Svět na kolech

21.10.2020

Planeta jako koncentrační tábor na konci nekonečna a na ní silnice dlouhá 27.000 km, spojující jednu obyvatelnou Zónu soumraku s druhou. Každé čtyři roky si teploty blížící se 100° C vynutí přemístění kolonistů mezi zónami, jenže tentokráte je všechno jinak. Harrison ve Světu na kolech rozehrává vpravdě dech beroucí drama na cestě, vedoucí napříč kontinenty na planetě Beta Auriga. Vlakový konvoj musí překonat nejen vražedné, spalující vedro, ale i všechny nástrahy nekonečného putování. Tato road movie je přesvědčivá, uhrančivá a neskutečně napínavá. Jeden úžasný nápad střídá druhý v dokonale synchronizovaném vyprávění, které nemá slabší chvilky. Ty přicházejí až ve chvíli, kdy je potřeba dát příběhu morální ponaučení a dovést ho k smysluplnému závěru, jenž by celé snažení posvětil mimořádně závažnou myšlenkou. Celou tu finální politologii bych si klidně odpustil a byl bych bez ní určitě daleko nadšenější, než když musím akceptovat onu grandiózní ódu planetární korektnosti, kterou mi pan Harrison s nezištností sobě vlastní nabízí.

23.04.2018

V recenzi předchozího dílu jsem psal:
Při čtení jsem se nemohl rozhodnout, zda je autor tak dobrý a proto svět jen načrtl a je virtuózním hráčem na kytaru o dvou strunách a nebo zda si byl vědom svých možností a možností celé zápletky a právě proto, se děj pohybuje docela přímočaře a nezabředá do přílišných podrobností. Nemohu odhadnout, zda si do knihy neprojektuji něco, co v ní ve skutečnosti není a zda autor není jen příslovečnou slepou slepicí, která občas taky najde zrno.

Autor je slepá slepice, která zobákem zuřivě mlátí do kláves psacího stroje.

Rád bych autora za jeho práci odměnil a proto mu posílám kvalitní poesii. Traktor a nebo lokomotiva? To je jedno, hlavně že se buduje.

-------------------------
Pavel Kohout
TRAKTOROVÉ ČASTUŠKY

Traktory, traktory,
i vy, traktoristé,
údernické prapory
zasloužili byste!

To vám bylo pozdvižení,
to vám bylo smíchu, klení,
to vám bylo hovorů,
když k nám přijel o žních loni
na výpomoc místo koní
párek nových Zetorů.

Traktory, traktory,
rozbít přijely jste
zastaralé názory,
zastaralý systém!

Pan farář hned ráno kázal:
„Přišla na nás mravní zkáza,
konec boží naděje!“
Místní statkář k tomu dodal,
že nás čeká velká voda,
slintavka a kurděje.

Traktory, traktory,
- svatá pravda jistá -
ďáblovy jsou výtvory,
dílo ancikrista!

V poli chodí silné stroje,
do večera hotovo je
to, co dříve za týden.
Stroje zanechaly dojem...
proč ty ale, srdce moje,
od té doby vzdycháš jen?

Traktory, traktory,
úspěch máte jistý.
Je to těmi motory
nebo traktoristy?

Tenhle problém rozřešily
naše dívky až v té chvíli,
kdy s úsměvem ve tváři
vezli je dva hoši milí,
vezli si je, roztomilí,
na traktorech k oltáři!

Traktory, traktory,
i vy, traktoristé,
údernické prapory
zasloužili byste!

Dneska už ty čtyři v kraji
všichni lidé nazývají
„traktorové rodiny“.
Často se jich žertem ptají,
brzo-li si nachystají
malý traktor pro syny.

S traktory, s traktory
pro vítězství jisté
za daleké obzory
jedou traktoristé

Prosinec 1949, Verk a písně, 1952