Drákula

Tuto asi nebudem úplne objektívna, pretože sa jedná o moju srdcovku od detstva :) čítala som ju asi 10x

Keď som mala 12 rokov som si ju priala k meninám (už vtedy som bola milovník spooky tematiky), a potom ju tajne v noci čítala pod perinou a svietila si mobilom, ach :) to bola atmosféra, najmä počas scény na cintoríne. Veľmi príjemne som sa bála ešte niekoľko mesiacov po prečítaní.

Dnes, zvlášť ak ju čítate ako dospelí milovníci hororov sa báť asi nebudete, ale garantujem vám, že ak ju budete čítať v tej správnej atmosfére - čiže sami doma, v noci, ideálne počas búrky budete mať čitateľský "orgazmus".
Dracula je hororová legenda, ktorá vznikla práve v tomto diele

Ze začátku bylo těžší se začíst, ale protože rámcově příběh znáte, chcete vědět podrobnosti. Nu, nečetlo se mi to lehce,ale vytrvala jsem a udělala jsem dobře. Jazyk odpovídá 19. století. Spoustu detailů už jsem si nepamatovala. Vydání Hanackeho nakladatelství bylo ovšem tiskově velmi slabé a na začátku chyběly vytištěné dvě strany. Nedoporučuji Vydání, které má na obálce plešatého upíra s pařátem.
Co se ale nedá upřít je genialita námětu příběhu o netvorovi,který vlastně neexistoval do doby, než ho Stoker stvořil. Od té doby je z něj hororový kult přežívající víc než sto let. Legendární strašidlo, které nemá mnoho obdob.

Dala jsem si to k " Halloweenu". No, je znát, že to bylo napsáno před staletími... Je to klasika, ale dneska jsme již odkojeni " jinými masakry" ..

Draculu jsem neviděla ani dříve nečetla. Výzva mě tedy nakopla, abych si toto legendární dílo přečetla. Pro mě to byl průměrný zážitek. Nelíbila se mi forma (deníků a memorand). “Duchařinu” v knihách nevyhledávám, takže i se samotným příběhem jsem lehce zápasila. Nakonec jsem ale dočetla a nelituju těch 600 stran, kterými jsem se ale louskala na své poměry neskutečně dlouho.

Tato klasika hororového žánru mi hezky zpříjemnila baboletní víkend. Upíří příběh, jehož je tato kniha předlohou či inspirací, jsem viděla či četla již ve vícero podobách ve filmovém i knižním zpracování, ale toto je prostě ten základ. Knihu jsem si tentokrát vyslechla v audio verzi ve skvělé interpretaci pana Soukupa, přičemž volba knihy mi ladí do prvního tématu letošní ČV.

Jedinečný a poutavý příběh. Myslím ale, že děj je na vkus dnešního čtenáře poněkud natahovaný a obsahuje pasáže, které jsou pro posun děje zbytečné, ale rozhodně ne nezajímavé. Celkově se kniha četla moc dobře. Líbil se mi styl psaní - kniha je napsaná jako "román v dopisech". Mohli jsme tak nahlédnout do myslí jednotlivých postav. Jinak musím přiznat, že jsem během čtení stále čekala nějaký plot twist, kdy by se například jedna z hlavních postav stala padouchem, protože se mi nezdálo, že jsou všechny hlavní postavy tak šlechetné a zcela "bez poskvrnky". :-D A nakonec jsem zjistila, že padouch je od začátku do konce skutečně jen jeden. :-)

Četla jsem po x letech, ale moje tehdejší nadšení se nějak neopakovalo....

Draculu, jedno z nejznámějších a nejúspěšnějších děl klasické hororové literatury, které autor Bram Stoker poprvé vydal v roce 1897, jistě nemusím dlouze představovat. I mně byl příběh tak znám, až jsem si myslela, že jsem ho v minulosti četla - ale při této četbě jsem teprve zjistila, že jsem znala maximálně nějakou zkrácenou verzi ze školy, a o kolik jsem vlastně doposud přicházela!
Vyprávění je psané formou dopisů a deníkových záznamů skupiny přátel, kterým cestu zkříží nejznámější upír hrabě Dracula a oni se rozhodnou ho navěky zničit. Navzdory svému stáří příběh působí nadčasově, skvěle buduje atmosféru, a i když hlavní události dobře znáte, přesto vás donutí ke strachu a napětí. Ačkoliv děj někdy plyne pomaleji, kniha se čte velice dobře. Závěr je naopak poměrně rychlý - čekala jsem akčnější a propracovanější závěrečný souboj s hrabětem. V dnešní době mě také pobavily šovinistické poznámky mužských postav o silné ženské hrdince Mině Harkerové (např. poznámky ve stylu, že ačkoliv je pouhá žena, dokáže přemýšlet jako muž a má "mužský mozek"), ale bez její pomoci a důvtipu by však ostatní Draculu nedopadli. I přes pár těchto maličkých nedostatků si však toto klasické dílo zaslouží plný počet hvězdiček. Na závěr musím také vyzdvihnout nádherné bookporn vydání od nakladatelství Argo se sametovou obálkou, ilustracemi od Františka Štorma a nádherným poetickým překladem od Tomáše Korbaře.
Doporučuji jako kultovní klasiku, která inspirovala mnohá další literární, filmová a jiná umělecká díla. Přečíst si Draculu je povinnost, a to nejen pro fanoušky hororů!
Hodnocení: 5*

Tento komentář také najdete na mém bookstagramu @knihy_a_kava :)

Příběh sám o sobě skvělý. Ale příšerně ukecaný a trpící nadbytkem slov a informací. Zdlouhavé popisy duševních chorob, opisování osobních deníků na stroji, vzájemně čtení deníků, půl roku plánování než ho konečně jdou zneškodnit …..

