který byl vůdčí postavou nejen v ruské filosofii, ale byl znám i za hranicemi Ruska. Po Říjnové revoluci se Děborin zabýval rozsáhlou vědeckou činností. Přednášel na Sverdlovově universitě, vedl filosofické oddělení Institutu rudé profesury, pracoval v Komunistické akademii a v Institutu Marxe a Engelse, byl hlavním redaktorem teoretického časopisu „Pod praporem marxismu“. Jeho vědecká a literární čínnost byla velmi obsáhlá. Vedle dvou základních monografických prací napsal řadu filosofických článků, v nichž převažují formulace programů, komentáře k filosofickým programům a polemikám a jež jsou poznamenány bouřlivým obdobím po Říjnové revoluci. Přitom však jeho monografické práce „Úvod do filosofie dialektického materialismu“ a „Ludvík Feuerbach. Osobnost a světový názor“ dokazují i velký zájem o dějinně filosofickou problematiku. Tato bouřlivá doba měla také velký vliv na osudy Děborinovy vědecké činnosti. Děborin jako významný vědecký pracovník brzy zasáhl do filosofických diskusí a polemik mezi stoupenci marxistické filosofie a jejími odpůrci, ať už to byli protimarxisté, likvidátoři filosofie či později mechanisté. Tyto spory, které byly zpočátku čistě vědecké a byly řešeny ve svobodných vědeckých diskusích a polemikách, se postupem doby dostaly na pole politické, a tak byli brzy jejich jednotliví účastníci považováni za ideové představitele té či oné politické frakce. To pak v období dogmatismu vedlo k neodůvodněným represáliím a k tomu, že se mnozí sovětští filosofové, a mezi nimi i Děborin, odmlčeli a odešli do ústraní.... celý text