Děti osudu
Michel Bataille
Je jaro roku 1914.... Ve Francii s válkou snad nikdo nepočítá, včetně velení armády. Přijde vyhlášení války, které zapůsobí jako blesk z čistého nebe. Autor sleduje události v širokém záběru. Nahlíží do rozpačitého generálního štábu, který se neumí důrazně rozhodovat; spolu s obyčejnými vojáky sleduje denní život "zákopové války" a rovněž popisuje, jak se žije v zázemí. Krátké epizody rytmicky následují jedna za druhou a jejich spád a postižené detaily umožňují udělat si ucelený obrázek o celé době a jejím ovzduší.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1986 , Mladá frontaOriginální název:
Enfants du destin - Coeur rouge , 1977
více info...
Přidat komentář
Kniha se mi celkem líbila. Líbilo se mi, že v knize vystupoval pes, který se jmenoval Sněhurka. Závěr knihy byl velmi smutný.
Nádherně napsaná (a přeložená) kniha, kde autor častokrát neuvěřitelně trefně vystihne paradoxy situace a smýšlení hrdinů, generálů, státníků a obyčejných lidí. Absurdita války a nesmyslného zabíjení je popsána opravdu výstižně a to bez ohledu na mírně levicový nádech celého románu.
Kniha Děti osudu je v
Přečtených | 13x |
Doporučených | 1x |
Knihotéce | 13x |
Chystám se číst | 2x |
Ač mě to mrzí, knihu nemohu hodnotit úplně kladně. Sice jsem ráda, že jsem si zopakovala některá fakta ohledně 1. světové války, ale jako celek mě kniha prostě nebavila. Z odstupem několika týdnů si ani přesně nepamatuji, jak hlavní hrdinové skončili a o co v knize vlastně šlo.