Dom na Piatej avenue
Candace Bushnell
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/147023/bmid_dom-na-piatej-avenue-COt-147023.jpg
3
108
21
Piata avenue v New Yorku je skvelá adresa, bývajú tam, prípadne sa o to usilujú hrdinky tohto románu. Schiffer Diamondová, herečka tesne po štyridsiatke, všetkých urputne presviedča, že v prípade žien, ktoré majú štýl v krvi, vek nehrá úlohu. Rozmaznaná a sebaistá Lola sa snaží stoj čo stoj dostať medzi obyvateľov Piatej avenue 1. Annalisa do vyšších kruhov patrí, no v podstate nimi opovrhuje. Zatrpknutú Mindy, ženu neúspešného spisovateľa, prestáva baviť úloha živiteľky rodiny. A v „jednotke“ žije aj krásna a inteligentná Enid, ktorú jej stĺpčeky plné klebiet vyšvihli až do apartmánu na najvyššom poschodí, odkiaľ všetko vyzerá trochu inak ako v bežnom svete...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2011 , Slovart (SK)Originální název:
One Fifth Avenue , 2008
více info...
Přidat komentář
Dobře napsaná kniha. Moc mě bavila. Rozplétání vztahů s obyvateli "jedničky". Příjemné počtení nejen na léto. Doporučuji.
Opět skvělá kniha, tato autorka mi prostě naprosto sedne. Moc ráda si čtu příběhy ze život na Manhattanu a tyto jsou navíc velmi hořko-sladké. Nečekejte přeslazený románek s americkým koncem, spoustu peněz, romantiky a zábavy. Toho se v této knize opravdu nedočkáte. Zato zde najdete smrt, nenávist, intriky, bohatsví (které vás ale zkazí), psychické problémy, manipulaci, nevěru... no myslím, že dál už vyjmenovávat nemusím, je toho až dost.
Candace Bushnell píše přesně tím stylem, který mě nutí číst dál a dál, až 440 stran dlouhou knihu přelouskám, ani nevím jak. I přesto, že byla tato kniha "nabušena" velmi náročnými tématy, četla se mi velmi dobře a s lehkostí. Nezapůsobila na mě tak, že by mě psychicky vycucala, což oceňuji. Naopak pro mě byla takovým pohlazením, protože jsem si říkala, že když máte "všechno" může vás to naprosto zničit. A asi je lepší, když si naopak člověk projde "dnem" a má všeho tak střídmě, protože pak si života a všeho kolem sebe váží mnohem víc.
Ale nebojte se, není celá kniha pouze tak "temná", jak to z mého komentáře nejspíš vyzní. Dočkáte se i pár happy endů, které vás nejspíš potěší. :-)
Pro mě je to báječná kniha, už asi 5. od této autorky a moc se těším na další!
Tato kniha mě nenadchla. Četla jsem od autorky knihu Džungle rtěnek, ale ta byla nesrovnatelně lepší. Všechny postavy byli namyšlené, nadurděné a zpovykané. Žádný děj a ten konec..No...Čekala jsem od knihy více, takže je to pro mě docela zklamání.
Takový průměrný oddechový román pro ženy, akorát na léto. Dalo se u toho skvěle vypnout a na chvíli vypustit starosti a jen číst o "starostech" boháčů v New Yorku, ač mi tohle téma blízké není. Četlo se to tak nějak samo.
Asi není důvod se rozepisovat, přečteš, odložíš, potom zastrčíš někam daleko a zapomeneš, že knihu máš. Jinak, ale na jedno přečtení proč ne? Rozhodně u toho člověk nemusí přemýšlet, prostě čte a ono to nějak dopadne všechno.
Taková průměrná kniha pro ženy.. Není mi úplně blízké prostředí amerických boháčů a asi i proto mi kniha úplně nepřirostla k srdci. Napsáno docela čtivě, ale děj nijak strhující.To, že většina postav byli sebestřední sobci bylo až trošku depresivní.
