Falešný poplach

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Dost už bylo paniky kolem hurikánů, požárů a mizejících ledovců, říká dánský autor Bjørn Lomborg ve své poslední knize Falešný poplach. Média, aktivisté i politici se shodují na tomtéž alarmujícím poselství, totiž že změna klimatu ničí planetu a my proti ní musíme podniknout drastické kroky. Ke změně klimatu podle autora sice skutečně dochází, není to ale žádná apokalyptická hrozba, k jejímuž odvrácení bude nutné snížit životní úroveň, zdražit základní potřeby a energie, což pocítí především obyčejní lidé. Stačí vzít rozum do hrsti a spočítat si přínosy a náklady, abychom našli řešení, které nezruinuje naši civilizaci a umožní lidstvu přežít. Kniha ukazuje, že takřka všechno, co o klimatické změně slyšíme, je mylné či přímo vylhané. Kromě toho však autor také navrhuje konkrétní kroky, které povedou ke světu mnohem lepšímu pro nás všechny, byť by byl o něco teplejší než dnes....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/482794/big_falesny-poplach-Rhd-482794.jpg 4.615
Žánr:
Literatura světová, Literatura naučná, Ekologie, živ. prostředí

Vydáno: , Dokořán, Argo
Originální název:

False Alarm: How Climate Change Panic Costs Us Trillions, Hurts the Poor, and Fails to Fix the Planet, 2020


více info...
Nahrávám...

Komentáře (6)

Kniha Falešný poplach

los
16. července

konečně odborné (a přesto čtivé) pojednání s jasným názorem, které nehraje na emoce, neplive na názorovou protistranu a kromě jasného, exaktního pojmenování problému navrhuje i možná řešení s jejich výhodami i nevýhodami (uhlíková daň + adaptace + inovace + geoinženýrství + prosperita), vše podložené jak materiálově, tak teoreticky (odborná literatura, vědecké články, zdroje a odkazy na studie, experimenty a prognózy atd. má v knize cca 45 stran)

díky Lomborgovi jsem se dozvěděl (nejen) o důsledcích Pařížské klimatické dohody (2015) a od té doby se mi ježí chlupy na zádech vždy, když někde v médiích slyším o snižování emisí a uhlíkové stopě = nedokážu si představit 2 biliony dolarů ročně, které nás tato smlouva stojí, i když úmluvu ještě nikdo nezačal plnit, ale je to otřesně drahý způsob, jak v ideálním případě zmírnit růst teploty o 0,03 % a získat "dobrý pocit", že se staráme o planetu (tady Lomborg pěkně ukazuje, že jednotlivci ke snížení emisí nikdy významně přispět nemohou, ale je to skvělé společenské téma, které plní média a vede k vytváření nejrůznějších biometrických aplikací)

mohl bych psát dál a dál, každá kapitola něčím zaujme a nutí k zamyšlení...

doporučuju každému, aby tuto knihu přečetl a udělal si vlastní názor

Metroušek
11. června

Výborná, dobře napsaná kniha plná faktů a grafů, kterou jistě politikové berou v potaz při rozhodování o tom, kam budou putovat veřejné peníze. (Dělám si legraci. Kdo by se s ní četl, když alarmisté, lobbisté a média mají takové krásné slogany...) Samozřejmě, že adaptace je základem. Zaujaly mě takové nápady, jako jsou bílé silnice a bílé střechy, nebo třeba standardní jaderné elektrárny. Jenže vizionářství je tak nakažlivé a sexy. A slibem nezarmoutíš. Lomborg a politikové, to je něco podobného jako Hazlitt a odboráři. Přesvědčit je k rozumu asi nelze.


tomasblazek
26.12.2021

Řekl bych hodně pečlivě vyzdrojovaný a názorově vyfedrovaný postoj k revoluční ekologii. Čekám, že se se snad rozvine odborná debata, která Lomborgovu knihu a jeho hlavní teze podrobí kritice. Ty teze jsou tři: , věřme schopnosti k adaptacím, zaveďme tvrdou globální uhlíkovou daň, neodklánějme se však od fosilních paliv a tím vsaďme na přínos prosperity chudých - to vše ovšem s tím, že i dle Lomborga je klimatická změna tvrdým faktem, který musíme prostě jako fakt brát. Doporučuji číst.