Nicméně stále a pořád je to dílo, otevírající dveře dalším generacím upírů. Každý začátek je těžký, takže nebudu házet Draculu do žita.

Skvělá klasika, kterou by si měl každý přečíst. Taková náladová hrdinská viktoriánská atmosféra s krásně propracovanými postavami a popisy Anglie i Transilvánie. A samozřejmě tak trochu gotický román s prvky nadpřirozena. SPOILER: Do Whitby, kde se příběh částečně odehrává jsem měl to štěstí se podívat. Hřbitov má jedinečnou atmosféra a opravdu fascinující výhled popsaný v knize. A hlavně neuvěřitelná scéna s lodí za bouře, která nepoškozená bez posádky vpluje do zálivu je opravdu založena na historické události, kterou se autor inspiroval.

06.08.2025

Dracula mě vždycky děsil. Teď už je to pro mě taková klasika.

Klasika, ktorá nikdy nesklame. Tá atmosféra, ten dej, tie zvraty... Veľmi zaujímavo podávaná cez rozličné postavy.

Zvláštní kniha, která ve mně zanechala trochu zklamání.
Deníkový zápis mi příliš nesedl, hlavně protože kniha tak má hodně vypravěčů a jsou přikládány dopisy a sdělení, která nejsou zajímavá. Vnitřní monology byly příliš dlouhé a dějové pasáže a dialogy příliš krátké. Bavil mě prostředek knihy, který je hodně mysteriózní, ale hodně pasáží se vleče. Dracula jako takový nebyl tak zajímavý, jak kniha slibuje.
I přesto hodně scén se mi velmi líbilo, bohužel kniha má i spoustu nedostatků.

Drákulu jsem viděla jako film s Winonou Ryder a Garym Oldmanem coby Drákula.

Knížka byla úžasná. Trochu jsem bojovala s deníkovým zpracováním, ale když si člověk zvykne, čte se to samo.

Sice stará klasika, ale mohu jen doporučit. A děkuji výzvě, bez ní bych po téhle knížce nesáhla.

Klasika, ku ktorej sa rada vraciam :)

Když jsem Draculu četl poprvé, byl jsem překvapen způsobem vyprávění pomocí promyšlené koláže deníkových záznamů, novinových výstřižků a dopisů. Na svou dobu, a vlastně i v současnosti, velice novátorský a originální přístup, i když někdy malinko násilný. Nyní při druhém čtení jsem zase překvapen, jak moc věrné je Coppolovo filmové zpracování knihy z roku 1992. Pravda, romantická linka transylvánského hraběte a Miny v knize není, a i ve filmu je těžko uvěřitelná, ale jisté náznaky jiného pohledu na hraběte a jeho úděl jsem v knize našel a chápu, co vedlo tvůrce filmového scénáře k jeho napsání. Fascinující je zfilmování i takových detailů, jakože Jonathan Harker zešediví nebo, že při honbě na Draculu se naši hrdinové ohánějí tehdy moderními winchestrovkami. Snad proto jsem si při čtení Minu představoval jako Winonu Ryder, Jonathana jako Keanu Reevese a hlavně Van Helsinga jako Anthony Hopkinse. Kniha je dnes naprostá klasika, přesto i tak dokáže na řadě míst překvapit a přes notoricky známý děj stojí určitě za přečtení …

05.05.2025

Knihu jsem četla už dost dávno. Nyní jsem si dala opáčko, tentokrát poslechem a opět mě nezklamala. Známý příběh. Děj odsýpá, je to fajn čtení. Namluvena výborně.

Dost osobitý styl vyprávění příběhu, něco mezi deníkem, pročítáním kroniky (deníky a dopisy ostatních protagonistů příběhu) a pátráním mě plně vtáhl do děje, že jsem spolu s Jonathanem postupně se přibližoval znepokojujícímu až děsivému poznání.
Kdo má rád tuto tématiku tak doporučuji animovaný seriál Castlevania, nebo hraný Penny Dreadful (kde je těch různých potvor (vlkodlak, čarodějnice, Dorian, Frankie,... možná občas až moc), atmosféru má výbornou.

Konečně jsem se ke knize dostala. Je to klasika, deníkovitý styl je napínavý, je to ponuré, tajemné a děsivé, nicméně čtení je to náročné a odsýpá pomalu.