Dům z hlíny
Woody Guthrie
Dům z hlíny je jediný dokončený román legendárního amerického zpěváka a skladatele lidových písní Woodyho Guthrieho. Autor jej začal psát koncem třicátých let a dopsal v roce 1947; pak se kniha na mnoho let ztratila a byla znovu objevena teprve nedávno. Je to lyrický, autentický a působivý portrét chudé a těžce pracující farmářské manželské dvojice, která se zoufale snaží překonat nepřízeň počasí a další překážky v podobě mocných ničivých sil za katastrofálního sucha a prašných bouří na texaských pláních v třicátých letech; a je to i příběh o snech obyčejných lidí a o jejich hledání lásky a smyslu života ve zkaženém světě. Tike a Ella May Hamlinovi se marně snaží farmařit na vyprahlých pláních v severním cípu Texasu. Žijí v polozbořené dřevěné chatrči, která nedokáže vzdorovat divokým rozmarům počasí, a Tike proto touží po bytelnějším příbytku, jenž by je před zrádnými přírodními živly ochránil. Z příručky ministerstva zemědělství ví, jak postavit dům z nepálených cihel, odolný proti vichru, prachu, dešti, mrazu, ohni i termitům, jenže Hamlinovi nevlastní půdu, kterou obdělávají. Jsou jen nájemci farmy a kvůli okolnostem, jež nemohou a nedokážou přemoci – jako majitelé půdy a rančů anebo banky –, pro ně „dům z hlíny“ zůstává jen nedosažitelným snem.... celý text
Přidat komentář
Velmi dobře se to četlo a doporučuji jako doplněk ke Steinbeckovi. Mluví z toho osobní zkušenost.
V tomto příběhu nejde ani tolik o děj, jako o syrově autentické vykreslení atmosféry místa, vztahů i doby. Však se v doslovu, který je významnou součástí knihy, dozvíme (pokud nám to ještě nedošlo :-), že se jedná o metaforu kapitalistického drancování anebo, že "Dům z hlíny je v podstatě meditací nad tím, jak chudí lidé hledají lásku i smysl života ve zkaženém světě, kde bohatí ztratili veškeré morální zábrany."
O tom, že byl Woody socialista a možná utopický a že znal život chudých lidí a měl pro ně pochopení, se nedá pochybovat, byť se s jeho pohledem na svět asi každý neztotožní. Ale třeba šlo o proroka... Že se současné politické systémy vyčerpaly a změny budou nutné, je dost pravděpodobné.
Knihu jsem si vybral k četbě, protože jsem kdysi viděl film podle jeho autobiografie Cesta ke slávě.
Autorův styl psaní se mi líbil. Škoda, že se Woody nepustil do rozsáhlejšího díla.
Polemizoval bych jen s tím, že Dům z hlíny je román (jak říká tetička Wiki: "nutnou vlastností románu je, že rozvíjí příběh několika směry..."). Spíš jde asi o novelu.
Dům z hlíny
Toto je velmi zvláštní kniha, která však zasluhuje pozornost, jelikož dobře modeluje lidské charaktery, byť nijak megalomansky ale spíše komorně, v souladu s přírodou, s její pravou tváří, která s námi a nás čaruje jako na pergamenu. Jazyk je takový citový a v některých pasážích připomíná až zpěv ale zároveň umí slova trefně vyjádřit siruace,
emoce, i atmosféru někde až v hrubých obrysech, ale velice živě.
Uslyšíte vítr, uvidíte prach, ucítíte svízel když se vám půda vzpírá, zároveň však pocítíte živočišnou lásku, veselí i strach, jak se v tom všem snaží žít..a s Ellou protrpite úplně všechno...
Muž
Žena
Dítě
Prach, vítr, holé severní texaské pláně...
Možná by si kniha zasloužila víc subjektivních komentářů nikoliv jen citací ze zdrojů, které se ke knize vyjadřují, nějaký dojem s dotek.
Je to totiž kniha která vás svým zabarvením přenese TAM, vzbudí ve vás celou paletu emocí a radosti z živých postav, které možná svérázným způsobem líčí dost osobní příběh.