klf76
19.12.2021

Vyborna kniha o boji s globalnim oteplovanim. Autor bez hysterickych a hruzostrasnym proklamaci, jak maji ve zvyku zeleni hochstapleri v cele s Gretou, predklada navrhy jak se efektivne vyporadat s globalnim oteplovanim. Jsou to tyhle postupy - mirna a postupne rostouci uhlikova dan (ne jak je ted), zelene inovace, adaptace (lide se uz v minulosti x-krat adaptovali na ruzne zmeny klimatu), geoinzenyrstvi (to je spis hudba budoucnosti) a rust prosperity. Tuhle knizku by si meli jeden patek precist studenti, kteri stavkuji za klima a papouskuji prazdna hesla a kraviny takzvanych expertu, kterym nikdy zadna predpoved nevysla. Misto, abychom vyhazovali penize oknem na zelene nesmysly, jak to delaji politici ted (viz CO2 povolenky nebo primichavani biopaliv do pohonnych hmot). Je lepsi penize utracet efektivne a smysluplne, coz politici ovlivneni ruznymi lobisty a zelenymi hysteriky zatim neumi. Knizku doporucuji vsem, kteri se chteji neco dozvedet a maji hlavu otevrenou a nemaji v hlave zelenou petrzel.

morte
17.12.2021

A víte, co je na tom nejsmutnější? Že autorovy názory ani návrhy nikoho z těch, kdo rozhodují, nezajímají. Může si psát, co chce. Budoucnost EU je zelená, a tak z ní všichni zezelenáme. Přitom největší množství CO2 produkuje ČÍna (10 Gigatun ročně) a USA (5GT ročně). Celý svět dohromady 33 GT ročně. USA proto, že jsou zhýralí .... a Čína proto, že v ní celý svět nechává vyrábět svoje zboží. Takže Čína v tom není tak úplně vlastní vinou. A víte, kolik CO2 vyprodukuje ročně celá EU? 2.9 GT, dámy a pánové. Celá EU dohromady je zodpovědná za 9% celosvětové roční produkce CO2, a přitom tady pácháme ekonomickou sebevraždu. Je to trapný brainwashing a zbytek světa se nám jen směje.

thorir
01. května

„Vyslyšíme-li výzvy zastánců nulového růstu, dopadneme nejspíš tak, že budeme mít méně zdrojů na zdravotní péči, školství i technologický rozvoj. To nás uvězní ve světě, v němž bude mnohem méně zdrojů ke zlepšování lidského údělu. Naplněním tohoto scénáře by se aktivistům za nulový růst podařilo zajistit, že svět bude na konci století jen o něco bohatší než dnes. Náš dramatický pokrok v odstraňování chudoby by se zastavil. Svět by byl mnohem pochmurnější – méně zdravý, méně vzdělaný, méně technologicky pokročilý.“

„Klíčovými argumenty proti geoinženýrství je, že tyto technologie nebudou fungovat, případně, že budou fungovat, ale budou mít negativní důsledky nebo nás odvedou od snižování uhlíkových emisí.“

Zjevení v dnešní klimahysterické době, jinak to charakterizovat nelze. Autor, známý klimatolog, nezaujatě a objektivně kritizuje dnešní alarmistické klimatické hnutí. Jeho na číslech a zdrojích založená argumentace je nezpochybnitelná. Všechny ty dnešní „výkřiky do tmy“ o blížící se klima apokalypse odesílá, tam kam patří – mezi manipulativní lži. Nezpochybňuje měnící se klima, nezpochybňuje roli člověka – jakkoli tohle je stále pouze předmětem konsensu, ukazuje však, že alarmisté „zapomínají“ nebo ve svých predikcích záměrně ignorují několik podstatných faktů. Jeho téměř osamocený hlas volající po přísně racionálním postupu v boji proti klimatické změně, postupu zohledňujícím ekonomické náklady a světovou prosperitu je svěžím vánkem ve světě ovládaném zatuchlými emocemi a strachem. A jakkoli možná ve skutečnosti není osamocen, nikdo další s podobným názorem není příliš slyšet.

