Dívka s vášní pro indigo

Máme tu rok 1739, kdy je Elize Lucasové jen 16 let, a přesto ji její otec svěří správu rodinných plantáží, zatímco on sám musí odjet. Její matka si nepřeje nic jiného než se vrátit do Anglie, ale Eliza se s horlivostí pustí do přiděleného úkolu. Když pak zjistí, kolik se platí za indigové barvivo, tak začne věřit, že to je přesně to, co potřebují, aby se vyplatili  z dluhů. Jenže na to potřebuje někoho, kdo ví, jak se to pěstuje, a navíc ne každý stojí při jejím úsilí při ní…
 
Přiznám se, že jsem nevěděla, co od knihy čekat a chvíli mi trvalo, než jsem se začetla, ale pak jsem Elize fandila, obdivovala jsem její houževnatost a odhodlání, které prokázala. Neznala jsem ji, ale autorka dokázala stvořit příběh, který její život přiblížil a lidé mohou tuhle ženu, která přispěla k emancipaci budoucích Spojených států poznat. Je vidět, jakou si s tím dala práci, co všechno si o Elizině životě zjistila a úžasné bylo, že něco z toho zde i použila, jako například její korespondenci.
 
V poznámce autorka napsala " ... pokud dokážu sepsat příběh Elizy Lucasové tak, abych vystihla její duši i odhodlání a dostala ji zpátky do obecného povědomí, je nezbytné to v zájmu ostatních udělat ... " a minimálně u mě se jí to povedlo. Hned po dočtení jsem si ji i vyhledala, abych se dozvěděla víc a případně i doplnila to, nad čím jsem u čtení dumala.

Tak jak autorka uvedla v poznámce - " ... pokud dokážu sepsat příběh Elizy Lucasové Pinckneyové tak, abych vystihla její duši i odhodlání a dostala ji zpátky do obecného povědomí, je nezbytné to v zájmu ostatních udělat ... " - tak mohu jen potvrdit, že se jí to dokonale povedlo.

O Elise Lucas jsem toho četla už hodně, ale tohle je první zbeletrizovaný příběh o jejím životě. A líbil se mi vážně moc. Oceňuji přidání romantické linky, která tomu dodala šťávu, a jsem ráda, že se díky knize dozví lidi něco víc o tomhle období života v jižní Karolíně a o tom, jak těžké to ženy tehdy měly.

Krásný příběh, skvěle napsaný. Nemohla jsem se od knížky odtrhnout.

Tahle kniha pro mě byla velkým překvapením, ale i trochu zklamáním. Začnu tím pozitivním - to je rozhodně téma a vybraná historická osobnost Elizabeth Lucas Pinckney. Její příběh snad po beletrizaci přímo volá. Šestnáctiletá dívka spravující plantáže, snažící se šest let přijít na to, jak úspěšně pěstovat indigo, odmítající bohaté nápadníky...v polovině 18. století, kdy ženy ani nemohly vlastnit majetek. Toto téma mi přišlo i dobře zpracované - i ta myšlenka, že indigo je jakousi cestou k vlastní nezávislosti. Možná si ještě autorka mohla pohrát s postavou Eliziny matky - tedy s tím, že sama Eliza vlastně nic nemá (pokud by jí otec explicitně neodkázal nějakou rentu, žila by toliko z dobročinnosti svých bratrů) a že představy, že když prorazí s indigem, tak jí bratr svěří správu plantáží, byly poněkud naivní...To, co mi ale knihu doopravdy kazilo, bylo to, jak se autorka strašně úporně snažila vylíčit Elizu jako "hodnou otrokářku". Myslím, že i proto byla do příběhu zakomponována postava Bena. Snad měla autorka strach, že když by ji nevykreslila zcela pozitivně, že by se příběh nelíbil. Reálné postavy ovšem nebývají černobílé. Stejně tak by bylo fajn věnovat více prostoru postavám otroků, aby nepůsobili jako nějaké škatulky od H. B. Stowe, ale jako skuteční lidé.

