Dvě knihy vzpomínek
Naděžda Jakovlevna Mandelštam
https://www.databazeknih.cz/img/books/69_/69715/bmid_dve-knihy-vzpominek-661eec3d25602.jpg
5
13
4
Memoáry ženy jednoho z největších rusky píšících moderních básníků Osipa Mandelštama, zavražděného v roce 1938 v komunistickém koncentračním táboře, jsou vedle děl Solženicynových nejsilnějším a nejotřesnějším záznamem z kalvárie, jíž v Sovětském svazu prošli lidé, kteří smýšleli jinak, než kázali režimní běsové. Naděžda Jakovlevna Mandelštamová (1899–1980), vzdělaná, hrdá a nepoddajná kronikářka bezpříkladného duchovního útlaku i vzdoru, usvědčovatelka konformistů a zrádců a uchovatelka manželova uměleckého odkazu, byla majákem svobodného myšlení v sovětském mocenském táboře a obě její knihy, které v jednom svazku vyšly v České republice poprvé, jsou pomníkem i živým dokladem lidí a člověka.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 1996 , AtlantisOriginální název:
Vospominanija , 1989
více info...
Přidat komentář
Do knihy jsem se zvědavě začetl, ale v půlce první knihy (po 180 stranách) ji odložil. Kdo se systematicky zajímá o ruskou literaturu a kulturu, určitě se zde dozví mnoho zajímavého. Je to velmi umě vyprávěný životní příběh manželů Mandelštamových, kteří se osobně znali s velkou částí tehdejší kulturní elity Ruska. Dokud Naďa vyprávěla prostě o jejich životě, různé historky a příhody z 20. a 30. let, bavilo mě to. Zajímá mě toto období ruských dějin a vyprávění je protkané i zajímavými reflexivními postřehy o sovětské společnosti té doby. Problém pro mě nastal ve chvíli, kdy autorka začala zevrubně rozebírat Mandelštamovu kreativní metodu. To by mě zajímalo shrnuto v jedné kapitolce, ale ne rozváděnono do nesmyslných podrobností na mnoha stranách. Za básníka mluví jeho básně. Jak je napsal, do toho mi nic není. Zadruhé, Mandelštamovy básně (ani prózy), které jsem četl paralelně, mě většinou vůbec nezaujaly. Takže k němu jako k autorovi nemám vztah. Zatřetí jsem pozoroval neblahý jev některých ruských intelektuálů (podobné je to např. u Solženicyna): extrémní pokora, hraničící s masochismem, je vyvažována stejně extrémní sebestředností a nafoukaností. Je zde cítit, že Naďa svého muže považuje za největšího ruského básníka své doby, a jak ho popisuje, vypadá to, že se za něj považoval i on sám. S tímto pohledem se neztotožňuji.
Jedinečná kniha vzpomínek, glos, úvah a komentářů, které se dotýkají kruté doby komunistické vlády v Rusku. Pojednání o udavačích, o vzniku Mandelštamových básní, o poezii vůbec, o totalitní moci - to jsou jedinečné a skvěle formulované perly. Kniha je rozsáhlá, ale stojí za přečtení.
Tyto dvě knihy vzpomínek jsou kniha, díky které pochopíte širou ruskou duši, pochopíte Stalina, ale i Putina. Ve svém okolí mám několik Rusů a už trochu rozumím, proč třeba píší tolik dopisů, ve kterých si na něco stěžují ;-) Ale to je jen drobnost - totální devastace člověka totalitním režimem je něco, co v současné České republice vypadá tak daleko ... Ale, přátelé, je to blízko, hodně blízko ...
Dvě knihy vzpomínekKniha Dvě knihy vzpomínek je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 12x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 10x |
| Chystám se číst | 18x |
| Chci si koupit | 5x |
| dalších seznamech | 2x |
Velmi drsně popsaná realita, až jsem měla kolikrát husí kůži z toho, jak je to vzhledem k dnešku aktuální.
Dalším velkým plus této knihy je jazyk a styl, kterým je napsána.
V neposlední řadě obdivuju vhled do ruské kultury, představení některých osobností jinak, než jak jsem je znala dosud.