Deníky parašutistů

11.12.2022

Jakožto člověk, který se velmi zajímá o náš odboj z dob 2. světové války jsem si několikrát říkal, proč ještě knižně nevyšli deníky našich parašutistů a konečně je to tady a rovnou pod záštitou skvělé trojce historiků Čvančara, Marek a Janík. Velmi se mi líbili poznámky pod čarou, které vysvětlovali jednotlivé pasáže deníků. Rád bych shrnul subjektivním pohledem každou část deníku zvlášť, jak na mě působila.
Jan Kubiš - hodný kluk z Moravy, přemýšlivý a trochu introvertní.
Adolf Opálka - tvrdý velitel, údajně měl poslat Karla Čurdu hledat Ivana Kolaříka (ten již v té době bych po smrti) a přivést ho. Pokud by Kolařík odmítl, měl ho Čurda zastřelit. To mi celkem k Opálkovi sedí. Byl to prostě tvrďák, velmi zapálený pro československou věc. V kryptě je musel vojenským drilem držet pohromadě.
Jaroslav Švarc - toho zajímalo hlavně to, jak si vrznout s lehce ho srali důstojníci. Asi nejvtipnější deník (nalil jsem se jako štětka, Angličané jsou onanisti, Angličanka, která měla Čecha už nikoho jiného nechce)
Jan Zemek - psáno spíše románovou formou. S jeho deníkem jsem se již seznámil v super knize Silver B neodpovídá. Neprávem je občas Zemek se Škáchou opomíjen.
Václav Málek - o Málkovi jsem toho věděl nejméně a jeho část mě nejvíce bavila. Poměrně pěkně popsal boje ve Francii v roce 1940 a boje u Dunquerque v letech 1944 až 1945.