Jedna z nejlepších knih, co jsem četla. Vše bylo v předchozích recenzích shrnuto. Snad bych jen dodala, že ženy jsou neuvěřitelně silné. I v dobách, kdy to nešlo a bylo společensky nepřijatelné Eliza změnila historii. Mysleme na to, mysleme na ni. Autorce velmi děkuji, že příběh Elizy neupadne v zapomnění.

"Zkrotit své vášně rozumem,
je to největší vítězství, jež lze dosáhnout,
a čím dříve se je naučíme opanovat,
tím snazší to pro nás bude."

Krásný příběh o odvaze, přátelství, síle a lásce, o nesnadném postavení žen v době kolonizace v Jižní Karolíně. Čtivý román podle skutečných historických událostí, moc se mi líbil.

Šestnáctiletá Eliza dostane od svého otce na starosti správu rodinných plantáží, jelikož otec musí odjet a Elizini bratři jsou ještě mladí a studují.
Eliza je velice ctižádostivá a slušně vychovaná dívka, chová se uctivě nejen k rodičům, ale i k otrokům, kteří pro jejich rodinu pracují.
Má také veliký sen: vypěstovat indigo. Rozhodne se to dokázat i navzdory prvotním nezdarům a všemožným překážkám.

Pěstování rostliny, z níž se získává barvivo indigo se ukáže nejen jako dívčí rozmar, nýbrž jako důležitý prostředek k zachování rodinného majetku. Ačkoli Elize ani vlastní matka příliš nefandí a nejraději by dceru viděla již provdanou a náležitě zaopatřenou, jak se na tehdejší dobu slušelo, Eliza má vlastní hlavu a své přátele si pečlivě vybírá.

Přátelství mezi Elizou a černošským mladíkem, kterého zná od dětství, je neslýchané, stejně tak jako aby panská dívka učila otroky číst! Eliza si však jde za svým a čtenář všem hrdinům úzkostlivě drží palce, aby se jim splnilo co si nejvíc přejí.

Poutavě napsaný životopisný příběh o mladičké Elize Lucasové a její statečnosti mě velice zaujal, ostatně i díky krásné obálce, jak to jen v Nakladatelství Prostor a v edici Přítelkyně umějí. Moc doporučuji!

Možná už se příliš v komentářích opakuju, ale beletrizované životopisy mne vždycky spolehlivě u stránek udrží, zvlášť když můžu nahlédnout pod pokličku střípku historie, který by se ke mně asi nijak jinak nedostal? Věděla jsem snad do téhle doby, že se v Jižní Karolíně pěstovalo indigo a dokonce dalo barvu i jedné vlajce? Bez romantické linky by to samozřejmě nešlo, ale nevadila... spíš by mne zajímaly, jen tak ze zvědavosti, vedlejší postavy. Eliza svou svobodu získat zvládla... a co ti ostatní? Kteří nebyli otroci? Zkrátka zase dobrá prázdninová četba!

Jižní Karolína, rok 1739. Příběh vycházejí ze skutečných událostí. Šestnáctiletá Eliza Lucasová je otcem pověřena správcovstvím plantáží, na nichž pěstují především rýži, ovšem Eliza si usmyslí, že chce zkusit vyrábět indigové barvivo z indigovníku... Neví, jak na to, ale otec jí pošle dva muže, kteří jí mají pomoct, jedním je její černošský přítel z dětství Ben...

Knížka se mi líbila, mám ráda prostředí jižanských plantáží a příběhů (ne)přátelství mezi bělochy a černošskými otroky, zaujalo mě i téma pěstování indiga... Hrdinka mi někdy připadala poněkud naivní (ale bylo jí zkrátka šestnáct), naivní byla i romantická linka... Nicméně jestliže od začátku přistoupíte na to, že se jedná o žánr historického milostného románu, zklamaní podle mě nebudete, stejně jako já... Knížku jsem si vzala k moři a byla to ideální volba...

Podle mého názoru román některé "rozladil" v tom, že jelikož vyšel v nakladatelství Prostor, čekali jiný příběh, asi hlubší, propracovanější, s více informacemi z historie i z oblasti pěstování indiga... To prostě v knize není, nicméně jako odpočinková četba je vážně fajn...

