Důvod k naději: Moje cesta životem

Krásná kniha od výjimečné osobnosti.
Jenom ta naděje se mi v této době nějak vytrácí...

25.10.2025

Kromě hlubokých znalostí přírody, nezdolnou nadějí a pracovitostí mě Jane inspirovala svojí poctivostí sama k sobě a k informacím, které nejsou pohodlné a obrovským soucitem k lidem a všemu živému.

24.09.2025

Bohužel mě kniha nezaujala a nebyla jsem schopná ji tím pádem ani dočíst.

Začátek byl velice slibný a záživný. Později i spousta informací z autorčina života i z jejího pozorování šimpanzů.

Co mi vadilo, bylo neustálé filozofování, přestože mnohé myšlenky byly skvělé. Nebavily mě dlouhé pasáže o víře a spousta dalšího. I styl bych popsala jako zastaralý a pro dnešní, obzvlášť mladé čtenáře, nezáživný.

Pohlazeni. Zajimavy zivot. Pevne nazory. Spousta prace za ni. Hodne nosnych myslenek. Dekuji a verim v nadeji spolu s Jane...

29.01.2025

takto srdečných lidí, jako je paní Jane, je na tomto světě příliš málo... kéž se to jednou změní...

Nebylo to veselé čtení. Poslední kapitoly by měly být povinnou četbou pro všechny lidi.
Jane Goodall má za svou celoživotní práci můj neskonalý obdiv.

Krásná kniha, bohužel ne pro mé ucho dobře načtená. Jane Goodall je velmi zajímavá žena, milovnice zvířat, přírody, planety. Uchovává v sobě víru především v mladé lidi, kteří mají největší potenciál změnit systematické ničení planety lidmi. Věřím v poselství na konci knihy, poslouchala ji a přemýšlela nad ní jsem několikrát.

V každém případě udělala J.G. v životě hodně užitečného, ale tahle kniha k tomu určitě nepatří. Pro mě to je snůška mnoha témat. Ano, podtitul je „Moje cesta životem“, tedy je to asi její životopis. V tom případě by si mohla odpustit nejrůznější agitace, které mi zaváněly stylem „moje pravda je ta jediná správná“. Naprosto nezpochybňuji její přínos ve výzkumu a ochraně zvířat, za to si určitě zaslouží obrovské uznání. Ale za tento svůj životopis ne. Vadilo mi, že se v jednom odstavci věnuje lidoopům, své rodině, aktuální společenské situaci nejen v Africe, historickým souvislostem i následkům kolonialismu, vizím do budoucnosti i filosofuje o své práci. Méně je někdy více a škoda, že autorka asi nezná české přísloví "Ševče, drž se svého kopyta".

Posloucháno na ČR. Obdivuji práci všech těch lidí jako je Jane Goodallová. Úplně mě na konci mrazilo, co všechno vědci v rámci výzkumu dělají zvířatům a jak my svým jednáním přispíváme k ničení naší krásné planety. Knihu by si měli přečíst všichni, jde o to, jestli by si z ní vzali poučení.

Nádherně napsané.

Jane Goodall si vybaví snad každý, kdo se jen trošku zajímá o ochranu přírody, ve spojitosti s primáty, zejména tedy se šimpanzi. Její práce ale není jen o šimpanzích. Díky nim objevila svůj dar šířit naději v to, že dokážeme napravit své chyby a zanecháme planetu budoucím generacím takovou, že se tu bude dobře žít všem živým tvorům a tím pádem i lidem. Podle Jane jsme ji „zdědili od rodičů a máme ji půjčenou od svých dětí“.

Víc ode mne v recenzích.

Obdivuhodná, inspirativní, neskutečná žena Jane Goodall.
Vypráví nám svůj životní příběh od raného dětství, ve kterém se začala formovat její láska ke zvířatům, přírodě a duchovnu. Už od mládí si šla za svým snem, odvážila se podniknout vysněnou cestu do Afriky a s přispěním těch správných lidí a okolností začala objevovat život šimpanzů. Její život nebyl vždy lehký, ale ona vždy dokázala najít důvod k naději v lepší zítřky a tuto naději se snaží šířit dál.
Chtěla bych vyjádřit vděčnost za její práci, kéž by mezi námi bylo víc takových lidí, jako je Jane Goodall.

Velice čtivé dílo s plno zajímavými a inspirativními myšlenkami unitř. Důvodů k naději je v knize nespočet, doporučuji každému, komu není život lhostejný.

Nepíše se mi to snadno, ale čekala jsem od knihy trochu víc.
Na druhou stranu je obdivuhodné, jaké myšlení Jane prosazovala už v roce 1999, kdy ekologie, vegetariánství apod ještě nebylo tak proklamovane téma.
Musí se také nechat, ze její prace, které zasvětila život, je speciální a vytrvani, s jakým obhajuje práva zvířat hodné následovaní. Obdivuhodná žena !

