Svět na kolech přehled
Ke hvězdám série
< 2. díl
Jednou za čtyři roky naloží obyvatelé zemědělské planety Beta Auriga G3 své jediné město na gigantické přepravníky a vydají se na nebezpečnou cestu na druhou polokouli. Jenže tentokrát je všechno jinak, než kdykoli předtím - rakety ze Země s průmyslovými dodávkami nepřiletěly a cestu konvoje bude organizovat politický exulant Jan Kulodzik.... celý text
Originální název: Wheelworld, 1981
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Svět na kolech. Přidejte ho na této stránce. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
všech 3 komentářůSouvisející novinky - Svět na kolech (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Svět na kolech v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Přečtených | 34x |
| v Doporučených | 1x |
| v Mé knihovně | 53x |
| v Chystám se číst | 3x |
| v Chci si koupit | 4x |
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Štítky knihy
komunismusHarry Harrison také napsal(a)
| 1995 | Na západ od ráje |
| 2001 | Kladivo a kříž |
| 1995 | Ocelová krysa |
| 1999 | Zima v ráji |
| 2000 | Návrat do ráje |

82 %
76 %


Planeta jako koncentrační tábor na konci nekonečna a na ní silnice dlouhá 27.000 km, spojující jednu obyvatelnou Zónu soumraku s druhou. Každé čtyři roky si teploty blížící se 100° C vynutí přemístění kolonistů mezi zónami, jenže tentokráte je všechno jinak. Harrison ve Světu na kolech rozehrává vpravdě dech beroucí drama na cestě, vedoucí napříč kontinenty na planetě Beta Auriga. Vlakový konvoj musí překonat nejen vražedné, spalující vedro, ale i všechny nástrahy nekonečného putování. Tato road movie je přesvědčivá, uhrančivá a neskutečně napínavá. Jeden úžasný nápad střídá druhý v dokonale synchronizovaném vyprávění, které nemá slabší chvilky. Ty přicházejí až ve chvíli, kdy je potřeba dát příběhu morální ponaučení a dovést ho k smysluplnému závěru, jenž by celé snažení posvětil mimořádně závažnou myšlenkou. Celou tu finální politologii bych si klidně odpustil a byl bych bez ní určitě daleko nadšenější, než když musím akceptovat onu grandiózní ódu planetární korektnosti, kterou mi pan Harrison s nezištností sobě vlastní nabízí.