Džehenem
Dušan Čater
Autor si za název své knihy zvolil turecké slovo pro peklo. V šesti samostatných, a přesto na různý způsob provázaných příbězích ohledává osudy lidí, kteří se rozhodli žít své životy v cizí zemi. Čater, dnes jeden z nejvýznamnějších spisovatelů střední generace v regionu bývalé Jugoslávie, sice tyto své přistěhovalce umisťuje na území rodného Slovinska, v rozhovoru o knize ale jedním dechem dodává: „Být cizincem je univerzální pozice, ani u nás to není jiné. Nezamýšlel jsem právě Slovinsko vykreslit jako peklo pro imigranty. Chtěl jsem psát o kontaktu mezi různými kulturami, ale také o dotyku rurálního a urbánního, anebo zjednodušeně řečeno o setkávání mimozemšťanů s pozemšťany.“ Přitažlivost těchto povídek vězí v magii prolnutí univerzálního s jedinečným. Banální témata, která se mohou dotýkat každého z nás, jsou zčistajasna nasvícena z netušeného úhlu a toho umí Dušan Čater bravurně využít.... celý text
Přidat komentář
Poté, co mi druhý Karel Ove opět otevřel čtenářská stavidla, jsem šáhl po této drobné knížce a sjel ji za den. Rychle a zběsile 9: Palivo na záchodě.
Džehenem se rozjíždí rychle a není divu, dramata a lá Bohdan Sláma "všichni žijem se slepicema a sme v píči a nebo žijem ve městě a jsme stejně v píči" mají prostě dobrej antickej podklad, protože dřív nebo později se objeví pálenka a někdo šlápne do slepičince. Tak je tomu i tady, z bláta do louže a z louže do hospody.
Jak by řekli fotbalisti, Dušan Čater psát umí a je to hezký, sem tam nějaká dobrá trefa nebo lobík, ale po celou dobu jsem se nemohl zbavit dojmu, že to prostě hrál odzadu na jistotu, se čtyřma stoperama a jen jedním centrem, který si vyjímečně zaběhl po křídle na dobrej pas. Připomínalo mi to chvílemi Arsenal. Línej Mezut koulí vočima, Sanchéz nabíhá do obránců a Wenger přemejlší nad obědem. Víc bych toho ještě před nedávnem nepotřeboval, ale co jsem četl Slobodovo Rubato tak prostě od Farmár hledá ženu čekám i nějakou tu větší hloubku.
Bez ní to není ono a že je někdo v prdeli, o tom nemusím číst knížku. Stačí se vykadit a zjistit, že jsem zase zapomněl koupit toaleťák. True story.
Džehenem
Musím priznať, že som príjemne prekvapený. Túto knihu som kúpil naslepo a bola to správna voľba. Poviedky, hoci začínajú vždy nejako bezzubo a bezfarebne, pochvíľke naberú obrátky a končia jazdou. Dobre vyzerá aj ich čiastočné prepojenie. Skrátka, dobré čítanie.