Když se ke mě tato kniha dostala, říkala jsem si,že to bude určitě zajímavé čtení a bylo. Autorka vypráví o svém životě, o její cestě do Afriky, výzkumech a o založení projektu, velice velice krásně napsaná kniha, jen bych si daleko více ráda přečetla něco o šimpanzích,ale to budu muset vzít autorky jinou knihu:) Za mě ale velice přínosná kniha jak o šimpanzích, tak o ekologii

Opravdové díky, čtenářské výzvě, díky níž se mi dostala do rukou tato kniha. Tak citlivě napsané, místy smutné ale i velmi optimistické dílo si rozhodně zaslouží 5 hvězd. Jane měla velmi bohatý život a dokázala do něj vnést tolik dobra. Kéž je na světě více takových lidí, jako ona. I když jak sama v knize píše, každý zde máme nějaké poslání a je jen na nás jak s ním naložíme..

Jane Goodallová je něco jako David Attenborough v sukni. Její životní cesta je neskutečná, a za mě je strašně dobře, že jsou knihy o jejím životě přeloženy i do češtiny! Už je to nějaká doba, kdy jsem Vám představila Knihu o naději, která byla plná zajímavých myšlenek.
.
Důvod k naději je o trochu osobnější. Jane Goodallová je inspirativní dámou, která za svůj život dokázala strašně moc. Velké, neskutečné věci, které předává v úctihodném věku dalším generacím, které jsou ochotny poslouchat.
.
V knize Důvod k naději popisuje svůj život. Začíná od dětství a dostává se přes ty nejvýraznější milníky až k momentu, kde sedí ve svém domě U bříz a vzpomíná na dětství. Opakuje si své vzpomínky a spojuje je se vzpomínkami rodiny.
.
V rámci rekapitulace svého života se vyjadřuje k různým tématům, které za svůj život řešila. Ochrana divoké přírody, zkoumání šimpanzů, ekologie, změna lidské povahy, vegetariánství... A zda mají na této planetě šanci naše děti a jejich potomstvo.
.
Povím Vám, nebylo to rychlé a veselé čtení. Uznávám, že nějakou naději mi kniha přinesla, ale hlavně mě donutila se zamyslet nad tím, jak žijeme. Jak můžeme pomoci, jak moc jsme se změnili... A byla místa v knize, kdy mi bylo vyloženě úzko.
.
Příjemným bonusem jsou fotografie. U kapitol černobílé, uprostřed knihy je příloha na lesklém papíře, obsahující barevné fotky. Samozřejmostí jsou popisky!
.
Ale i tak musím knihu hodnotit pěti hvězdami, protože věřím, že může někomu otevřít oči. Donutit přemýšlet o světě kolem sebe. Bylo to zajímavé a silné čtení, na které jsem netlačila a proto mi trvalo dlouho. Ale myslím si, že je to jedna z knih, u které můžete klidně strávit týdny... Zaslouží si čas!

Není náhodou, že se mi tato kniha dostala do rukou dostala v době, kdy hodně přemýšlím o společnosti a vyrovnání se s vším tím hnusem, který přináší. A ani není náhodou, když jsem zjistila, že v Bournemouth, kde Jane žije (střídavě od svých 7mi let), jsem letos už 2x byla a čeká mě tam další cesta. (Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že ji zná málokdo z místních).
Je to kniha, ve které autorka popisuje své dětství, život, názory na mnohé události a především životní filozofii a důvod nejen k naději, ale i důvod k životu po mnohém násilí, kterého byla svědkem.
Neuvěřitelně moudrá žena.
A dobrá spisovatelka.

V dětství jsem přečetla nepřeberně knih od Geralda Durrella, mám ráda popularizační knihy od německého lesníka Petera Wohllebena, tak není divu, že jsem sáhla i po této knize od Jane Goodallové. Co mě osobně bylo blízké, byl vztah Jane Goodallové k lesu, téměř spirituální vnímání krásy přírody, momenty mystického uvědomění, kdy píše, že prales či les je pro ni tím nejduchovnějším místem. Jane Goodallová oplývala nejen neuvěřitelnou houževnatostí a zaujetím jít si svou cestou (a pěkně velkou dávkou štěstí), v čemž může být inspirací pro mnohé, ale i vysokou emocionální inteligencí, což využila při pozorování přírody či života šimpanzů. Myslím, že právě vysoká emocionální inteligence spolu s pocitem odpovědnosti poté, co si Goodallová udělala již dostatečně známé jméno ve světě vědy, vyústila v to, že se začala plně angažovat v ochraně přírody. Poněkud stylizovaný životopis tak volně přechází v jakousi agitaci za záchranu přírody a této planety, kdy každý může svým málem přispět. Zajímavých momentů se v knize ale nachází více např. popis tzv. kulturní speciace (str. 141 a násl.), úvahy Jane Godallové o vědě a náboženství (str. 183 a násl.), o etické stránce pokusů na zvířatech (str. 224 a násl.) či vůbec morální stránce našeho zacházení se zvířaty (str. 228 a násl.) atd. Za ta léta, která strávila Jane Goodallová v Gombe, byla očitým svědkem mizejících pralesů, přesto se podle mého názoru vědomě rozhodla dát přednost naději před zoufalstvím, svým čtyřem důvodům pro naději (viz str. 237 a násl.) a bojovat ze všech sil za záchranu toho, co od dětství miluje, tj. divoké přírody a v ní žijících živočichů.