Nebylo to špatné, do knížky jsem šla bez jakýchkoli očekávání, oddechová ženská literatura :-). Jen mi není blízký svět, ve kterém se děj odehrává, bohatí Američané, herci, spisovatelé apod., kteří žijí na dobré adrese a prožívají situace, které běžný člověk moc neokusí. A jediná středostavovská rodina v domě není líčená moc sympaticky.
Bushnellová je pro mě experiment. Chtěla jsem zjistit, proč je pro řadu čtenářek tak přitažlivá. Nedivím se - autorka má talent na popisy luxusního prostředí a jeho komponent: módy, nábytku, výstředností. Připomíná, jaké je mateřství oběť (možná ani tak ne v Domu na Páté, jako v Džungli rtěnek), že ženy mají právo na kariéru a dobrý sex, a nabádá k pochopení nad ubohými muži, jenž prožívají svou krizi středního věku. Jistě, v rámci té hlásané emancipace mají i její hrdinky sem tam vrásku na čele - ale omlazuje je jejich vlastní moc a nadvláda. Které ženě by nelichotilo číst tak povzbudivé vyznání...
Vypravěčským talentem si mě autorka získala. Píše poutavě, svěže, uvěřitelně. Ví, co dát čtenářům, aby si užívali četbu. Předhodí jim postavy, se kterými se bez problémů ztotožní a ty, kterými by se chtěli stát. Zkrátka to umí - ale jak celkem sebeironicky zachytila v knize - jde o byznys, ne o literaturu.
Kniha mě vůbec nenadchla, ale někomu se to může líbit. Kniha mi přišla jako podrobný popis činností obyvatelů jednoho domu.
No, opravdu oddechové. Až moc. Většina postav mi byla krajně nesympatická. A to, že autorkou je paní, která stvořila Sex ve městě, jsem se taky dozvěděla až později, jinak bych si to asi ani nepůjčila. Ale stalo se, jedeme dál. Jiné knihy tohoto druhu jsou aspoň napínavé, ale tady ani to ne. Vážně hrozná slátanina.
Oddechovka. Žádná pecka, ale docela čtivá kniha plná různých životních osudů jednoho domu. Určitě jako letní oddechovka se dá. Žádná náročná četba, ale neurazí.
Celkem příjemné, oddechové čtení ze zajímavého prostředí. Od knihy jsem očekávala nenáročné čtení na prázdniny, a to zcela splnila.
Pro mě byla kniha velmi příjemná, lehká a hezky se četla. Nic pro náročného čtenáře, ale určitě stojí za přečtení.
Knížka mě nijak zvlášť neuchvátila a přišlo mi na škodu, že některé příběhy postav nebyli více rozvinuté.
Nenáročné, ale pěkně se to četlo. Jen ze začátku jsem se hodně ztrácela v množství postav.
Ze začátku je kniha trochu zdlouhavá. Člověk se musí seznámit s postavami, ovšem pak už to nabere ten správný směr. Kniha se mi líbí. Jen si autorka mohla odpustit reference ke svému "veledílu" Sex Ve Městě.
Štítky knihy
domy, vily, rezidence Manhattan (New York)
Autorovy další knížky
| 2009 |  Sex ve městě |
| 2010 |  Deníky Carrie B. |
| 2010 | Džungle rtěnek |
| 2011 | Léto ve městě |
| 2012 | Dům na Páté avenue |
Autorka sexu ve městě se opět předvedla v tom, co dělá nejlépe. Mnoho, mnoho postav, spousta, spousta řečí, nějaká ta lechtivost a to je tak vše. Na nějakou jinou atrakci asi nemá, každopádně jsem ji neobjevil – moje chyba. Nějak mne problémy amerických milionářů nezajímají a v zápletkách jsem se ztratil. No, nemůžu všemu rozumět a vše se mi také nemusí líbit, že.