Devět Mečů slávy
Miroslava Kvášová
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/106381/devet-mecu-slavy-106381.jpg
4
17
7
„V temném čase, kdy se i ochránci lidí přidali na stranu zla, umírá král rukou zrádce a svět se hroutí v ohních války. Najde mladý princ tajemný čtvrtý Meč slávy, který je podle legend poslední nadějí Tulák, chlapec, zachmuřený válečník, dvojice rychlonohých horalů, lučištník, rytíři a princ – na jejich bedrech teď leží osud světa. Družina se vydává na cestu mlžnými průsmyky hor, chmurným přítmím hvozdu i strašlivými močály, aby nalezla Meč, který byl ztracen. Dokáže však osm mužů vzdorovat silám zla? V jejich patách se ženou Snuggovi lovci a cesta vede územím nepřítele. A kdo ví, zda se zrádce neskrývá i ve vlastních řadách.... celý text
Přidat komentář
Příběh chvílemi trochu předvídatelný a chvílemi trochu napínavý. Kniha se čte dobře a děj má spád.
Za mě úplně super! Ano připomíná to pána prstenů. Ale co? Já jsem jedině rád! :D Doporučuji všem fanouškům pána prstenů!
Neoriginální až hrůza, ale z nějakého důvodu mě to bavilo. Má to v sobě zvláštní kouzlo Tolkienovských příběhů, nádech osudovosti a prastarých legend, o nichž si lidé vyprávějí o tisíce let později. Postavy jsou sice ploché a jednoduché, ale sympatické. Zdejší nízké hodnocení mi přijde trochu nefér.
Jedná se, v rozporu s anotací, kladoucí důraz na dobrodružnou výpravu družiny, o klasickou heroickou fatasy, která má však svým zpracováním a atmosférou hrdinských legend mnohem více rozměrů. Počáteční putování vidím jako cestu hledání – hledání pravých hodnot, vlastní vnitřní síly, poznávání skrytých kvalit i pravd, hledání cesty ke sjednocení přes všechny rozdílnosti a rozpory. Je to příběh o vnitřní pokoře, kterou nelze zvenčí pokořit, o vládě projevující se služebností, o spoutanosti mocí a o svobodě nežádostivosti, o demoralizaci vznešených a vznešenosti nepatrných, o břemeni poslání nutnosti proměn vnějších i vnitřních.
Kdo čte Devět mečů s úmyslem užít si akce, může být zklamán, ale podpovrchová vrstva má silný filozofický, psychologický a emoční náboj.
Z ní na mě dýchá stejná atmosféra mytických příběhů, touha po dobru a spravedlnosti a promlouvá ke mně vznešeností nezištné, niterné oběti jejích hrdinů.
Tahle kniha je mi hodně blízká, možná z ryze subjektivních důvodů. Kdysi jsem pro ni hlasovala jako pro "knihu mého srdce" - tož asi tak.
Z knihy hodně dýchá Pán prstenů, s Aragornem vždy ve středu dění. Postavy se svým omezeným repertoárem chování působily prkenně a trochu mě nudily, popisy hájemství wazzarů a líčení útrap cesty však příběhu dodaly kouzlo. Obálka je bohužel propadák, kniha by si rozhodně zasloužila něco lepšího.
Autorovy další knížky
| 2009 |  Devět Mečů slávy |
| 2008 |  Pelhřimov |
| 2009 |  Pelhřimov v proměnách |
| 2004 | Pečeti a typáře městských obcí okresu Pelhřimov |
| 2015 | Historie a současnost podnikání na Pelhřimovsku, Humpolecku a Pacovsku |
Kniha Devět Mečů slávy je v
| Přečtených | 20x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 15x |
| Chystám se číst | 2x |
To si takhle navštívíte antikvariát v Liberci, koukáte po knihách oblíbených nakladatelství a rázem Vám oko zaměří úhel hrany, na které pokukuje straka na vrbě a s ní název knihy Devět mečů slávy.
Na první dobrou mi to nic neříkalo, stáří léta páně 2009, hned v úvodu mapa světa, což já u fantasy mám rád. No, základ by byl, tak pak už stačilo jen vytvořit si pořádnou náladu na epické fantasy, což se v jednom červnovém dni stalo...a překvapení bylo na světě.
Devět Mečů slávy je totiž moc hezká kniha. Na to, jak je hezká bych ale řekl, že je neskonale zapadlá. Proč? Pro svůj domnělý odkaz na Pána prstenů? Přitom nápadem působí hodně neotřele...
Jedná se o typické heroické fantasy. Začíná epicky, končí epicky a ve zbytku knihy je hlavní družina, která neustále někam jde. Každá z kapitol se pak odehrává na samostatném místě mapy, což mě neustále nutilo mapu prohlížet a dumat, kudy asi tak přesně jdou. Jednotlivé příběhy z kapitol ale vybízí k takovému tomu pocitu, jako když plníte v nějakém RPGčku side-questy a těmi se postupně dostáváte nejen k jádru pudla, ale především na závěr této epické road trip po onoom jedinečném fantasy světě.
Miroslava Kvášová vytvořila moc hezký svět. Ten také neméně krásně zpracovala. Pravda, že chvíli jsem si hledal cestu k hlavním postavám, kterých není úplně málo a postupem času se dost proplétají. Nakonec to ale byl zážitek, kterému nechybí napětí, akce a řada politických rozhodnutí, bez kterých se žádný fantasy svět neobejde.
Za mě tedy jednoznačně velice milé překvapení a po sérii Wetemaa další pořádné ryzí české fantasy, na které jsem narazil.