Autor trefnými a jednoduchými výpočty a úvahami ukazuje totální pokrytectví světových klimaalarmistů, aktivistů, celebrit, médií, politiků. Jejich prázdná, ale o to hlasitější, gesta, kázání, vyloženou hloupost. Staví na hlavu argumenty hlupáků typu Extinction Rebellion, autistické Grety „You stole my childhood“ Thurnberg, ale i vyloženě nebezpečných fanatiků, o kterých nelze říct, že jsou hloupí, např. Franse Timmemanse, apod. Argumentuje, že jedním z nejúčinnějších způsobů obrany proti vlivu klimatických změn je zvyšování prosperity, a skrze zvyšující se prosperitu zvyšování resilience. Dnes se děje opak, ve jménu klimatických cílů utrácíme nepředstavitelné sumy veřejných peněz, přínos je přinejmenším diskutabilní, reálně možná záporný, a tím že odvádíme takto obrovské částky z veřejných rozpočtů, snižujeme prosperitu, snižujeme resilienci, zvyšujeme citlivost na klimatické změny a roztáčíme tak spirálu dalších a dalších útrat, které nic nezlepší, nikam nevedou, jen přerozdělují peníze do kapes několika málo jedinců … Enormní náklady již začínáme pociťovat v podobě rychle zdražujících energií, což bude mít dopad do všeho. Opatření na osobní úrovni pak vtipně přepočítává na cenu (amerických) emisních povolenek a vše pak vychází směšně neúčinné, hloupé a malé. Ať jde o individuální úspory energie, elektromobily, mýtus vegetariánství / veganství, apod. Aneb: „Když každý udělá něco malého, dosáhneme dohromady jen něčeho malého.“

Ta finanční matematika je neúprosná a z tohoto pohledu ty enormní náklady vynaložené na snižování emisí CO2 na základě jakéhosi pochybného mokrého snu hloupého politika/aktivisty najednou vypadají spíš jako morálně ospravedlnitelný přesun peněz z kapes nás všech, do kapes několika málo jednotlivců / organizací, napojených na klimatické penězovody. Je to zrůdnost. Je mi úplně jedno jak dobře to kdo myslí, ne nadarmo se říká, že cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly. Jakkoliv jsem rozčilen a rozhořčen, nejsem naivní, historie ukazuje, že lidé, kteří dělají podobná rozhodnutí, za své činy nenesou žádnou odpovědnost, za hrůzný dopad svých politik nebudou nikdy náležitě potrestáni, nanejvýš jim bude věnována drobná zmínka v historické síni hanby, až nějaký budoucí historik / ekonom spočítá škody, které po nich zůstanou. A nám, normálním lidem, nezbývá, než je buď defenestrovat, nebo jim platit jejich pomýlené představy a cíle. Čeká nás neradostná budoucnost.

Žijeme v područí hlupáků a jsme obětí iluze narcisů, kteří ve své ideologické zaslepenosti nevidí důsledky svých činů. Je to panoptikum diletantství. Svým zápalem možná ulehčí svému nemocnému svědomí, možná podpoří svou nebezpečnou iluzi, že konají dobro, možná ze sebe mají lepší pocit, to vše za cenu enormních nákladů, zničených ekonomik, rozbité střední třídy, a zcela nulového přínosu ke skutečnému snížení emisí oxidů uhlíku. Jsou to zlí a hloupí lidé, kteří svým dogmatismem a ideologickým zblázněním opět ničí svět kolem sebe, nutí své ideje ostatním pod hrozbou falešných argumentů, nenaplnitelných a nesmyslných apokalyptických vizí, prosté hlouposti. Ano, jsem rozčilen a frustrován bezmocí tváří v tvář lidské hlouposti a bezbřehému fanatismu. Proč mám poslouchat pokrytce, kteří mi z klimatických konferencí diktují, jak mám žít, že si nemám kupovat věci, že nemám jezdit autem, že nemám používat elektřinu, a sami tam lítají soukromými tryskáči, dovolenou tráví na soukromých jachtách s podobně smýšlejícími „celebritami“ a jejich „uhlíková stopa“ za jeden rok je násobně větší než moje a všech mých známých dohromady za celý náš život? Ne, opravdu ne.

Knihu doporučuji všem, mnohým může otevřít oči. A doporučuji přečíst co nejdříve, protože jako ostatní podobné, postavené na současné úrovni znalostí – a sám autor to na mnoha místech naznačuje – velmi rychle zastará.