Equus
Peter Shaffer
Sedmnáctiletý Alan Strang oslepí šest koní ve stáji, kde vypomáhá jako uklízeč a ošetřovatel. Od soudu se dostává na psychiatrickou kliniku, kde se jeho případu ujímá psychiatr Martin Dysart, vnitřně vyhořelý člověk ve středních letech. Dysart pátrá po motivaci Alanova podivného zločinu a toto postupné hledání vnáší do hry vzrušující, vpravdě detektivní napětí.... celý text
Přidat komentář
Equus je zvláštní hra v tom smyslu, že často dokáže vzbudit silnější dojem, když je čtena, než když je sledována ve špatné inscenaci. Povaha toho, o čem se pojednává, totiž umožňuje v podstatě jediný způsob, jak text funkčně uchopit, a sice pracovat s holým jevištěm, bodovým osvětlením a zcela minimálním počtem rekvizit. To umožňuje soustředit se čistě a jen na postavy a jejich monology nezasazené do kontextu reálného prostředí jsou umocňovány právě tím, že zaznívají ve zdánlivě prázdném prostoru, čímž se daří dosáhnout dojmu jejich absolutní platnosti a naléhavosti. Ono totiž nejde o moc víc než o dějově poměrně řídkou a pečlivě spíchnutou historku podléhající předem určenému konceptu, které hrozí, že při jiném než perfektním zpracování vyzní neskutečně banálně. Což je škoda, neb podobných intenzivních pojednání o temných zákoutích náboženství a lidské duše, o pochybách o sobě a okolním světě je jen málo.
Malokdy mne divadelni hra natolik uchvati, ze zatouzim videt i jeji zpracovani. Tato si me ale ziskala svou hloubkou a peclive rozpracovanou psychologicky orientovanou pointou. Jednoduchy pribeh s komplikovanou povahou hlavniho hrdiny, respektive hrdinu, nabizi na nekolika strankach mnoho. Skutecne trefa, Mr. Shaffer.