Eric Clapton - Autobiografia
Eric Clapton
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/498279/bmid_eric-clapton-autobiografia-SeW-498279.jpg
5
28
8
Ikona hudobnej scény Eric Clapton v dojí¬mavom životopise otvorene a úprimne rozpráva o svojom dobrodružnom a inšpi¬ratívnom živote a po prvý raz mapuje svoju profesionálnu kariéru. Eric Clapton sa narodil v roku 1945 ako nemanželské dieťa. Vychovávali ho starí rodičia. Eric nevedel, kto je jeho otcom, a až ako deväťročný sa dozvedel, že žena, ktorú dosiaľ pokladal za sestru, je jeho matka. V puberte mu bola útechou gitara a vďaka mimoriadnemu talentu sa stal kultovou postavou britských klubov. Podieľal sa na vzniku formácie Cream a po jej vyhlásení za „superskupinu“ sa stal celosvetovo uznávanou hudobnou hviezdou. Po dvoch rokoch sa kapela pre konfliktné egá svojich členov rozpadla. Koncom šesťdesiatych rokov si ako hosť zahral s Jimim Hendrixom, Bobom Dylanom, ale aj s Beatles, Rolling Stones a s dlhoročným priateľom Georgom Harrisonom. Práve v čase spolupráce s Georgom sa Clapton zaľúbil do jeho manželky Pattie Boydovej. Táto zdanlivo neopätovaná láska ho uvrhla do hlbokého zúfalstva, dobrovoľnej izolácie a časom prepadol drogám. Začiatkom sedemdesiatych rokov sa mu podarilo závislosť prekonať a zároveň vydal mimoriadne úspešný album 461 Ocean Boulevard s ohromným hitom I Shot the Sheriff. Po ňom nasledoval platinový album Slowhand s dojemnou srdcovkou Wonderful Tonight, tú zložil pre Pattie, s ktorou sa napokon koncom roka 1979 oženil. No netrvalo dlho a Eric vymenil heroín za alkohol, čo uškodilo nielen jeho hudbe, ale prispelo aj k definitívnemu rozpadu manželstva. V osemdesiatych rokoch sa vzchopil, postupne sa zotavil z alkoholizmu a stal sa otcom. No zakrátko mu život uštedril ďalší úder – pri nehode prišiel o život jeho štvorročný syn Conor. Keby sa to stalo v inom období, asi by sa vrátil k drogám. V tom čase však už bol omnoho silnejší, hľadal útechu v hudbe a zložil bolestne nádhernú pieseň Tears in Heaven.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Umění
Vydáno: 2022 , Ikar (SK)Originální název:
Clapton:Autobiography , 2006
více info...
Přidat komentář
Zajímalo by mě, jestli je to překladem, nebo zda je kniha opravdu napsána až takto hovorově... Každopádně skvělá sonda do duše Erica Claptona :-)
Hudbu EC mám ráda, leccos z jeho života jsem věděla. Překvapila mě tak veliká otevřenost, měla jsem pocit, že EC toho na sebe prozradil opravdu hodně. Ale mně nepřísluší hodnotit jeho způsob života.
Knížka se čte dobře, je rozdělená do kapitol podle toho, co důležitého se v Claptonově životě přihodilo. Ke konci vyprávění jsem měla zmatek v jménech, EC uvádí jen křestní (Roger...).
Jdu si poslechnout River of tears.
Erica Claptona jsem vždy uznával jako skvělého muzikanta s pověstí jednoho z nejlepších kytaristů světa. Mám rád některá jeho alba, jako např. Disraeli Gears od Cream nebo Layla and Other Assorted Love Songs. Také se mi velmi líbí některé jeho další písně a rovněž si užívám sledování DVD s jím pořádanými kytarovými festivaly Crossroads.
Před čtením jeho autobiografie jsem o životních peripetiích Erica Claptona již něco věděl, ale i tak jsem byl na jeho knihu velmi zvědavý.
Životní příběh Erica Claptona samozřejmě nemohu soudit. Z jeho knihy vyplývá, že se hudební osobností stal relativně brzy, ale trvalo mu asi padesát let života, než se stal osobností i po lidské stránce. Clapton je ve své knize velmi otevřený, nevyhýbá se žádným tématům a o svých závislostech i jiných nelichotivých věcech hovoří velmi podrobně a niterně. Stejným způsobem popisuje i svůj duchovní přerod ve vyrovnaného a spokojeného člověka užívajícího si život.
Je pro mě těžké hodnotit něčí životopis bez toho, aniž bych prozradil něco konkrétního. Proto napíšu jen to, že autobiografie Erica Claptona je velmi čtivá i přes to, že je psaná hovorovým jazykem. Vřele ji doporučuji nejen hudebním nadšencům.
Clapton je společně se Steviem Rayem Vaughanem nejlepším bluesovým kytaristou všech dob.
Prožil si toho až příliš a přece dokázal ze své zkušenosti vytěžit to nejlepší.
Zažít to co on a přežít...je umění, naopak jeho umění formovalo to co zažil. Po přečtení jeho biografie je těžké jen tak poslouchat.
Těžko se zde hodnotí kniha jako taková, ono to ani nejde, protože nebyla napsána jako literární počin, nýbrž jde pouze o zaznamenání životního příběhu, ne o formu. Na mně to působilo jako kdyby to byl přepis magnetofonového pásku, na který Clapton namluvil svůj příběh, tak vypadá jeho styl. K osahu tedy. Je to docela síla. Já měl Claptona jako jedno ze slušných a seriozních muzikantů, kteří se až na pár excesů vyhnuli typickému životnímu údělu rockového muzikanta - závislost na drogách, alkoholu,..moc jsem toho o něm nevěděl. Na konec to vypadá, že byl jeden z nejhorších co se zmíněného zběsilého životního stylu týká. Trochu mně mrzí, že alba která mám docela rád, nahrával v takovém stavu, kdy byl rád, že udržel kytaru. V podstatě měl štěstí, že se dožil až dneška a možná, že se dožije ještě mnoha let, protože dospěl až kolem padesátky. Život muzikanta je úplně jiný svět, nesoudím ho a jeho muziku budu mít vždy rád.
„Hudba přežije všechno a jako Bůh je i všudypřítomná. Nepotřebuje žádnou pomoc a nezná žádné překážky…“ V době vydání v roce 2007 dvaašedesátiletý Eric Clapton takto končí své memoáry nekomplikovaně a jednoznačně nazvané Autobiografie. Od mnoha jiných hudebních publikací, mapujících kariéru toho či onoho umělce, je jeho vzpomínání niterně osobité, upřímné a poctivé. Od dětských let, přes bouřlivé dospívání, excesemi, drogami a alkoholem nabité hvězdné roky až po postavení vyzrálé osobnosti hudební scény. Clapton píše syrově, přímo a bez kompromisů. Nesnaží se ohromit ani se nepodbízí, přesto vám v některých momentech běhá mráz po zádech. Hudba je neoddělitelnou součástí Erikova života, a tak je v knize i pojímána. Není to bibliografický výčet alb, koncertů či spolupracovníků, ale spíše novela o životě, hudbě, úspěších, nezdarech a především lidech. Nezbývá než pokleknout a vzdát úctu…