Hodnocení: 3,75 * z 5 *

Krásný, čtivý příběh, měla jsem po dočtení chuť hledat si o Elize další info.

Velice působivý příběh, který vychází ze skutečného příběhu Elizy Lucasové, tvrdohlavé, odhodlané a ctižádostivé mladé ženě, která nenaplňovala dobová očekávání, sama si vybírala své přátelé a chovala se slušně k otrokům, kteří pro ni pracovali. Byla velice pracovitá a snažila se zachránit rodinné plantáže pěstováním indiga. Je to příběh o nelehkém postavení ženy v 18. století, o boji proti předsudkům, o těžkém životě otroků v Americe a také trochu o lásce. Zpočátku mě kniha moc nezaujala, ale postupně mě zcela pohltila a ke konci jsem měla slzy v očích. Obzvlášť v pasáži, kdy se mě autorka snažila přesvědčit o tom, že touha po svobodě je silnější, než loajalita a dlouhodobé přátelství. Doporučuji k přečtení.

Velmi zajímavý, čtivý příběh. Až po zapůjčení knížky v knihovně jsem zjistila, že je napsána podle skutečné postavy a skutečných událostí. Příběh obdivuhodné a statečné dívky Elizy a "jejího"indiga. Zase jsem se dozvěděla něco nového z historie Jižní Karolíny a tehdejšího způsobu výroby indiga.

Knihu jsem si koupila, kvůli tématu indigo, a že příběh je podle skutečné události bylo příjemným spestřením u čtení. Je tu vidět emancipace ženy, která nechce jen být dobrou ženou, ale něco v životě dokázat.

Ze začátku jsem se nemohla začíst, ale postupně jsem se chytla a knížka se mi líbila dost. Úplně se mi ale změnil náhled na celý příběh, když jsem si nakonec přečetla, že je napsaná podle skutečné události. Tolik statečnosti, odvahy, vytrvalosti v době, kdy to ženy neměly vůbec jednoduché, natož ještě na americkém Jihu. Krásný příběh.

Nemohla jsem se začíst ale nakonec se to celkem rozjelo. Teprve potom jsem zjistila, že je to podle skutečné postavy. Šikovná holka ...

Téma nádherné, výjimečné - založené na skutečném životě velmi důležité ženy, která sehrála roli v dějinách USA a v postavení žen ve společnosti.

Zpracování takového námětu však zklamalo, takže recenze proti davu :o)) Popisné pasáže by se daly přežít, stejně jako opakování, ale to jak jimi byla charakterizována právě hlavní hrdinka bylo strašné. Přece když o ní říkáte, nebo postavy o ní říkají, že je statečná, odvážná, smělá apod. ale hrdinka má své úvahy a chování téměř opačné, tak to nedává smysl. Bylo mi z toho na konci knihy smutno. Možná kdyby autorka text alespoň o 1/3 zkrátila a hlavně tu hrdinku nenechala uvažovat tak hloupě byl by to fajn příběh.... Takhle jen slabý průměr.

Další z knih, které bych mohla zařadit do kategorie “dějepis zábavně a efektivně. Jaké milé překvapení pro mě bylo, když jsem zjistila, že je kniha o skutečné postavě. Takže zase další střípek historie, který se mi díky literatuře již nesmazatelně vryl do paměti. Je ohromně poutavé číst o někom, komu je do cesty házeno tolik překážek. Držíte mu palce a doufáte, že se mu je podaří překonat. A v téhle knize jste obzvlášť napnutí, protože ten někdo je teprve šestnáctiletá dívka v polovině osmnáctého století. Kniha si jistě zaslouží mnohem více pozornosti.

Silný příběh o silné a nezlomné ženě, který vychází ze života skutečné historické postavy.

Příběh houževnaté mladé ženy, který byl napsán podle historicky doložené osobnosti, jsem přečetla jedním dechem. Nechybí v něm láska, přátelství, ale i zrada a síla postavit se mužům i neúspěchům. Postavení žen v 18. století bylo velmi složité, neboť to byli právě muži, kteří rozhodovali za své manželky.