Duše zvířat

Víte proč si zvířata hrají? Jaké jsou jejich sny a fantazie? Jak vypadá svět jejich očima? Jak blízké jsou jejich prožitky těm našim? Proč možná sloni pohřbívají své mrtvé? Co nutí ptáky zpívat a jeřáby tančit? Oceňují zvířata umění? Znají rozdíl mezi dobrým a zlým? Prožívají strach nebo úžas? Tato kniha zkoumá rozsah, v jakém mohou být zvířata našimi průvodci, duchovními přáteli a společníky na cestě životem a v jakém s námi sdílejí věci, jež nás činí nejhlouběji lidskými. Každá kapitola pojednává o určitém konkrétním aspektu života zvířat. Gary Kowalski ve své knize kombinuje příběhy jež zahřejí u srdce se seriózní vědou, aby ukázal, že ostatní tvorové nejsou předměty bez citů a rozumu, nýbrž myslící, cítící bytosti s vlastním duchovním životem....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/31_/31279/duse-zvirat-31279.jpg 4.410
Originální název:

The Souls of Animals (2009)

Žánr:
Literatura naučná, Příroda, zvířata
Vydáno:, Emitos - Tomáš Janeček, Emitos - Tomáš Janeček
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (3)

Přidat komentář
Ashi
21.10.2015

Kliha pojednává o schopnostech zvířat. Nutí čtenáře připustit že jsou zvířata úžasná a více "lidská" než čekal. Kniha psal kněz proto je psána trochu duchovnějším způsobem než bych ji čekala od zoologů. Činnosti jako hru, péči o potomstvo zde vysvětluje duchovně a krásně, ale z biologického pohledu se to tak zajímavě nevysvětluje. Zatímco zde je mezi zvířecími partnery láska, biologicky se považuje spolupráce patrnerů jako výhodná strtegie o péče o mláďata. Mě se kniha moc líbila a věřím, že mnoham lidem mlže pomoci změnit poheld na zvířata.

Kolaloka
23.08.2015

Do knihy se vůbec nepouštějte, pokud se nechcete stát vegetariánem...
Ne, o vegetariánství tam není ani zmínka (a já vegetarián nejsem). Ale když se člověk dočítá, jakých citů jsou zvířata schopna, jak některá oslavují zrození a oplakávají smrt, že jsou schopna vytvářet umění a obdivovat se kráse, trošku ho to nahlodá, jestli může něco (někoho) takového vůbec pojídat...

whack
03.10.2014

Rozhodne nejde vôbec o žiadnu odbornú literatúru a autorove príbehy ani nie sú veľmi overiteľné, ale to v tomto prípade naozaj nevadí. Občasné poľudšťovanie zvierat môže byť vo výsledku niekedy kontraproduktívne, no autor to myslel dobre, chcel poukázať na to, že zvieratá majú v sebe oveľa viac, ako sme ochotní si pripustiť. Najzaujímavejšia pre mňa bola kapitola 6 (Evoluční etika), v ktorej sa spomínajú cesty Charlesa Darwina a jeho pozorovania, ale aj posledné dve kapitoly, ktoré sú najobsiahlejšie a zhŕňajú to najdôležitejšie o tom, o čom chcela kniha povedať.